V centru Prahy pátraly 21. prosince 2023 stovky policistů po Davidu K., který později zaútočil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Hledali mladého muže, u kterého existovalo podezření, že si chce vzít život.
Netušili však, kde přesně se nachází. Přitom měli k dispozici technologii, která mohla s hledáním výrazně pomoci.
Jmenuje se Agáta. A právě jí se věnuje další díl investigativní podcastové série VINA: Případ Fakulta.
Autoři se vracejí k časové ose policejního zásahu a upozorňují na zásadní rozpor. Podle jejich zjištění se o nasazení Agáty uvažovalo už krátce po 13. hodině, v časové ose parlamentní vyšetřovací komise ale figuruje jediný údaj, a to až ve 14:47. Do začátku střelby v tu chvíli zbývalo přibližně dvanáct minut.
Proč policie o zařízení nepožádala dříve? A mohlo jeho nasazení pomoci najít střelce ještě před tragédií?
Nenápadné vozidlo, které hledá telefony
Agáta není policistka ani speciální vyšetřovací tým. Jde o mobilní technické zařízení, které policie využívá k lokalizaci mobilních telefonů.
Za běžných okolností se telefon připojuje k základnové stanici mobilního operátora. Agáta podle popisu v epizodě dokáže tento vztah narušit tím, že vysílá obdobný signál. Telefony v jejím dosahu se pak mohou přihlásit právě k ní.
Technologie bývá umístěna v nenápadném vozidle, které se pohybuje v oblasti pátrání. Operátoři následně mohou zaměřovat vybrané telefony a zpřesňovat jejich polohu. Podle autorů podcastu může zařízení za vhodných podmínek pracovat s přesností na několik metrů, nejde tedy jen o určení širší oblasti.
„Hodně se mluví o fenoménu Agáta,“ říká Josef Klíma, který připomíná, že se o této technologii často hovoří v souvislosti s policejními odposlechy a sledováním. Sám se podle svých slov dozvěděl, že jej policie v minulosti odposlouchávala kvůli nákupu granátu pro televizní natáčení. Se samotným zařízením se ale osobně nesetkal.
Pro pátrání po Davidu K. byla důležitá především schopnost Agáty určit polohu mobilního telefonu. Autoři epizody upozorňují, že při včasném nasazení mohla policii přivést do budovy filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha.
O Agátě se mluvilo opakovaně, žádost přišla později
Nejdůležitější část epizody se věnuje časové ose policejního pátrání. Podle jednoho z respondentů se možnost požádat o Agátu objevila v komunikaci mezi policejními operátory přibližně ve 13:20. O zařízení se následně mělo hovořit ještě několikrát.
„Potom těch úvah o nasazení Agáty, kdy ti operátoři o té speciální technice mezi sebou mluvili, bylo zhruba ještě asi pětkrát,“ zaznívá v podcastu. K formální žádosti podle tohoto popisu došlo až kolem 14:37. Samotné zařízení nakonec nasazeno nebylo.
Ve zveřejněné časové ose parlamentní vyšetřovací komise je přitom s Agátou spojen jediný časový údaj: 14:47. Vzniká tak otázka, jak přesně se lišily předběžné úvahy operátorů, případné žádosti mezi policejními pracovišti a oficiální požadavek na nasazení zařízení.
Právě tento rozdíl je pro hodnocení zásahu podstatný. Pokud policisté možnost využití Agáty zvažovali už více než hodinu před útokem, je namístě ptát se, proč se úvahy neproměnily v konkrétní krok. Podcast ale sám o sobě nedokazuje, že by dřívější žádost automaticky vedla k úspěšnému nalezení střelce.
Policie argumentovala rychlým sledem událostí
V epizodě zaznívá také vysvětlení, které policie poskytla k tomu, proč lokalizační zařízení nepoužila. „Zařízení pro podporu při lokalizaci mobilního telefonu nebylo nasazeno z důvodu rychlého sledu událostí v momentě, kdy by jeho nasazení bylo účelné,“ cituje podcast policejní stanovisko.
Právě tento argument oslovení odborníci zpochybňují. Upozorňují, že policie pátrala po člověku, u kterého se původně obávala sebevraždy. V takových situacích je přitom rychlé určení polohy zásadní, protože může rozhodovat o záchraně života.
„Agáta se nasazuje vždycky, když je sebevrah,“ říká brig. gen. Mgr. Petr Matějček, tehdejší šéf pražské policie. Jeho vyjádření je však hodnocením obvyklého policejního postupu, nikoli samo o sobě důkazem, že zařízení muselo být dostupné a použitelné také v tomto konkrétním případě.
Další oslovený expert poukazuje na problémy v koordinaci policejních útvarů. Pátrání začalo ve Středočeském kraji a následně se přesunulo do Prahy, což podle něj mohlo komplikovat předávání informací i rozhodování. „Mě na tom vadí, jestli tohleto jsou věci, které nefungují, tak je opravdu musíme zlepšovat,“ říká.
Nejde podle něj pouze o zpětné hledání viníků, ale o to, aby podobné problémy neovlivnily další policejní zásah.
Mobil se hlásil z fakulty. Proč nepřišla lokalizace dřív?
Otázka Agáty přitom není jedinou nejasností kolem práce s telefonem budoucího útočníka. V jednom z předchozích dílů minisérie VINA autoři upozornili na časový odstup mezi informací o poloze střelcova telefonu a následnou žádostí o jeho lokalizaci. Podrobnosti přinesl náš článek.
Nová epizoda tuto problematiku rozšiřuje o otázku, zda policie mohla využít také vlastní mobilní lokalizační techniku. Autoři upozorňují, že telefon Davida K. byl podle jejich zjištění téměř hodinu před střelbou zapnutý. Právě v tomto časovém okně podle nich mohlo mít nasazení Agáty význam.
Zda by zařízení dokázalo určit nejen budovu, ale i konkrétní patro, však zůstává hypotetickou otázkou. Úspěch by závisel na dostupnosti techniky, poloze vozidla, stavu telefonu i dalších okolnostech. Podcast přesto pokládá jednoduchou otázku: proč se policie o lokalizaci tímto způsobem alespoň nepokusila?
Byla Agáta na jiné akci?
Jednou z možností, které autoři prověřovali, bylo nasazení Agáty při jiné policejní operaci. Podle vyjádření zaznamenaného v podcastu skutečně dostali informaci, že zařízení bylo v danou dobu využíváno jinde. Následně se však dozvěděli, že policie nedisponovala pouze jedinou Agátou a existovala možnost vyslat do centra Prahy další zařízení.
Tato informace podle autorů oslabuje vysvětlení, že technika jednoduše nebyla k dispozici. Sama o sobě ovšem neprokazuje, že další zařízení bylo okamžitě připravené k použití nebo že mohlo dorazit včas. Právě dostupnost techniky a rozhodování o jejím nasazení by podle podcastu měly být předmětem dalšího vysvětlení.
Autoři zároveň upozorňují, že se o Agátě nezmiňuje ani jedna ze zpráv Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia, které se policejním postupům věnovaly. Považují za důležité objasnit, proč se informace o úvahách nad nasazením zařízení nepromítly výrazněji do veřejně dostupného hodnocení zásahu.
Případ, který stále není uzavřený
Minisérie VINA: Případ Fakulta se dlouhodobě vrací k okolnostem tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a k informacím, které měli policisté k dispozici před střelbou. Jedním z dalších témat byla také komunikace na Telegramu. Jak jsme popsali v článku, vyšetřování komplikovala i nedostupnost některých digitálních důkazů.
V případě Agáty je však situace odlišná. Nejde o data, která by musela vydat zahraniční internetová platforma, ale o rozhodování české policie při probíhajícím pátrání. Nový díl podcastu ukazuje, že kolem nevyužití Agáty zůstávají podstatné nejasnosti.
Kdy přesně policisté o Agátu požádali? Proč se o ní podle svědectví mluvilo opakovaně, aniž by byla vyslána? A jakou roli sehrála koordinace mezi jednotlivými policejními útvary?
Odpovědi na tyto otázky by neměly být důležité jen pro zpětné hodnocení zásahu z prosince 2023. Mohou rozhodnout také o tom, zda bude policie při příštím podobném pátrání schopná využít dostupnou techniku včas.
