Kde byl mobilní telefon Davida K. v posledních hodinách před střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Zdánlivě jednoduchá otázka se ve čtvrtém dílu mění v časovou osu plnou údajů, které podle autorky Jany Škopkové ne vždy zapadají jeden do druhého.
Telefon pachatele byl podle informací prezentovaných v dokumentu připojený k síti od půlnoci do 7:09 ráno 21. prosince 2023. Poté jej David K. vypnul. Znovu se měl do sítě přihlásit až ve 14:04, kdy už se nacházel v hlavní budově filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha.
Jenže v policejních podkladech se podle dokumentu objevuje ještě jeden čas: 12:17.
Záhada času 12:17
Národní operační centrum požádalo operátora o lokalizaci telefonu. Do policejního systému byl následně ve 12:51 vložen výsledek, podle něhož byla poslední aktivita mobilu zaznamenána ve 12:17 v oblasti mezi Hostouní a Ruzyní.
S tímto údajem pracovala také sněmovní vyšetřovací komise. V lednu 2024 jej na tiskové konferenci podle dokumentu potvrdil ředitel Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia Michal Tikovský.
Původ informace o 12:17 ale dokument zpochybňuje. Podle údajů operátora, s nimiž pracuje, byl telefon Davida K. od 7:09 vypnutý a do sítě se znovu přihlásil až ve 14:04. Otázka proto zní jednoduše: odkud se vzala aktivita ve 12:17?
Minisérie upozorňuje i na vnitřní rozpor v podkladech vyšetřovací komise. Na jednom místě má být čas 12:17 uváděn jako fakt, zatímco v závěru se podle dokumentu píše, že telefon byl v této době vypnutý.
Nejde přitom o bezvýznamný technický detail. Lokalizace telefonu byla jednou z možností, jak zjistit, kde se hledaný muž pohybuje.
Podobně jako v rozhovoru s bývalým šéfem ÚOOZ a senátorem Robertem Šlachtou (55) se tak VINA vrací k otázce, zda byly před útokem správně vyhodnoceny všechny informace, které měla policie k dispozici. Šlachta v rozhovoru upozorňoval především na nejasnosti kolem přesunu policistů do Celetné ulice. Odmítl také považovat případ se čtrnácti oběťmi za uzavřený bez důkladného rozboru policejního postupu.
Telefon se zapnul přímo na fakultě
David K. podle časové osy v dokumentu vstoupil do hlavní budovy filozofické fakulty ve 13:21. Budovu už neopustil. Ukryl se na toaletách, kde se připravoval k útoku.
Ve 14:04, tedy přibližně čtyřicet minut po příchodu, zapnul telefon. Podle dokumentu na něm opakovaně hledal informace o dění v Hostouni, kde před odchodem zavraždil svého otce a ve sklepě domu připravil improvizovaný výbušný systém. Vyhledával mimo jiné informace o hasičích a jejich aktuálních výjezdech.
Právě nástražný systém v Hostouni se později stal součástí vysvětlení, proč policie s lokalizací telefonu otálela.
Obava, že zazvonění odpálí nástražný systém
Policie podle dokumentu uváděla, že nebylo jasné, zda telefon nacházející se u nástražného systému ve sklepě nemůže při příchozím hovoru zařízení aktivovat. Proto se mělo čekat na vyjádření pyrotechniků.
Jenže VINA upozorňuje na další problém. Telefon ležící ve sklepě podle dokumentu nepatřil Davidu K., ale jeho zavražděnému otci. Byl zapnutý a ztišený a od půl jedenácté se na něj mělo uskutečnit sedm pokusů o volání, aniž by došlo k explozi.
Dokument proto otevírá otázku, zda obava z telefonu skutečně vysvětluje prodlevu při pátrání po zařízení samotného pachatele.
Zásadní okamžik přichází ve 14:15. Podle časové osy tehdy pyrotechnici oznámili, že na telefon Davida K. už lze volat.
Čtrnáct minut se hlásil z fakulty
Od této chvíle začíná nejdůležitější část rekonstrukce. Telefon Davida K. byl v té době už jedenáct minut zapnutý. Ve 14:17 se podle dat, s nimiž minisérie pracuje, přihlásil k základnové stanici BTS umístěné přímo na střeše Filozofické fakulty UK.
K této stanici měl být přihlášen následujících čtrnáct minut. Ve 14:31 telefon přeskočil k jiné BTS se silnějším signálem v okolní zástavbě. Teprve ve 14:34 policie podle dokumentu požádala operátora o jeho lokalizaci.
Od okamžiku, kdy podle časové osy pyrotechnici povolili na mobil volat, tak uplynulo devatenáct minut. Právě tato prodleva je ústřední otázkou celého dílu. Pokud by policie požádala o lokalizaci bezprostředně po 14:15, dostala by informaci vedoucí přímo k budově filozofické fakulty?
Dokument na tuto otázku nedává definitivní odpověď. Upozorňuje ale, že podle operátora se policie na lokalizaci dotazovala pouze jednou, nikoliv opakovaně v krátkých intervalech.
V husté městské zástavbě přitom nemusí být připojení telefonu k jedné základnové stanici přesným údajem o jeho poloze. Telefon se připojuje podle aktuální síly signálu a může mezi BTS přeskakovat.
Policie mezitím hledala v Celetné
V době, kdy byl telefon podle dokumentu přihlášen k BTS na střeše fakulty, se pozornost policie soustředila především na Celetnou ulici. David K. tam měl mít podle rozvrhu přednášku. V hlavní budově na Palachově náměstí mezitím pokračovala běžná výuka.
VINA proto pracuje i s možností, že lokalizace telefonu nebyla v danou chvíli prioritou právě proto, že policisté věřili, že mají jinou horkou stopu a hledaného muže zastihnou v Celetné. Jde však o interpretaci dokumentu, nikoli o prokázaný důvod policejního postupu.
Otázky kolem rozhodování policie v posledních hodinách před útokem patří k hlavním tématům celé série. VLNY letos v září začaly minisérii VINA: Případ fakulta znovu zveřejňovat od začátku, včetně epizod, které původně nesměly být odvysílány.
Mohlo devatenáct minut něco změnit?
Nový díl nechává otevřenou především jednu otázku: co by se stalo, kdyby policie o lokalizaci požádala už ve 14:15? Žádost by tehdy přišla v době, kdy byl telefon podle dat prezentovaných v dokumentu přihlášený k BTS na střeše filozofické fakulty.
Zda by tato informace sama o sobě stačila k přesnému určení pachatelovy polohy a zda by následný policejní postup dokázal útoku zabránit, z přepisu doložit nelze.
Časová osa ale podle autorů minisérie vyvolává další otázky. Proč policie po povolení pyrotechniků čekala s žádostí o lokalizaci devatenáct minut? Proč se podle vyjádření operátora nedotazovala opakovaně? A odkud pochází údaj o aktivitě telefonu ve 12:17, pokud měl být v té době vypnutý?
„Policie a její kontrolní orgány by na tyto otázky měly veřejnosti dát odpovědi,“ uzavírá díl Škopková.
