„Tohle bude můj deník, jak směřuji ke školní střelbě," psal si autor telegramového účtu dvanáct dní předtím, než na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zemřelo čtrnáct lidí. Otázka, komu ten účet skutečně patřil, dodnes nemá stoprocentní odpověď.
Deník, který začal dvanáct dní předem
První příspěvek na účtu se jménem David K. vznikl 9. prosince 2023. Jeho autor v dalších dnech psal o nenávisti, sebevraždě i úmyslu zabíjet.
Jako inspiraci zmiňoval čtrnáctiletou Alinu Afanaskinovou, která 7. prosince 2023 zastřelila spolužačku ve škole v ruském Brjansku, zranila dalších pět lidí a poté spáchala sebevraždu. „Moc jsem se nechal inspirovat Alinou,“ napsal autor účtu.
Následovaly další zápisy – některé krátké, jiné plné nenávisti ke světu nebo úvah o sebevraždě. Poslední aktivitu zachycuje přepis z 21. prosince, 10:25, kdy se uživatel odhlásil. O několik hodin později začal útok na fakultě.
Jehla v telegramové kupce sena
Policie si podle dokumentu pořídila zálohu účtu až v 17:03, tedy po střelbě. Policejní prezident následně veřejně potvrdil, že policie pracuje s informací o rusky psaném účtu inspirovaném útokem v Brjansku.
Zůstává ale otázka, jestli šlo najít účet dřív. Telegram totiž nefunguje jako klasická sociální síť s jednoduchým vyhledáváním – kombinuje komunikační aplikaci s veřejnými kanály, které mohou mít obrovské množství sledujících.
Účet navíc psal rusky, což by automatické vyhledávání dál komplikovalo. „Technologicky, časově je ta síť jako taková – to je tolik negativních podmínek, které podobně nedávají šanci toto detekovat včas,“ vysvětluje v podcastu bezpečnostní analytik Jiří Ráž.
Policie podle dokumentu nemá stovky analytiků, kteří by nepřetržitě prohledávali sociální sítě. V praxi tak často rozhoduje, jestli si podezřelého obsahu někdo všimne a nahlásí ho.
Po útoku scházela metadata
Jiný problém nastal až po tragédii. Policie měla telefon a počítač pachatele, ale k definitivnímu přiřazení telegramového účtu potřebovala i data od samotného provozovatele.
Telegramové účty jsou svázané s telefonním číslem a na serverech mohou zůstat další metadata, například o připojení. Státní zástupkyně proto podle podcastu o tato data požádala.
Telegram je neposkytl. Pro české orgány je přitom vymáhání dat od firmy se sídlem mimo Evropskou unii složité – žádost musí projít systémem mezinárodní právní pomoci, ne jednoduchým příkazem.
Smazat ano, data ne
Telegram přesto na jednu žádost zareagoval – účet smazal. Podle dokumentu to lze vysvětlit rozdílnými zájmy platformy.
Veřejně dostupný kanál spojený s masovou vraždou byl pro Telegram reputační problém. Vydání uživatelských dat policii by naopak odporovalo obrazu služby, která staví na ochraně soukromí.
„Souhlasil bych s tím, že to ztotožnění je devětadevadesátiprocentní, ale bez těch metadat se prostě ke stu procentům nedostanete,“ shrnuje Ráž.
Telegramový účet tak zůstává stopou, kterou lze s pachatelem přesvědčivě spojit – ale ne uzavřít úplně.
Případ pokračuje dál
VLNY v září znovu spustily minisérii VINA: Případ fakulta a postupně zveřejňují celý projekt, včetně epizod, které byly dřív předmětem soudního sporu.
K potřebě dál se zabývat okolnostmi tragédie se pro VLNY vyjádřil i senátor Zdeněk Hraba. V rozhovoru mluvil o otázkách kolem policejního postupu a odmítal, aby debata o možných pochybeních skončila jen kvůli citlivosti tématu.
Rozhovor navazuje na otázku, která se vrací i v epizodě o Telegramu: co šlo zjistit před útokem a co lze s jistotou doložit až zpětně.
