Přiznávám bez vytáček, že patřím k velkým fanouškům Štěpána Kozuba (30). Ostravský živel dokáže na jevišti rozpoutat smršť, jakou u nás umí málokdo. Právě proto byla moje první reakce na rozruch kolem jeho posledního videa naprosto instinktivní: chtěl jsem ho okamžitě bránit.
Žijeme v době, kdy lidé ztrácejí nadhled rychleji než peníze v kasinu a každá neuhlazená věta okamžitě vyvolává hysterické nájezdy mravokárců. Nekorektní a černý humor do svobodné společnosti bezpodmínečně patří. Jenže pak si člověk to inkriminované video skutečně pustí. A veškerá chuť kohokoliv obhajovat zmizí během pěti vteřin.
Když se improvizace zvrhne v ubohost
Na záznamu ze svého vystoupení si komik vyhlédne divačku v publiku a začne se vyptávat na její profesi. Zjistí, že jde o učitelku ze základní speciální školy. V tu chvíli se v hercově hlavě rozsvítí kontrolka nebezpečné improvizace, jenže namísto břitké pointy vypadne z jeho úst jen prázdné plácnutí.
„Jinými slovy, vy děláte s takovýma těma dětma… Řeknete to vy, nebo já? S degenama děláte, jo?“ pronese Kozub před sálem, upije z láhve a čeká na salvu smíchu.
Problém téhle scény nespočívá v tom, že by překročila nějaké imaginární tabu korektnosti. Černý humor snese téměř všechno, pokud má v sobě vtip, nadsázku, sebemenší pointu nebo míří vzhůru k moci a lidské hlouposti. Tady ale nebylo vůbec nic. Žádná stavba vtipu, žádný přesah, žádná geniální zkratka. Šlo jen o holou, syrovou urážku dětí, které se narodily s hendikepem a nemohou se bránit.
V publiku i na sociálních sítích se sice našly tisíce lidí, kteří na klip mechanicky klikli a rozdali srdíčka, jenže tenhle smích zní až děsivě dutě. Je to přesně ten typ laciné krutosti, za kterou se schovává tvůrčí bezradnost ve chvíli, kdy dojde skutečný talent.
Rozhořčené matky i nečekaný nadhled
Vlna odporu na sebe nenechala dlouho čekat a tentokrát nešlo o žádnou umělou bouři profesionálních aktivistů. Ozvaly se ženy, které s hendikepovanými dětmi denně pracují nebo je samy vychovávají.
Herečka a zakladatelka úspěšné charitativní nadace Nikol Leitgeb (40) neskrývala upřímné rozhořčení nad tím, že si někdo na podobném „humoru“ staví placenou show v největších halách. Podle jejích slov by komikovi neuškodilo vyrazit někdy přímo mezi rodiny, které se starají o nemocné děti, a zkusit jim to samé slovo zopakovat z očí do očí.
Přidala se i zpěvačka a trojnásobná matka Tamara Klusová (38), která trefila samou podstatu věci. Poukázala na absurdní kontrast mezi Kozubovým vystupováním v kampaních proti šikaně a jeho reálným chováním na pódiu, kde se pro potlesk davu uchýlí k ponižování těch nejzranitelnějších.
Pozoruhodný postoj pak zaujala herečka Mahulena Bočanová (59), která sama vychovává autistickou dceru Marinu (25). Bočanová sice potvrdila, že rodiče postižených dětí mají často jako obranný mechanismus velmi drsný smysl pro humor, ale z úst člověka stojícího mimo tuto každodenní realitu zní podobná slova úplně jinak. Kozub podle ní jednoduše neodhadl situaci a přestřelil hranici, za kterou už sranda končí.
Krok zpět je projevem síly
Nejhorší na celé epizodě není ani samotný nepovedený výrok, jako spíš následná reakce v zákulisí. Když se pod videem začala hromadit oprávněná kritika, přišlo vypínání komentářů a tiché mazání klipu z profilů. Jako by se tím dal celý trapas jednoduše vymazat z paměti.
Každý, kdo vystupuje na veřejnosti, někdy šlápne vedle. Improvizace je královská disciplína právě proto, že v ní člověk balancuje na tenkém ledě a občas zkrátka spadne do studené vody. O kvalitě osobnosti však nerozhoduje samotný pád, nýbrž způsob, jakým se dokáže postavit na nohy.
Štěpán Kozub má obrovský dar rozesmát statisíce lidí a jeho kariéra stojí na mimořádném hereckém talentu. Nepotřebuje si pomáhat urážením dětí ze speciálních škol, aby vyprodal sál. Tenhle výstup se prostě nepovedl. Je to trapas, který nejde obhájit žádnou uměleckou licencí.
Jediné důstojné řešení teď leží přímo na stole. Stačí vystoupit ze stínu, chlapsky přiznat, že tohle byl krok vedle, omluvit se a celou věc jednou provždy uzavřít. Většina publika takové gesto ocení mnohem víc než mlčení, snahu hrát si na "mamvpičismus" a vypínání komentářů.







