Když se úspěch v ekonomice stane armádní smůlou
Místo reálných nákupů zbraní a modernizace techniky jenom divoké papírové čachry, které nám Aliance při závěrečném zúčtování nemilosrdně omlátila o hlavu. Přesně takhle otevírá Jan Palička hlavní téma nového dílu, ve kterém se detailně rozkrývá, proč Česko letos podle propočtů NATO uplatnilo na obranu pouhých 1,78 procenta HDP. Vládní proklamace o splněném dvouprocentním závazku tak dostaly přímo ve studiu fatální trhliny.
Bývalá šéfka resortu u mikrofonu barvitě popisuje, jak složité je plánovat armádní nákupy, když se hospodářství země nečekaně rozjede. „Já jsem měla ještě tu smůlu, že za nás se té ekonomice dařilo a že já jsem potřebovala mnohem větší budget peněz na to, abych splnila ta dvě procenta,“ vysvětluje Černochová. S růstem hrubého domácího produktu se totiž automaticky zvyšovala i cílová suma, kterou bylo nutné do vojáků reálně nalít, aby tabulky v Bruselu seděly.
Kolem finálních čísel se dnes mezi politickými tábory vede otevřená válka. Zatímco opozice odkazuje na starší výroční zprávy generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, kde Česko v minulých letech bez problémů prošlo, současná vládní garnitura vedená Andrejem Babišem narazila na tvrdou reality. Snaha dohonit chybějící miliardy fiktivními mimoresortními položkami totiž u spojenců absolutně neprošla.
Diplomatická facka na summitu v Ankaře
Způsob, jakým Aliance na české účetní triky zareagovala, pocítil premiér přímo na summitu v Ankaře, kde dostal slovo jako úplně poslední řečník. Babiš sice okamžitě obvinil předchozí kabinet, ale Černochová takové vysvětlení v podcastu s úsměvem odmítá. Sama zažila roky, kdy země limit neplnila, a přesto se mluvilo mezi prvními, protože se hodnotila reálná pomoc Ukrajině a muniční iniciativa.
Teprve ostrá kritika těchto strategických projektů z úst současného premiéra otočila kormidlo a spojenci nám spočítali čisté výdaje resortu bez účetní vaty. „Ty země celkovou situaci vnímají v kontextu,“ shrnuje v rozhovoru Černochová a očišťuje mluvený balast z nahrávky do jasného faktu. Spojenci podle ní jednoduše škrtli veškeré postranní výkazy. „Spočítejte jim to všechno zpětně jenom na položky, které jsou z rezortu ministerstva obrany. Dejte tam nulu za ty mimoresortní. Ať Česká republika vidí, jak to bude vypadat,“ popisuje reakci centrály NATO.
Sama sice s přesuny drobných miliard z jiných kapitol také pracovala, ale šlo o zlomky současných třicetimiliardových skoků. Nová vláda totiž po svém nástupu v resortu škrtla 21 miliard korun a rozdíl se pokusila zamaskovat papírem. Nároky se přitom po summitu v Haagu drasticky zvyšují k pěti procentům HDP do roku 2035. Slibům o budoucím navýšení rozpočtu o 36 miliard se tak expolitička v éteru jen upřímně a od srdce zasmála.
Kompromitující dopis v záloze
Nejvýbušnější moment epizody ale přichází ve chvíli, kdy řeč padne na Jakuba Landovského. Bývalý velvyslanec v Bruselu, kterého nová vláda v květnu jmenovala zmocněncem pro NATO, dnes ostře kritizuje minulé vedení za to, jak se procenta vykazovala. Jenže Černochová má v rukávu schovaný trumf, který ho usvědčuje z těžkého alibismu.
Právě Landovský jí totiž v době svého diplomatického působení tyto účetní kličky sám písemně doporučoval s tím, že to tak dělají všichni. „Já mám pocit, že jsem se ocitla v nějaké mimo běžný realitě, protože najednou ten stejný bývalý, dneska už bývalý pan velvyslanec, je současně zmocněnec pro tuto oblast a rozsévá moudra, jak se to mělo dělat,“ kroutí hollowu u mikrofonu.
Důkaz v podobě oficiálního dopisu má prý schovaný v šuplíku. Přestože je dokument veden v režimu pro služební potřebu, v podcastu jasně avizuje, že pokud Landovský nepřestane útočit, je připravena ho okamžitě vytáhnout na světlo světa.
