Sloup se zlomil a šel k zemi celý. Turbína se po nárazu roztříštila, lopatky skončily rozházené po strništi. Trosky dopadly padesát metrů od silnice na Odry.
V okolí větrníku naštěstí nikdo neočumoval. Starosta Potštátu René Passinger to bere jako jediné štěstí celé věci a přiznává, že u většího stroje by šlo o zcela jiný příběh. Výslovně upozornil, že místo je daleko od obytné zástavby.
Elektrárna měla instalovaný výkon 0,15 megawattu. Na české poměry drobeček, který by sám o sobě nikoho nezajímal. Jenže je to podle České společnosti pro větrnou energii vůbec první pád větrníku v dějinách země
Lopatky, které se zasekly a začaly fungovat jako plachta
Vysvětlení, které ve čtvrtek podal krajský policejní mluvčí Libor Hejtman, je nepříjemně logické. Stroj měl poškozené jedno z motorových táhel v lopatkách. Ty kvůli závadě zůstaly v otevřené poloze a nešlo je sklopit.
Právě to je podstata problému. Sklopení lopatek je základní obrana větrné elektrárny proti silnému větru. Když ho stroj nezvládne, přestává být turbínou a stává se z něj plocha, do které se opírá vzduch. „Závada neumožnila jejich sklopení,“ uvedl Hejtman.,
Ve čtvrtek ráno se nad Potštátem přehnaly silné poryvy větru. Podle policie mohly být rozhodujícím spouštěčem. Případ se dál vyšetřuje a definitivní příčina tedy zatím stanovena není.
Zásadní detail, který v prvních zprávách zapadl: elektrárna byla kvůli téhle závadě odstavená už od začátku července. Nevyráběla, netočila se, jen stála. Sedm týdnů s poruchou, kterou stroj sám nedokázal kompenzovat.
Nejstarší generace větrníků v Česku a otázka, co s ostatními
Spadlý sloup patřil k větrnému parku o čtyřech turbínách, který provozuje firma Vapol CZ. Podle starosty šlo o jednu z nejstarších větrných elektráren v zemi, její stáří odhadl na pětadvacet až třicet let.
Údaje ČSVE ukazují, že první ze čtyř potštátských větrníků byl instalován v roce 2005 a poslední v roce 2011. Skutečné stáří strojů ale může být vyšší, protože některé z nich mohly před instalací v Česku vyrábět elektřinu v zahraničí. Ojeté stroje z druhé ruky nejsou v tomhle oboru nic výjimečného.
Passinger po provozovateli okamžitě požaduje prověření bezpečnosti zbývajících tří sloupů. „Považuji důkladnou odbornou kontrolu za naprostou samozřejmost,“ uvedl. Zároveň vyzval obyvatele, aby se k místu havárie nepřibližovali a s díly nemanipulovali.
Technici začali s likvidací trosek ještě týž den. Vrtule měla být podle starosty odstraněna v pátek dopoledne pomocí jeřábu.
Anomálie, nebo první vlaštovka stárnoucího parku
Předseda ČSVE Michal Janeček potvrdil, že v Česku dosud žádná větrná elektrárna nespadla, a označil událost za anomálii. To je uklidňující formulace, ale zároveň konstatování, které mlčky přiznává jednu věc. Díky primátu podobného incidentu v České republice neexistuje precedens, o který by se šetření mohlo opřít.
Havárie větrných elektráren jsou v tuzemsku skutečně vzácné. Loni v srpnu se v obci Karle na Svitavsku ulomila lopatka rotoru, kus dopadl na zem a stroj skončil mimo provoz. Žádný sloup lomeno větrná elektrárna ale do letoška nešel k zemi celý.
Zůstává otázka, na kterou zatím nikdo neodpověděl. Elektrárna sedm týdnů stála se známou závadou, o které se vědělo. Jestli byla během té doby technicky zajištěna proti přesně proběhnuvšímu scénáři, ukáže až šetření.
Škodu vyčíslil majitel na dvě stě tisíc korun, což je na zničený třicetimetrový stroj číslo, které samo o sobě leccos naznačuje o zůstatkové hodnotě zařízení.
