Osmadvacátý říjen je sice ještě daleko, kolem tohoto významného data už ale mezi poslanci panuje živá debata. Na výročí založení Československa tradičně připadá slavnostní ceremoniál předávání státních vyznamenání, takže zákonodárci s předstihem řeší, kdo by letos mohl být oceněn.
Novinkou však je, že řeší i to, komu by mohlo být ocenění zpětně odebráno.
Mezi navrhovanými laureáty tak najdeme Miloše Zemana, zatímco tím, kdo by měl být „odoceněn“, je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kdo se v taškařicích spojených s řády a medailemi trochu orientuje, ten už tuší, že se tu hraje komedie, která se snad ani jinde než ve Sněmovně odehrávat nemůže.
Zelenskému může být ve výsledku nějaký český řád ukradený, stejně jako ten polský.
O co přesně jde? Poslanci SPD navrhují, aby bylo nejvyšší státní vyznamenání Řád Bílého lva odebráno ukrajinskému prezidentovi. Zároveň to byli rovněž poslanci SPD, kdo hlasoval pro návrh na udělení stejného řádu Miloši Zemanovi.
Na tom by samo o sobě nebylo nic tak divného, ostatně antipatiemi k Zelenskému se stejně jako sympatiemi k Zemanovi v SPD nijak zvlášť netají. Absurdní prvek nicméně spočívá v tom, že to byl právě Zeman, kdo Řádem Bílého lva Zelenského vyznamenal za mimořádnou odvahu po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu. Proč si ale podobnými nepohodlnými detaily kazit příběh, že?
V čele tažení za odebrání řádu navíc nestojí nikdo jiný než hvězda dezinformační a radikální scény Jindřich Rajchl. Odvolává se přitom na polského historika Karola Nawrockého, který navrhl totéž s nejvyšším polským vyznamenáním, Řádem Bílé orlice.
Tam ho ovšem Zelenskyj předběhl a před projednáním řád sám vrátil, přičemž se k němu přidali i jeho předchůdci Viktor Juščenko a Leonid Kučma.
Zde je ovšem nutné zmínit, že polsko-ukrajinské vztahy mají diametrálně odlišnou historii, která místy opravdu nebyla pěkná. Z pozice Polska lze pochopit, že pojmenování jednotky speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armádě, která za druhé světové války páchala etnické čistky a masakry proti Polákům na Volyni, je vysoce kontroverzní.
V Česku se nás to ale, bohužel pro Rajchla a spol., týká tak, že se nás to netýká vůbec nijak.
Nyní se pojďme podívat na případ Miloše Zemana a začněme trochou teorie. Prezident republiky je nositelem nejvyšší třídy Řádu Bílého lva automaticky z titulu funkce, po skončení mandátu ho však musí vrátit a řád mu musí být udělen znovu. U Václava Havla se tak stalo bezprostředně poté, co v úřadu skončil.
V případě Václava Klause čekal jeho nástupce Miloš Zeman, který k němu měl blízko, s udělením dlouhých šest let – tedy až do svého druhého funkčního období.
Návrh na ocenění Zemana přitom posílají poslanci současné hlavě státu Petru Pavlovi na stůl ani ne po třech letech od jeho odchodu. Je snad Zeman významnější a zasloužil se o stát více než Klaus? Těžko říct. A těžko říct, zda se podobné úvahy navrhovatelé vůbec dopustili.
Druhá část teoretické exkurze spočívá v tom, že poslanci mohou na státní vyznamenání navrhnout v zásadě kohokoliv. Je však jen a pouze na prezidentovi, kterým z často více než stovky návrhů vyhoví.
Že by tedy reálně na vyznamenání Zemana došlo, je poměrně nepravděpodobné. I vzhledem k výše uvedené tradici, podle níž k ocenění nestačí jen odejít na odpočinek. Nicméně pokud by Petr Pavel chtěl, mohl by se zapojit do trollingu, který je mnoha členům současné vládní koalice vlastní.
Zeman totiž na ceremoniály pod taktovkou Pavla odmítá chodit a současného prezidenta kritizuje, kudy chodí. Přichystat mu morální dilema, zda dorazit a nechat se ocenit z rukou nenáviděného oponenta, nebo se Řádu Bílého lva vzdát (navzdory tomu, že starý ješita po něm bezesporu touží), by bylo krásným střípkem do celé této bizarní mozaiky.
Ještě (tragi)komičtější by ale bylo, kdyby reálně došlo na projednávání odebrání řádu Volodymyru Zelenskému. Ve finále by to totiž byla jen nahrávka na smeč vládní koalici. Ta by neváhala SPD omlátit o hlavu, že to byl právě „jejich“ Zeman, kdo ocenil „válkychtivého banderovce“ Zelenského.
Podle logiky SPD by pak asi nebylo úplně vhodné dekorovat exprezidenta, který si hýčkal domnělého milovníka nacistů.
Zelenskému může být ve výsledku nějaký český řád ukradený, stejně jako ten polský. Čtyři roky držet svou zemi při životě proti brutální ruské přesile je totiž o dost cennější uznání než jakákoliv zahraniční medaile.
A co se nás týče? My si nejspíš podobné absurdní drama zasloužíme. Je to totiž dokonalé, symbolické ocenění toho, jaké politiky si do té Sněmovny vlastně volíme.
