Čtrnáct obětí na životě je pro senátora a bývalého elitního policistu Roberta Šlachtu (55) hlavním důvodem, proč případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze odmítá považovat za uzavřenou kapitolu.
Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v podcastu VINA zdůrazňuje, že po masových tragédiích musí bezpodmínečně nasledovat nekompromisní rozbor policejního postupu. Veřejnost podle něj nepotřebuje znát tajné operativní metody, ale musí mít jistotu, zda selhal jednotlivec, nebo celý systém.
Kritikou Šlachta nešetří zejména vůči prvním měsícům po tragédii. Přístup ministerstva vnitra a policie k informování veřejnosti označuje za promyšlenou strategii. Podle jeho slov se ministru Rakušanovi (48) s pomocí analytiků a odborníků na komunikaci podařilo na čas odklonit novinářské dotazy. Jakákoliv redakce, která se pokusila pátat po detailech, čelila obvinění z parazitování na lidském neštěstí.
Pochybnosti zůstávají
Zásadní pochybnost dál visí nad rozhodnutím opustit hlavní budovu na Palachově náměstí a přesunout síly do Celetné ulice, kde měl mít střelec podle rozvrhu přednášku. Kdo konkrétně tento pokyn na základě dostupných informací vydal, nebylo podle Šlachty uspokojivě vysvětleno. Klíčovou roli př přitom hrálo operační středisko, kde se sbíhají všechna data.
Šlachta zároveň rázně odděluje systémové selhání od práce policistů v prvoliniovém zásahu. Hlídky, které vstupovaly do budovy přímo pod palbou, odvedly profesionální a odvahu vyžadující práci. Otazníky zůstávají nad toky informací před samotným začátkem střelby.
Určité posuny v taktické přípravě a vybavení policie sice nastaly, slabina však podle bývalého vyšetřovatele přetrvává na samotných školách. Studenti ani učitelé dodnes nemají vštípené krizové návyky pro případ aktivního útočníka. Formální papírové směrnice uložené v kabinetech v krizové vteřině nikoho nezachrání.
Podobně složitá situace panuje při monitorování sociálních sítí a šifrovaných platforem typu Telegram. Ani sebelepší specialisté na kyberkriminalitu nedokážou zkontrolovat obrovské množství dat. O to důležitější je schopnost analytiků vyhodnotit varovné signály a předat je do terénu včas.
Nekoordinovaná a měnící se prohlášení policie i ministerstva vnitra v prvních dnech po tragédii vytvořila prostor pro spekulace. Podle Šlachty platí v krizové komunikaci jasné pravidlo: neověřená informace se veřejnosti neposkytuje.
Debata o zásahu na Filozofické fakultě tak pro Roberta Šlachtu zůstává otevřená. Nejde o hledání obětního beránka, ale o jistotu, že při jakémkoliv příštím ohrožení bezpečnostní složky státu zareagují bezchybně.
