Hnutí ANO celorepublikově dominuje, ale hlavní město mu dlouhodobě uniká. Poslední pražské vítězství hnutí pamatuje rok 2014, a po osmi letech vládních koalic složených z ODS, Pirátů a STAN je podle stávající opozice čas na restart.
V úvodním díle nového předvolebního audio seriálu sledujeme portrét stoprocentního pragmatika, který je pro zisk primátorského řetězu ochotný jít do koalice téměř s kýmkoliv, a přitom sází vše na jedinou kartu – těsné institucionální sepětí Prahy s budoucí Babišovou vládou.
Když došlo na otázku potenciálních partnerů, odmítl se lídr ANO vymezovat. Podmínkou pro povolební vyjednávání prý není stranická příslušnost, ale shoda na konkrétních projektech. Současnou magistrátní sestavu kritizuje za to, že vznikla uměle na sílu ze stranických špiček, aniž by koaliční partneři táhli za jeden provaz.
Spolupráci si přitom dokáže představit s lidmi z obou stran dnešní barikády: „Jsem schopen se konstruktivně bavit o spoustě témat s Tomášem Portlíkem, lídrem dnešní ODS. Je to starosta Prahy 9, postavil tam školu, obecní byty, podobně jako já na Praze 11,“ prohlásil ve studiu.
Stejně smířlivě mluvil o Petru Hlaváčkovi z hnutí STAN, se kterým má podle svých slov z minulosti odpracovanou celou řadu pozitivních změn.
Zásadní je pro něj striktní oddělení komunální politiky od té celostátní. Zatímco ve sněmovně se tyto partaje ostře potírají, na pražském magistrátu by hluboký příkop klidně zasypal. Úklid chodníků, opravy škol nebo školek podle něj nevyžadují žádnou ideologii. V zásadě je mu úplně jedno, kdo se s kým spojí, pokud je to ku prospěchu města.
Otevřenost má ale svůj strop – pokud by nevznikla koalice, která dokáže s Prahou pohnout, hnutí ve vedení města za každou cenu sedět nemusí.
Primátor i premiér z jedné stáje
Celá Prokopova strategie stojí na tezi, že hlavní město nutně potřebuje radnici přímo napojenou na Strakovu akademii. Zde ovšem naráží na historický paradox.
Předchozí vládní konstelace přesně tohle propojení měla, ale výsledek byl podle něj nulový. Tři roky, kdy měla Praha primátora i premiéra z jedné politické síly, považuje za totálně promarněný potenciál. Mohly se dotáhnout klíčové projekty včetně ministerstva dopravy, ale nedotáhlo se vůbec nic.
U sebe slibuje úplný opak a poukazuje na to, jak často šéf hnutí Prahu zmiňuje ve svých veřejných vstupech. Zásadní strategické stavby typu nové nemocnice nebo dokončení vnitřního okruhu se bez přímé státní podpory zkrátka neobejdou.
Propojení s vládní mocí má mít navíc ještě jeden radikální rozměr – Prokop chce využít sněmovní sílu ke změně zákona o hlavním městě Praze a drasticky snížit počet městských částí.
Současný stav s 57 samostatnými radnicemi a 57 starosty považuje za neudržitelný kolos, který nemá ve světě obdoby a je manažersky neříditelný. Cílem je zredukovat toto těleso na maximálně 22 obvodů.
Právě administrativní roztříštěnost podle něj může za většinu současných problémů, od nekoordinovaných dopravních uzavírek až po zaseknutý Metropolitní plán, do kterého mluvilo příliš mnoho protichůdných aktérů.
Turecký trolejbus jako symbol laciné soutěže
Konkrétním příkladem manažerského selhání současné koalice je podle Prokopa aktuální nákup nových trolejbusů. Pražský dopravní podnik v soutěži vybral nejlevnějšího dodavatele, tureckou společnost Bozankaya.
Jádro problému vidí v tom, že se v Praze pod pirátským vedením soutěží primárně a slepě na nejnižší cenu. Tomu přístupu sice historicky předcházely obří korupční kauzy kolem zakázek na metro, kde se lobbisté snažili parametry ohýbat na míru konkrétním firmám, ale opačný extrém je podle něj stejně škodlivý.
Soutěže musí obsahovat tvrdá kvalitativní a kvalifikační kritéria. Tureckému dodavateli vyčítá, že stroje neměly v době soutěže tuzemskou homologaci ani jedinou referenci v České republice, přestože domácí průmysl dokáže tyto vozy bez problémů vyrobit.
Ekonomický rozměr je podle něj absurdní – Praha posílá přes miliardu korun mimo Evropskou unii za techniku nejasné kvality, místo aby zakázkami na trolejbusy, vlaky či tramvaje raději podporovala domácí zaměstnanost, český průmysl a unijní trh.
Obavy lídra ANO přitom přesně kopírují varování, na která náš web upozorňoval už dříve. Turecká Bozankaya v minulosti opakovaně pohořela při tendrech v Pardubicích, Teplicích, Českých Budějovicích i Jihlavě, kde narážela na nesplnění technických parametrů nebo totální selhání v komunikaci.
Praha přesto riskla miliardový hazard a vsadila na to, že zrovna v jejím případě bude všechno fungovat bez problémů.
