Vztah klokanů a Australanů má hořkosladkou příchuť. Tedy obrazně řečeno, protože obecně se jeho maso považuje za příjemné a chuťově výrazné. Spíš než kus flákoty jej ale Australané vnímají jako národní symbol a jíst se ho zdráhají. Ke své škodě – podle vědců totiž nabízí zajímavé zdravotní benefity.
Vnímání tohoto vačnatce u obyvatel australského kontinentu prochází bouřlivým vývojem a je plné paradoxů. Z přemnoženého škůdce se stal národní symbol. Z vítaného zdroje bílkovin náplň do psích konzerv. A z masa, které bylo dříve považováno za prolezlé červy, nutriční zázrak.
Podle průzkumu z roku 2008 si pouze 14,5 % Australanů dopřálo klokana na talíři alespoň čtyřikrát do roka. Na druhou stranu se vyváží na více než 60 zahraničních trhů po celém světě – nejvíce do Evropské unie.
Pošramocená pověst
Až do 80. a 90. let 20. století bylo klokaní maso v mnoha australských státech povoleno prodávat pouze coby krmivo pro domácí mazlíčky a nepovažovalo se za vhodné pro lidskou konzumaci. Ačkoliv je dnes jeho spotřeba na vzestupu, starší generace je stále ovlivněna mýtem, že se jedná o maso nečisté či nemocné. Další zájemce odrazuje nejistota ohledně etiky lovu.
Podle odborníků jsou ale tyto obavy bezpředmětné. Lov se zaměřuje pouze na čtyři nejrozšířenější druhy klokanů a je přísně regulován kvótami, které zajišťují dlouhodobou udržitelnost jejich populace.
Čím dál více se navíc poukazuje na ekologické benefity – chov a lov klokanů představuje výrazně nižší zátěž pro přírodu než tradiční chov skotu, nemluvě o výjimečném nutričním složení tohoto masa.
Není steak jako steak
V první řadě je klokaní maso výrazně libovější než ostatní druhy červeného masa. Obsahuje přibližně 23,2 % bílkovin a pouhá 2,6 % tuku, což je znatelný rozdíl oproti hovězímu, které průměrně nabízí 19 % bílkovin a až 16 % tuku (klokaní má dokonce lepší hodnoty i než vyhlášené bizoní maso, viz box níže).
Ve srovnání s hovězím má klokaní maso zhruba poloviční energetickou hodnotu a je jedním z nejlepších přírodních zdrojů konjugované kyseliny linolové (CLA). Tento zdravý tuk vykazuje potenciální antikarcinogenní i antidiabetické vlastnosti a navíc pomáhá snižovat obezitu a vysoký krevní tlak.
V nadprůměrném množství se v něm vyskytuje všech devět esenciálních aminokyselin, klíčové vitamíny, minerály i lipidy. Jediná stogramová porce dokáže pokrýt až 40 % denní potřeby riboflavinu (vitamínu B2) a 35 % denní potřeby železa. Kromě toho je výborným zdrojem thiaminu, draslíku, fosforu a zinku.
Bez chemické poskvrnky
Ve srovnání s hospodářskými zvířaty, ale i ostatními druhy volně žijící zvěře, dosahuje klokaní maso výjimečné čistoty. Údaje z australského Národního průzkumu reziduí z let 2022–2023 ukazují, že žádný z testovaných vzorků neobsahoval nadlimitní množství pesticidů, herbicidů, fungicidů, těžkých kovů ani PFAS látek.
Zatímco mořské plody nebo potraviny rostlinného původu (včetně plodin z ekologického zemědělství) čelí riziku kontaminace z okolního prostředí, klokaní maso se tomuto problému vyhýbá. Stojí za tím fakt, že klokani se volně pasou na původní vegetaci v oblastech daleko od průmyslového nebo intenzivního zemědělského znečištění.
Díky svému vynikajícímu nutričnímu profilu je tak klokaní maso čím dál více uznáváno jako cenný a udržitelný doplněk moderního jídelníčku. Co vy, jedli byste „Skippy“?
