Potřásl jsem si rukou se Stalinem. Jasně, že ne přímo, jen teoreticky, podle principu „šesti stupňů odloučení“. Bylo to takhle: když mi bylo čtrnáct, podal mi ruku Josef Masopust (1931–2015), legenda československého fotbalu. Ten si někdy v minulosti určitě stiskl pravici s nějakým komunistou, který se podbízel Gottwaldovi. A Gottwald byl samozřejmě jedna ruka se Stalinem. Zajímavá teorie… stará skoro sto let.
Svět je menší, než se zdá
Na Zemi žije přes osm miliard lidí. Většinou jsou si navzájem cizí, přesto se zprostředkovaně znají všichni se všemi. Stačí k tomu šest podání ruky: jeden člověk zná druhého, ten třetího, ten čtvrtého a tak dále. „Nejde přitom o víceméně anonymní kontakty ze sociálních sítí, ale o lidi, kteří se znají osobně a natolik dobře, že si třeba i tykají,“ upřesňuje sociolog Jiří Dohnálek. Někdy jich může být méně, jindy více, v průměru jich je právě šest. Tak zní teorie „šesti stupňů odloučení“.
Na první pohled se může zdát neuvěřitelné, že mezi vámi a papežem nebo náčelníkem nějaké vesnice stojí jen pár lidí. Při bližším pohledu už méně. I kdyby si každý člověk na světě tykal jen se sto lidmi, dojdeme k překvapivým číslům. Na druhém stupni (přátelé jeho přátel) je to 10 000 lidí, na třetím milion, na čtvrtém 100 milionů a na pátém už deset miliard.
Na počátku byla povídka
Jako první teorii jasně zformuloval v roce 1929 maďarský spisovatel Frigyes Karinthy (1887–1938). Prostřednictvím postav ve své povídce Láncszemek (Články řetězu) tvrdil, že všichni lidé jsou propojeni přes pět prostředníků a že se toto číslo nezmění ani s přibývajícím počtem obyvatel. Navrhl dokonce experiment, který by teorii prokázal: „Můžeme si vybrat kohokoli z 1,5 miliardy obyvatel Země a poslat mu vzkaz pouze prostřednictvím lidí, které osobně známe.“
Prakticky však svůj nápad nikdy neověřil.
Milgram posílá dopisy
Vědci se o to pokusili až mnohem později. Počátkem 60. let proběhlo několik počítačových simulací a v roce 1967 se americký sociální psycholog Stanley Milgram (1933–1984) rozhodl experiment v rámci studie Malý svět dotáhnout do konce.
Rozeslal velké množství dopisů a jejich příjemci je měli předávat dál svým známým tak, aby dorazily k jeho příteli v Massachusetts. Jeden z dopisů sice prošel až dvanácti „rukama“, průměrný počet předání ale byl právě šest.
Brzy se objevili kritici, kteří experiment označovali za neprůkazný a metodicky chybný. Teorie šesti stupňů odloučení se přesto ukázala jako vděčná inspirace, například pro filmaře.
Od Vln k Rambovi
K podobným výsledkům došly i Vlny. Teorii jsme si ověřili vlastním pokusem a překvapilo nás, jak blízko máme k mnoha slavným osobnostem.
Jeden příklad z mnoha: po čtyřech krocích se dostaneme ke slavnému herci Sylvesteru Stallonovi (80). Kamarádka jednoho z nás (stupeň 1) pracuje už léta pro organizaci, která pořádá velké rockové festivaly. Stará se o zahraniční kapely a mezi její přátele patří například Joey DeMaio (72) ze skupiny Manowar (stupeň 2). Ten se velmi dobře zná s hercem Jeanem-Claudem Van Dammem (65, stupeň 3) a ten je kamarádem Stallonea (stupeň 4). Zkuste si to taky.
Od neuronů po viry
Vědci se teorii v 90. letech pokusili uplatnit i v jiných oborech. Americký matematik Steven Strogatz (67) a sociolog Duncan Watts (55) vytvořili v roce 1998 matematický model „malého světa“. Ukázali, že podobně jsou uspořádané i jiné sítě, například nervová soustava drobného červa háďátka, elektrická přenosová síť na západě USA nebo vazby mezi filmovými herci. Podobné principy se později našly i v internetu a model se využívá také při studiu šíření nákaz.
Proto platí, že i mezi vámi a ebolou stojí jen pár lidí. Takhle se dá dopracovat k čemukoli a komukoli.
