Česká ekonomika roste a země podle Otyse není v krizi, kterou by šlo srovnávat s pandemií covidu-19. Přesto má stát příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Právě tahle kombinace je pro něj zásadním problémem.
„Mně to přijde jako neuvěřitelná drzost vlády,“ říká v podcastu PALIČKA!. Výslednou podobu rozpočtu označuje za „obrovský hazard budoucností naší země“.
Vadí mu i výsledek vyjednávání uvnitř vládní koalice. Schodek se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy korun, což podle Otyse příliš neodpovídá předchozím prohlášením Motoristů, kteří slibovali výraznější zásah. Na adresu Motoristů a premiéra Andreje Babiše (72) říká:
„Buď si dělali z voličů legraci, nebo jsou natolik submisivní, že nejsou schopni cokoliv s Babišem udělat,“ tvrdí Otys.
Od pondělí začneme hubnout
Vláda podle Otyse namítá, že vysoký schodek je výjimečný a v dalších letech se začne snižovat. Takovému scénáři ale nevěří, zvlášť pokud by výraznější škrty měly přijít ve volebním roce. Přirovnává to k dietě.
„Nejdřív se přejím, sním hodně tučného, abych potom řekl, že ano, od pondělí začnu hubnout,“ říká. Jenomže vláda navíc zatím neřekla, od kterého pondělí.
Za problém považuje nejen samotnou výši dluhu, ale také peníze, které stát vydává na jeho obsluhu. V podcastu mluví o tom, že příští rok by tyto náklady měly vzrůst zhruba o dalších 20 miliard korun. Peníze, které podle něj mohly jít například do školství, zdravotnictví nebo infrastruktury, tak skončí u věřitelů.
Stejnou otázku Otys rozebírá i ve svém textu „386 miliard schodku. Co za ten dluh dostaneme?“. Neřeší v něm pouze velikost schodku, ale především to, zda si stát půjčuje na projekty, které mohou zemi v budoucnu něco přinést.
Kapitálový výdaj ještě není investice
Právě slovo investice se podle Otyse používá až příliš volně. Jako skutečnou investici zmiňuje například Dukovany, u kterých vidí dlouhodobou návratnost. Od nich ale odlišuje jiné kapitálové výdaje.
„Vláda označuje jako investice kapitálové výdaje. Kapitálové výdaje nejsou jenom investice typu Dukovany,“ upozorňuje.
Jako příklad uvádí nákup budovy pro Finanční správu. Účetně jde o kapitálový výdaj, podle Otyse to ale ještě neznamená, že takový nákup zvýší výkon ekonomiky ani že stát v budoucnu vydělá další peníze.
Pokud by měl rozpočet sestavovat on, nezačínal by přitom zvyšováním daní. Na řadě by byly nejdřív dotace a samotné fungování státu.
Méně dotací, méně úřadů
Otys odmítá jednoduchý recept v podobě plošného propuštění části státních zaměstnanců. Místo toho navrhuje projít jednotlivé agendy a zjistit, které jsou stále potřeba, které se překrývají a kde by šlo úřady slučovat. Podobně by postupoval u dotací.
„Pokud má být vaše podnikání úspěšné, tak k tomu nepotřebujete dotaci,“ říká jako podnikatel. TOP 09 podle něj už dříve navrhovala změny, které by kombinací škrtů v dotačních programech a úprav ve státní správě přinesly nejméně 64 miliard korun. Teprve po hledání takových úspor by podle něj mělo přijít na řadu přenastavení daní.
Jak může vypadat zbytečná byrokracie, ukazuje na vlastní zkušenosti s bývalou cukrárnou. Rok po ukončení podnikání dostal výzvu k hloubkové kontrole. Na úřadě se pak dozvěděl, že důvodem bylo neodhlášení provozovny.
„Oni mi musí dát dva tisíce pokutu a musím tam ručně odhlásit provozovnu. Přijde vám, že tohle je věc v roce 2026?“ ptá se.
Ideální stát si představuje spíš jako internetové bankovnictví. Člověk by na jednom místě viděl své povinnosti a po ukončení podnikání by mu systém sám ukázal, co ještě musí vyřešit.
Důchody problém jen odkládají
Ještě větší problém než současný schodek vidí Otys v demografickém vývoji. Podle něj může během deseti až dvanácti let nastat situace, kdy bude méně lidí v produktivním věku financovat rostoucí počet důchodců. Současnou podobu důchodového systému proto nepovažuje za dlouhodobě udržitelnou.
Kritizuje také mimořádný dvoutisícový příspěvek pro důchodce. Pokud už vláda chce peníze rozdat, považuje jednorázovou částku za méně problematickou než trvalé zvýšení valorizace. Strukturální problém tím ale podle něj nezmizí.
Plošný dvoutisícový „dárek“ důchodcům už na VLNÁCH glosovalo také Děleno nulou. Podcast se ptal, zda podobná opatření skutečně řeší problémy penzijního systému, nebo jsou především politicky vděčným rozdáváním.
Bez změn se podle Otyse bude muset v budoucnu buď posouvat věk odchodu do důchodu, měnit způsob výpočtu penzí, nebo hledat úspory jinde. Jednou z cest může být podle něj i pracovní migrace. Jako příklad uvádí Ukrajince pracující v Česku, kteří odvádějí sociální a zdravotní pojištění a zároveň podle něj obsazují místa v oborech, kde zaměstnavatelé pracovníky potřebují.
Stát má dát lidem na výběr
Debata se následně dostává i k živnostníkům a práci na IČO. Otys tu připouští paradox: některé kroky současné vlády, například snížení odvodů živnostníkům nebo částečné uvolnění pravidel kolem práce na IČO, považuje za pravicovější než postup předchozího kabinetu.
„Jako podnikatele a garanta oblasti podnikání v TOP 09 mě mrzí, že my jsme k tomu nepřistoupili,“ přiznává.
Sám by chtěl jasněji vymezit rozdíl mezi zaměstnáním a prací na IČO. Člověk, který si vybere podnikatelský režim, by podle něj měl mít větší volnost a nižší odvody, současně ale menší ochranu a větší odpovědnost za vlastní zabezpečení. Podobná flexibilita by podle něj pomohla také startupům, které potřebují rychle nabírat lidi a v případě neúspěchu stejně rychle reagovat.
Celá Otysova představa tak stojí na jednoduchém pořadí: nejdřív prověřit, co stát skutečně potřebuje platit, zjednodušit jeho fungování a teprve potom řešit, zda potřebuje od lidí vybrat více peněz.
Politicky příjemná cesta to podle něj nebude. Pokud by se TOP 09 v budoucnu vrátila do vlády, počítá s tím, že úsporná opatření mohou být nepopulární.
„Já přece tu politiku nedělám proto, jenom abych byl za čtyři roky znovu zvolen,“ říká. „Já ji dělám proto, protože mám vizi lepší budoucnosti.“
A pokud by ho prosazování nepopulárních změn mělo stát politickou kariéru, tvrdí, že je ochoten to přijmout.
Všechny epizody PALIČKA!, stejně jako kompletní podcastovou nabídku VLN najdete zde.
