Santi Denia (52) přišel s tím, že se bude hrát jinak. Zněla z toho odvaha a čerstvý vítr. Po šestém zápase v Lize národů to zní spíš jako slogan firmy, která právě ohlásila konkurz.Šest zápasů, šest porážek, skóre 3:14, poslední místo ve skupině a pád do Ligy B. K tomu červnová facka 0:3 od Mexika na mistrovství světa, takže jde o sedm prohraných zápasů v řadě.
Takovou šňůru česká ani československá reprezentace nezažila od svého prvního zápasu v roce 1906, jak pohotově připomněla polovina (stejně jako fanoušci - chápavých a rozpačitých) sportovních novinářů v zemi.
Za podzim se v národním týmu objevilo dvanáct nováčků a trenéři si zblízka prohlédli sedmatřicet hráčů. To už není budování, to je hromadný konkurz. Konkurz je užitečná věc, jenže občas se u něj má aspoň remizovat.
Zrovna v Osijeku to málem vyšlo. Hložek vyrovnal v 84. minutě a Češi poprvé v podzimní skupině držívali bod. Vydržel tři minuty, v 87. rozhodl Majer a nula zůstala nulou.
Pavel Nedvěd (54) po zápase prohlásil, že „šest porážek nás logicky nemůže těšit“. Zároveň ale dodal, že touhle cestou se půjde dál. Denia má jeho plnou důvěru a o konci se podle něj nemluví.
Poctivě k Denii, ale jen do určité míry
Férově je třeba říct, že zahraniční trenér nebyl špatný nápad. Český fotbal se léta točí v kruhu stejných jmen, stejných frází a stejných výmluv. Odvaha při nominacích a ochota vyzkoušet nové tváře si uznání zaslouží.
Do skupiny ale padli Španělsko, Anglie a Chorvatsko. Nikdo soudný nečekal, že Češi vyhrají všechny zápasy, a většina lidí počítala i s tím, že skončí poslední. Jenže od nuly bodů a nejslabšího útoku celé elitní divize, který nasázel pouhé tři góly, je to ještě daleko. Tohle už se na kvalitu soupeřů svést nedá, ačkoli bychom si všichni rádi namlouvali opak.
Že mají Španělé a Angličané jiné hráče než my, věděl každý, kdo někdy sledoval fotbal. Mužstvo, které je pomalé v pohybu, pomalé v hlavě a v kombinaci nepřesné, se pod novým trenérem nepřetvoří přes noc. Jenže právě proto by měl trenér ukázat, že umí vymyslet něco, co týmu pomůže přežít. Zatím se z lavičky ozývá hlavně vysvětlování, jak je to těžké.
Samostatnou kapitolou je kapitán. Ladislav Krejčí (27) dostal dvě červené karty, obě proti Španělsku. Je to jeho desáté vyloučení v kariéře a celý tým je za podzim posbíral tři. Denia sám po zápase prohlásil, že „na téhle úrovni je klíčové dohrát v jedenácti“. S tím nelze než souhlasit, jen by to mělo platit i pro kapitána.
Slova, která nikdo nechce slyšet
Novinář Luděk Mádl na síti X napsal, že se bojí, že jsme schopní donekonečna zdůrazňovat, jak je nutné změnit přípravu mládeže a vzdělávání trenérů, „klidně ještě dalších 10-20-50 let… aniž by teda v tom směru reálně kdokoli cokoli opravdu udělal“. Dodává, že nám zbude kvadratura kruhu: být úspěšní ve fotbale, i když ho moc neumíme hrát. A bude nás to trápit do konce života.
To je přesně ten typ věty, kterou si funkcionáři rádi přečtou, pokývají nad ní hlavou a zavřou notebook. Kdo vychází z toho, že problém je systémový, má pohodlnou pozici. Za systém totiž nikdo konkrétní neodpovídá.
Jenže právě tady se hájení trenéra mění v hájení každého, kdo na reprezentaci vydělává. Denia nese odpovědnost za to, co se děje na hřišti. Za to, kdo ho přivedl a proč, ji nese jiný muž.
Hájení skončilo a Nedvěd je na řadě
Po nástupu Davida Trundy se u reprezentace vystřídali tři trenéři a Nedvěd při tom všem stál u kormidla. Mluvilo se o novém směru a o nové cestě, jenže cesta bez cíle je pouhá procházka. A procházka s výsledkem 3:14 už není ani příjemná.
Jako fanoušek mám jednoduché přání. Chci vidět góly, chci vidět mužstvo, které se nebojí a které umí aspoň občas zahrozit. Nechci kapitána, který se nechá vyloučit dvakrát za sebou proti stejnému soupeři. Nechci poslouchat, že je to lekce. Lekci jsme dostali, teď bychom ji chtěli někdy použít. Ne poslouchat pindy, že nikdo ze Sparty není v původní nominaci. Za to půl milionu měsíčně Nedvěd snad nebere.
Bylo by správné, kdyby tohle všechno zakončil Nedvěd tím, že sám řekne dost. Muž, který kdysi nosil na hřišti dres s nesmírnou grácií, dnes sedí na pozici, o jejímž smyslu nemám nejmenší tušení. Jeho doba skončila už dávno. Teď se u ní jen zdržuje.
Příští stanice "béčko", kvalifikace ME. Tam už se nedá říkat, že Španělsko je prostě jiná liga. Tam bude jasné, jestli Denia něco vymyslel, nebo jen krásně mluvil.
Doba hájení skončila. Pro Deniu teď, pro Nedvěda dávno.







