Jednomotorové letadlo Cessna 206 odstartovalo 1. května 2023 z odlehlé oblasti Araracuara směrem ke kolumbijskému městu San José del Guaviare. Na palubě cestovala Magdalena Mucutuy se svými čtyřmi dětmi, pilot a další dospělý muž.
Přibližně pětatřicet minut po startu nahlásil pilot poruchu motoru a pokusil se o nouzové přistání. Stroj však narazil do korun stromů a zřítil se hluboko v hustém amazonském pralese.
Havárii jako zázrakem přežila třináctiletá Lesly, devítiletá Soleiny, čtyřletý Tien a jedenáctiměsíční Cristin. Rodina pocházela z domorodého národa Huitoto a podle výpovědí příbuzných opouštěla svůj domov kvůli hrozbám ozbrojených skupin působících v regionu.
Trosky stroje objevili kolumbijští záchranáři až 16. května, tedy více než dva týdny po nehodě. Na místě našli těla tří dospělých, po dětech však nebylo ani stopy. Teprve nález dětské láhve, drobných otisků chodidel v blátě a nakousnutého ovoce naznačil, že sourozenci pád přežili a pohybují se v okolní džungli.
Znalosti z pralesa zachránily čtyři životy
Přesné okolnosti úmrtí matky zůstávají nejasné. Otec dvou nejmladších dětí Manuel Ranoque po záchraně uvedl, že Magdalena přežila samotný náraz a zemřela až čtvrtý den. Podle svědectví, které přinesla agentura AP, měla děti před smrtí vyzvat, aby ji opustily a pokusily se najít pomoc.
Nejstarší Lesly z vraku vynesla přibližně pět kilogramů fariñy, což je hrubá mouka vyráběná z manioku, dále moskytiéru, nůžky a láhev pro nejmladší sestru. Zpočátku se děti ukrývaly poblíž trosek, později se však vydaly hledat pitnou vodu.
Dívka při tom zúročila znalosti, které si osvojila během dětství v domorodé komunitě. Dokázala bezpečně rozeznat jedlé rostliny, vyhledat přírodní zdroje vody a orientovat se v nepřehledném terénu. Už od osmi let navíc běžně vařila a starala se o mladší sourozence.
Po vyčerpání zásob maniokové mouky děti sbíraly plody a semena známých stromů a před prudkými tropickými lijáky se ukrývaly v provizorních přístřešcích z větví a listí. Nejnáročnější byla péče o malou Cristin, kterou musely starší děti při přesunech neustále nosit. Během pobytu v pralese oslavila Cristin své první narozeniny a její bratr Tien dovršil pět let.
Operace Naděje a hlas babičky z vrtulníku
Kolumbijská armáda spustila rozsáhlou pátrací akci nazvanou Operace Naděje. Podle informací australské stanice ABC se do hledání zapojilo zhruba 120 vojáků a více než sedmdesát domorodých stopařů, které podporovaly vrtulníky a speciálně vycvičení psi.
Pátrání extrémně komplikovala hustá vegetace, přes kterou nebylo ze vzduchu vidět na zem. Záchranáři proto postupovali pěšky a hledali sebemenší stopy. Z vrtulníků zároveň přehrávali nahrávku hlasu babičky pohřešovaných dětí, která je v rodném jazyce vyzývala, aby zůstaly na místě, a armáda do džungle shazovala balíčky s potravinami.
Podle pozdějšího vyprávění příbuzných Lesly hlas babičky skutečně zaslechla, v hustém porostu ale nedokázala určit směr, odkud přichází. Před některými pátrači se navíc úmyslně schovávala, protože se obávala pokárání za to, že děti odvedla od vraku letadla.
Ztracený ovčák Wilson a zlom po rituálu
Do akce se zapojil také armádní belgický ovčák Wilson, který se během hledání zaběhl svému psovodovi. Děti po záchraně popsaly, že na psa v pralese skutečně narazily a nějaký čas je doprovázel, než znovu zmizel v houštinách. Sourozenci ho později zachytili i na kresbách v nemocnici. Wilson se do základního tábora nikdy nevrátil a armáda po něm pátrala ještě dlouho po skončení hlavní operace.
Zatímco profesionálním vojákům dělal neprostupný terén obrovské potíže, klíčovou roli sehráli domorodí dobrovolníci. Po více než pěti týdnech v blátě a dešti však docházely síly i jim a část mužů zvažovala konec pátrání.
Jak popsala stanice ABC News, někteří domorodí stopaři se v krajní beznaději obrátili k tradičním rituálům spojeným s halucinogenním nápojem ayahuaska, od kterého si slibovali vize a nový směr hledání. Ať už šlo o náhodu, nebo o nový příliv odhodlání, ještě téhož odpoledne přišel zásadní zlom.
Dětský pláč ukončil čtyřicetidenní drama
Dne 9. června 2023 zaslechli domorodí pátrači Dairo Kumariteke a Eliécer Muñoz v hustém porostu slabý dětský pláč. Když se vydali za zvukem, objevili všechny čtyři pohřešované sourozence naživu.
Lesly držela v náručí nejmladší Cristin, vedle ní stála devítiletá Soleiny a pětiletý Tien ležel vyčerpáním na zemi. Děti byly výrazně podvyživené a zesláblé, ale bez vážných zranění.
Podle rekonstrukce deníku The Washington Post první slova třináctileté Lesly "patřila hladu", zatímco malý Tien záchranářům oznámil, že "jejich maminka zemřela". Pátrači děti okamžitě ujistili, že na ně čeká babička, a zajistili jejich letecký transport z džungle.
Sourozenci zamířili do vojenské nemocnice v Bogotě, kde se lékaři postarali o jejich dehydrataci a celkové vyčerpání.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro označil jejich záchranu za mimořádnou událost a vyzdvihl spojení armády s domorodými komunitami. Stav dětí se v nemocnici rychle zlepšil a brzy si začaly znovu hrát a číst.






