Když se v hlavním městě mluví o velkých investicích, pozornost strhává výstavba nových tras metra, stavba městského okruhu nebo nové mosty. Podstatná část města ale funguje pod zemí. Pitná voda, kanalizační síť, čistírny odpadních vod nebo systém kolektorů představují témata, u nichž se nestříhají pásky těsně před komunálními volbami.
Právě tuto neviditelnou, avšak klíčovou agendu má na starosti náměstek pražského primátora pro infrastrukturu Michal Hroza (49) z TOP 09. V podcastu Praha 2030 bilancuje končící volební období a upozorňuje na výzvy, které metropoli čekají v příštích desetiletích.
Kanalizace i v jednadvacátém století
Za nejvýznamnější krok považuje Hroza zahájení kompletní rekonstrukce stávající vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod. Nejde pouze o splnění přísných evropských norem. Bez dostatečné kapacity čistírenského systému se Praha jednoduše nemůže dále rozvíjet.
„Starost o životní prostředí není ideologická věc,“ zdůrazňuje Hroza. Vnímá jako povinnost předat město následujícím generacím v lepším stavu, než v jakém ho současná reprezentace přebrala.
Metropole přitom stále naráží na paradox: i v jednadvacátém století v Praze existují lokality bez napojení na kanalizaci. Problém se týká hlavně bývalých rekreačních nebo samostatných obcí, které se k Praze připojily až postupem času. Město má zpracovanou studii nezásobovaných území a deficit postupně dohání, byť na mnoha místech naráží na složité majetkoprávní vztahy.
Lindleyho odkaz na celá století
Praha v současnosti disponuje dostatečnými zdroji pitné vody ze Želivky, Káraného a Podolí, z nichž zásobuje také přibližně 400 tisíc obyvatel Středočeského kraje. To však neznamená, že investice mohou polevit. Vodohospodářské projekty se plánují na padesát i více let dopředu.
Hroza v této souvislosti připomíná historický kanalizační systém vybudovaný podle projektu anglického inženýra Williama Heerleina Lindleyho, který spolehlivě slouží přes sto let. Za největší úspěch vlastní práce by považoval, kdyby dnes budovaná infrastruktura stejně spolehlivě fungovala i v příštím století.
Paralelně se proměňuje také veřejné osvětlení. Staré výbojky nahrazují úsporná LED svítidla a sloupy lamp získávají novou funkci — slouží jako nabíjecí body pro elektromobily. V současnosti takto funguje téměř dvě stě svítidel a chystá se vybudování dalších dvou tisíc. Provoz nabíječek by ale měl podle Hrozy zajistit soukromý sektor.
Krizový blackout a politický odpočinek
Město musí být připravené i na krizové scénáře, jako je rozsáhlý výpadek elektrické energie. Čerpací stanice pitné vody jsou proto vybavovány záložními dieselagregáty a na vybraných vodohospodářských objektech vznikají fotovoltaické elektrárny.
V politické části rozhovoru se kandidát koalice Spolu vyjádřil ke krizím i budoucím koalicím. Zatímco dosavadní spolupráci se STAN hodnotí pozitivně, u Pirátů vidí potřebu pauzy. Podle svých slov souhlasí se starostou Prahy 9 Tomášem Portlíkem (47), že by si koalice Spolu a Piráti měly od sebe „vzájemně odpočinout“.
Dopravní kolony v roce 2030 podle Hrozy nezmizí plošnými zákazy aut, ale masivním posílením příměstské železnice. Pokud statisíce Středočechů dojíždějících za prací nedostanou kvalitní kolejovou alternativu, automobilový tlak na metropoli nepoleví. Jak ukazuje přehledná časová osa pražských dopravních staveb, hledání jednoduchých viníků u dlouholetých projektů typu Libeňského mostu podle Hrozy selhává — klíčem zůstává kontinuita, která přesahuje jedno volební období.
Všechny epizodu podcastové primátorské série Praha 2030 najdete tady.
