Osm let v opozici se do hotového příběhu nehodí
Realita je nudnější a míň efektní než klip pro sociální sítě. Po volbách 2014 vedla Prahu koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice, kterou tvořily Zelení, KDU-ČSL a STAN. Primátorkou se stala Adriana Krnáčová z ANO.
ODS v této sestavě chyběla. Ostatně sama Krnáčová dnes popisuje magistrát jako gigantickou provozní jednotku, která dlouho postrádala pořádné manažerské řízení – o svých zkušenostech mluvila podrobněji pro VLNY.
Po volbách 2018 přišla další koalice: Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu, tedy TOP 09, STAN a KDU-ČSL. V čele stanul Zdeněk Hřib. ODS opět nikde.
Teprve po volbách 2022 se občanští demokraté vrátili do vedení metropole v koalici SPOLU, Pirátů a STAN. Jinými slovy: od roku 2014 do února 2023 byla ODS z rozhodování o Praze vyloučená víc než osm let. To není omluvenka za její dnešní výkon. Je to prostě fakt, který se do jednoduchého příběhu nevejde.
Kdo držel dopravu, když se Praha rozkopávala
Zajímavější je pohled na gesce než na jména primátorů. Po roce 2014 měl dopravu na starosti Petr Dolínek z ČSSD. Po roce 2018 ji převzal Adam Scheinherr z Prahy sobě – muž, který dnes patří k nejhlasitějším kritikům současného vedení a vede vlastní kandidátku do voleb, postavenou z velké části na jeho osobě.
Právě proto stojí za připomenutí, co měl Scheinherr přes čtyři roky reálně na starosti: pražskou dopravu, tedy přesně to téma, kterým dnes bičuje své nástupce.
Dnešní gesci drží Zdeněk Hřib. Od roku 2014 tak dopravu na magistrátu postupně řídili ČSSD, Praha sobě a Piráti. ODS mezi nimi nefiguruje ani jednou.
To neznamená, že strana nenese spoluzodpovědnost za rozhodnutí současné koalice – rozhoduje se společně. Ale kdo chce vysvětlovat rozkopané ulice, měl by se dívat i na ty, kdo dopravu skutečně řídili.
Libeňský most nezná stranické hranice
Libeňský most je učebnicový příklad toho, proč jednoduché obviňování nefunguje. Havarijní stav mostu vedl k jeho uzavření už v lednu 2018 – náměstkem pro dopravu byl tehdy Dolínek.
Přípravu projektu pak vedl Scheinherr, za jehož éry v březnu 2022 začaly práce na projektové dokumentaci. Po změně rady projekt převzal Hřib, který v roce 2023 dotáhl schválení aktualizované podoby soumostí.
Komu tedy most politicky patří? Dolínkovi, Scheinherrovi, Hřibovi, Hlaváčkovi, nebo Svobodovi? Přesně tahle otázka ukazuje, proč hledání jednoho viníka u dlouhodobých městských staveb selhává.
Osm let jeden muž u územního rozvoje
U územního rozvoje je kontinuita až nápadná. Petr Hlaváček seděl na této gesci už v roce 2019 a drží ji dodnes, i v současné koaliční smlouvě pro období 2022–2026.
Když se tedy před volbami mluví o pomalé výstavbě a vlekoucích se čtvrtích, je fér připomenout, že územní rozvoj vede stále tentýž politik už osmým rokem. Do procesu sice vstupují i městské části, stát nebo investoři – jenže personální kontinuita zůstává.
STAN má v archivu vlastní spolupráci s ANO
Před volbami se bude čím dál hlasitěji řešit, jestli je ODS ochotná vládnout s ANO. Legitimní otázka. Jenže historická paměť musí platit pro všechny stejně.
STAN byl součástí Trojkoalice, která po roce 2014 vládla společně s ANO a ČSSD. Nešlo o formální spojenectví dvou stran, ale politicky spolu seděli u jednoho stolu. A nebylo to v devadesátých letech – bylo to v minulé dekádě.
Pokud dnešní spolupráce ODS s ANO působí jako překročení jakéhosi pražského Rubikonu, patří k tomu dodatek, že podobný precedens už Praha zažila.
Jediná strana byla ve všech třech koalicích
Seřaďme si poslední tři koaliční období vedle sebe. V roce 2014 to byli ANO, ČSSD a Trojkoalice se STAN. V roce 2018 Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu, opět se STAN. Od roku 2023 pak SPOLU, Piráti a STAN.
Jediná strana, která seděla ve vedení Prahy ve všech třech obdobích, je STAN. Piráti jsou u moci od roku 2018, ODS byla mimo hru osm let, Praha sobě po jednom období odešla do opozice a ANO skončilo mimo radnici hned po prvním funkčním období.
Najednou příběh o tom, „kdo vládl Praze“ posledních dvanáct let, vypadá dost jinak, než jak ho prodává předvolební kampaň.
Stejný metr platí i na ANO
Aby nevznikl opačný extrém: ani kritika koalice ze strany ANO není automaticky pravdivá jen proto, že se hodí do časové osy. Tvrzení o nulové výstavbě obecních bytů neodpovídá realitě – Institut plánování a rozvoje eviduje 116 nově postavených obecních bytů v letech 2023 a 2024 a dalších devět koupených.
Politická zkratka funguje skvěle v kampani. Přesně stejné pravidlo by ale mělo platit pro každého, kdo s odpovědností politicky mává.
Otázka, kterou by si Praha měla položit, tak nezní, čí je dnešní primátorská kancelář. Zní, proč politická paměť metropole tak spolehlivě končí vždycky jen u posledních voleb.
