Místo voleb exotika. Svět se kvůli tomu nezhroutí
Prezident nejde k volbám. Toť zpráva, která v uplynulých dnech šokovala až nebývale velkou část Čechů. Že si ji jako záminku ke kritice Petra Pavla vzali jeho skalní odpůrci, se dalo čekat. Že pobouření neskrývalo ani mnoho jindy racionálních lidí, už překvapilo více. Jsme zkrátka v Česku, kde pohoršování se nad čímkoliv patří k celospolečenskému bontonu. Na sociálních sítích tak čteme dramata o tom, jak někoho Pavel zklamal natolik, že už mu svůj hlas nikdy nedá. Chybí už jen výkřiky o emigraci.
O co vlastně jde? Kancelář prezidenta republika oznámila, že hlava státu bude do 19. října na soukromé cestě mimo Evropskou unii. Člověk nemusí být geniální detektiv, aby si spočítal, že 9. a 10. října probíhají volby, což se s pobytem v exotice zkrátka míjí.
Je to ale skutečně taková tragédie? V oznámení nechybí ujistění, že prezident zůstává v neustálém kontaktu s kanceláří pro případ, že bude nutné řešit věci zásadního charakteru. A ať se to někomu líbí, nebo ne, komunální volby v Černoučku věcí zásadního celostátního charakteru nejsou.
V Černoučku se rozhoduje bez ohledu na Hrad
V kauze „lid versus Petr Pavel“ je nutné si uvědomit jednu věc. Ačkoliv valnou většinu času pobývá na Pražském hradě, volí tam, kde má trvalé bydliště. Tím je obec Černouček v Ústeckém kraji s necelými 350 obyvateli. Nebýt faktu, že tam formálně žije prezident, o existenci vesnice ví málokdo. Zda tam volby vyhraje uskupení Černouček sobě nebo Sdružení nezávislých kandidátů, je pro zbytek republiky zajímavé asi jako sledování páření hlemýžďů.
Můžeme namítat, že prezident má jít příkladem a jeho účast je symbolem. U parlamentních voleb by to dávalo logiku. Jenže i tam zhruba 30 procent lidí k přepážkám nedorazí a nikdo z nich dělá méněcenné občany. Volební povinnost v Česku nemáme. Nevolit je úplně stejně legitimní naložení s aktivním volebním právem jako odevzdání hlasu. A je jedno, zda jste Petr, Pavel nebo Petr Pavel.
Není důvod podléhat výkřikům typu „Nevolím Pavla, protože on sám nevolí“. Do prezidentské volby zbývá dost času na to, aby si na tuto banální epizodu nikdo nevzpomněl. A pokud by Petr Pavel prohrál volby jen proto, že neodvolil v komunálkách, pak si možná nezasloužíme nic lepšího než klíče od Hradu předat extremistovi, který sice hlásá bludy, ale zato poctivě chodí volit na své vesnici.
Šest tisíc obcí a kandidátky o jednom týmu
Když už se téma řeší, mělo by se nahlížet z úplně jiné perspektivy: Mají v obcích typu Černouček komunální volby vůbec probíhat? Česko je v počtu obcí utržené ze řetězu. Máme jich přes šest tisíc a každá živí vlastní zastupitelstvo. Přes 4 700 obcí má méně než tisíc obyvatel. Je nutné, aby i ty nejmenší měly vlastní samosprávu, když značnou část jejich rozpočtu spolknou jen náklady na provoz zastupitelstva?
Ve zhruba 1 800 obcích je navíc podána jediná kandidátka. Volby jsou tam ryzí formalitou – těch několik ochotných jedinců bude zvoleno, ať se děje cokoliv. V mnoha místech se kandidátka nemění roky a všichni se děsí dne, kdy starosta odejde do důchodu, protože náhradník neexistuje. V některých obcích dokonce nekandiduje vůbec nikdo a musí je řídit správce určený ministerstvem vnitra.
Skoro třetina obcí tak pořádá „nevolby“, které sice garantují zvolení každému, kdo se napíše na papír, ale stojí nemalé peníze z veřejných rozpočtů. Nelze se zbavit dojmů, že jde o čisté mrhání prostředky.
Slučování obcí jako nevyhnutelná budoucnost
S tím, jak ministerstvo financí roztáčí dluhová kola a jak se budou vyvíjet krajské i obecní rozpočty, dospějeme k jedinému závěru. Ačkoliv k tomu politická vůle zatím chybí, malým obcím dříve či později nezbude nic jiného než slučování do větších celků. Jinak nebudou ekonomicky životaschopné a nezaplatí ani vlastní provoz. Pro obce by bylo výhodnější sloučit se dobrovolně se sousedy, které znají, než čekat, až jim pomyslnou čáru na mapě nakreslí úředník z Prahy.
Může se nám to nelíbit, ale to je tak všechno, co s tím naděláme. To platí jak pro slučování trpasličích obcí, tak pro fakt, že prezident nepůjde volit sedmičlenné zastupitelstvo ve své třísetpadesátihlavé vesnici.
