Šest dní před střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy někdo v Klánovickém lese zavraždil otce s dvouměsíční dcerou. Policisté měli k dispozici stopy po střelbě, znali typ použité zbraně a postupně zužovali okruh podezřelých. Mezi nimi se podle závěrečného dílu podcastu VINA: Případ Fakulta objevil také David K.
Muž, který 21. prosince 2023 zavraždil čtrnáct lidí na fakultě, tedy mohl být v hledáčku kriminalistů už několik dní před útokem. A možná o něm věděli ještě něco podstatnějšího.
Autorka minisérie Jana Škopková totiž ve spise upozorňuje na záznam z 20. prosince. Podle něj měla psychiatrička, u níž se David K. léčil, předat ještě ten večer středočeským kriminalistům informace a kopie jeho zdravotní dokumentace, včetně e-mailové komunikace s pacientem.
Z dokumentů vyplývalo, že student v minulosti vyhledal odbornou pomoc kvůli myšlenkám na zabití otce. Objevovala se v nich i možnost násilí vůči někomu dalšímu, například spolužákovi.
Jenže tady příběh začíná být podivný. K předání tak citlivých zdravotních záznamů je potřeba splnit zákonné podmínky. Podcast upozorňuje, že ve spise není dohledatelné příslušné soudní povolení.
Policie o dokumentaci s povolením soudce požádala až 28. prosince, tedy týden po střelbě. A když psychiatrička později vypovídala, o údajném předání záznamů den před tragédií se podle autorů minisérie nezmínila. Co tedy policisté 20. prosince skutečně dostali? A pokud dokumentaci měli, kdo se s ní seznámil?
Osm zbraní za půl roku. A policie to zjistila pozdě
Klánovické vyšetřování přitom nabízelo i další cestu k Davidu K. Vlastnil pistoli Glock a tlumič, tedy vybavení, které odpovídalo tomu, co kriminalisté při pátrání prověřovali. V registru zbraní navíc figurovaly jeho nákupy z posledních měsíců. Během půl roku si legálně pořídil osm zbraní a čtyři tlumiče.
Když se ale 21. prosince rozběhlo pátrání po studentovi, policisté jeho arzenál hned neprověřili. Jak ukázal šestý díl minisérie, který se podrobně věnoval nákupům zbraní a policejnímu registru, lustrace proběhla až kolem 13:20. Bylo to zhruba hodinu poté, co bývalá spolužačka upozornila na znepokojivé zprávy Davida K. a jeho možné sebevražedné úmysly.
Za tu dobu se situace dramaticky změnila. Policie v domě hledaného studenta v Hostouni objevila mrtvého otce a nástražný výbušný systém. Přesto se podle rekonstrukce podcastu pražské oddělení vražd zapojilo do pátrání až později, ačkoli David K. patřil mezi prověřované osoby v souvislosti s klánovickým případem.
Právě propojení těchto informací je pro závěrečnou epizodu zásadní. Na jedné straně podezření z dvojnásobné vraždy, na druhé rozsáhlý legálně držený arzenál. A k tomu dokumentace, kterou policie možná získala už předchozí večer.
Jeden z oslovených policejních expertů označuje pozdní prověření zbraní za „moment, který mohl změnit běh té události“.
Ve 13:21 už David K. vstupoval do hlavní budovy filozofické fakulty. Střílet začal krátce před třetí hodinou odpoledne.
Minuty, které v policejní rekonstrukci nesedí
Další pochybnosti se týkají telefonu. Podle zjištění minisérie se mobil Davida K. v den střelby znovu připojil k síti a komunikoval také s vysílačem na budově fakulty. Policie přitom měla od pyrotechniků ve 14:15 informaci, že už může s telefonem pracovat, o lokalizaci však požádala až o devatenáct minut později.
Zda by včasnější dotaz operátorovi pomohl policistům dostat se na správné místo, není možné s jistotou říct. Připojení k vysílači totiž neznamená přesné určení polohy člověka. Autoři podcastu ale upozorňují, že šlo o další informaci, kterou mohli policisté při pátrání využít.
„Proč nebyla nasazena Agáta, mobilní lokalizační zařízení? Kdo o tom rozhodnul?“ ptá se Jana Škopková.
Vedle toho se finále vrací k rozporu kolem údajné aktivity střelcova telefonu ve 12:17. Tento čas se objevil v podkladech parlamentní vyšetřovací komise, přestože podle dalších údajů měl být přístroj tehdy vypnutý. Ani tato nesrovnalost podle podcastu nedostala přesvědčivé vysvětlení.
Proč policisté neprošli celou fakultu?
Zatímco autoři minisérie skládají dohromady časovou osu pátrání, pozůstalí se vracejí k rozhodnutím přímo v budově fakulty. Jedním z nich je odchod policejní hlídky, která v objektu před střelbou pátrala po hledaném studentovi.
„Kdo rozhodl, že je v pořádku, že vlastně pokud dům má čtyři patra, tak prohledám budovu, teda přízemí a první patro, a dál už nepokračujou?“ ptá se Lenka Šimůnková, matka jedné ze zavražděných studentek.
Chce vědět, jaké pokyny policisté dostali, proč neprohledali vyšší patra a kdo rozhodl, že mohou odejít.
Odpovědi hledali někteří pozůstalí také ve spise Generální inspekce bezpečnostních sborů. Kvůli přístupu k němu se obrátili až na Ústavní soud, který jim v srpnu 2025 přiznal právo do dokumentace nahlížet za zákonných podmínek. Neznamená to ovšem automatický přístup ke všem informacím. O případném omezení kvůli utajovaným skutečnostem musí rozhodnout inspekce.
„Pouhé konstatování, že žádný policista nespáchal trestný čin, by veřejnosti stačit nemělo,“ zaznívá v podcastu.
A právě v tom spočívá jeden z nejdůležitějších rozdílů, na které závěrečná epizoda upozorňuje. To, že nebylo prokázáno spáchání trestného činu policistou, ještě samo o sobě neodpovídá na otázku, zda při pátrání nedošlo k chybám v rozhodování nebo předávání informací.
Co policie přehlédla?
Podezření z klánovických vražd, osm legálně držených zbraní, varování bývalé spolužačky. A nově také záznam o psychiatrické dokumentaci, kterou policisté mohli získat už den před střelbou. Finále VINY ukazuje, kolik informací se kolem Davida K. před tragédií objevilo.
Zda by jejich včasné propojení dokázalo útoku zabránit, nelze říct. Po osmi epizodách ale stále není jasné ani to, kdo měl jednotlivé poznatky k dispozici a jak s nimi naložil.
