Fotografie z přelomu tisíciletí mluví jasně: najít na nich člověka bez cigarety v ruce bývalo skoro nemožné. Kouřilo se všude a vozy Formule 1 závodily s velkými logy cigaret na kapotách. První cigaretu si značná část populace zapálila už na základní škole.
Regulace ani věčné zdražování spotřební daní kuřáky neodradily. Nepomohly ani dobře známé dopady na zdraví. Zlom přinesl až vzestup alternativních nikotinových produktů.
Z exotů hlavním proudem
Uživatelé prvních elektronických cigaret působili jako exoti. Stejně se hleděla na první generaci zahřívaného tabáku. U nikotinových sáčků přetrvává nepochopení dodnes, protože se jim lidově říká „žvýkací tabák“, ačkoli nejsou žvýkací a tabák neobsahují.
Přes počáteční rozpaky se prosadily všechny kategorie. Kuřákům nabízejí to, co cigareta nedá: výrazně nižší zdravotní rizika i menší zátěž pro okolí. K tomu často pestrou paletu příchutí, které jsou u cigaret už delší dobu zakázané.
Čím víc lidí alternativy využívá, tím méně je v populaci kuřáků. Říkají to konkrétní příklady.
Japonsko, Británie a Švédsko
V Japonsku, kde je zahřívaný tabák nejoblíbenější alternativou, za posledních pět let stabilně klesá počet kuřáků. Aktuálně tvoří 16 % populace. Stejně stabilně roste počet uživatelů zahřívaného tabáku.
Japonci přitom jako hlavní důvod přechodu neuvádějí vlastní zdraví, ale ohleduplnost k okolí. Velká Británie v roce 2023 oznámila, že v programu Swap to Stop nabídne kuřákům zdarma zařízení na vaping, aby jim odvykání usnadnila.
Nejvýraznějším příkladem je Švédsko. Tamní dlouhodobě oblíbenou alternativou je snus, tabák sypaný nebo v pytlíčcích pod rtem, ze kterého se nikotin vstřebává sliznicí. Nikotinové sáčky fungují na stejném principu, jen bez tabáku.
Švédsko splnilo cíl pro rok 2040, tedy pět procent kuřáků mezi dospělými, už v loňském roce. Zároveň tam podle textu výrazně klesl počet nově diagnostikovaných nádorů plic, tedy nejčastější smrtelné choroby spojované s cigaretami.
Česko drží evropské prvenství
I Česko má čím se pochlubit. Podle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS), vycházejících z evropské školní studie ESPAD o alkoholu a jiných drogách, u nás počet kuřáků mezi šestnáctiletými klesá nejrychleji v celé EU.
V roce 1999 kouřila téměř třetina šestnáctiletých, v roce 2024 už jen 5,6 %. Mladiství s kouřením často vůbec nezačnou, protože preferují vaping a nikotinové sáčky.
Alternativy nejsou bez rizika. Nikotin v nich stejně jako v cigaretách vyvolává závislost a do rukou lidí mladších 18 let nepatří, jejich prodej je zákonem zakázán. Zákaz ale platil i pro cigarety, které si mladiství stejně vždy uměli obstarat. A že je užívání alternativ menším zlem než kouření, se těžko zpochybňuje.
Stát proti vlastnímu úspěchu
Nezávislý pozorovatel by čekal, že státy budou z takového vývoje nadšené. Kuřáků ubývá, klesají výdaje na léčbu nemocí spojených s kouřením a stačilo by důsledněji vymáhat zákaz prodeje mladistvým. Skutečnost je opačná.
Řada států jde cestou zákazů. V Evropě to naposledy udělala Francie, která zakázala nikotinové sáčky. V Thajsku platí přísný zákaz vapingu včetně drakonických pokut, které hrozí i turistům s elektronickou cigaretou z dovolené.
Černý trh je jediný vítěz
Francie se nikotinových sáčků nezbavila a Thajsko vapingu také ne. Jediným výsledkem je masivní rozšíření černého trhu. Výrobky jsou na něm dražší a objevují se produkty pochybného původu i kvality, které mohou být pro spotřebitele velmi nebezpečné.
Černý trh navíc neřeší, jestli je zákazníkovi 18, a nikdy řešit nebude. Mladistvý, který nechce platit předražené zboží nevalné kvality a riskovat pokutu za držení, často sáhne po levnějších cigaretách, které jsou stále běžně dostupné. Kromě černého trhu v takové situaci nikdo nevyhrává.
Vobořil: ideologie místo vědy
Podle bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila sílí na půdě WHO a OSN iniciativa, která by alternativní nikotinové produkty chtěla zakázat globálně. Vobořil se obává, že se Česko, které se dosud drželo racionální regulace podložené daty, vydá stejným směrem.
„Je v zájmu zdraví zavádět prohibice na e-cigára a na nikotinové sáčky, díky nimž zažíváme konečně pokles kouření našich dětí? Ani náhodou! Ale slyším, že my teď změníme přístup – tedy pojedeme zájmy WHO a pána Bloomberga, který do této kampaně již z nějakého důvodu nainvestoval miliardy dolarů,“ říká Vobořil.
„Slyším od ministra zdravotnictví, že to teď bude jinak, protože pan Bloomberg spolu s WHO bez jediné reálné evidence říká, že se všichni mýlíme a že jeho myšlenka prohibice je víc než nějaká ‚blbá věda a čísla‘… doslova cituji: ‚Evidence based přístup nezafungoval. Proto potřebujeme charismatické myšlenky‘ (End Game) – tedy ideologie, ne věda! Ta citace mluví sama za sebe,“ komentuje Vobořil.
Zdraví a ekonomika by prodělaly
Podle Vobořila by zákaz šel proti českým zájmům nejen v oblasti veřejného zdraví, ale i ekonomiky. „V létě se například otevřela velká továrna na nikotinové sáčky (které jsou prokazatelně méně škodlivé než cigarety, i když některé lobby tvrdí vylhaně opak) v Kutné hoře. Naše ekonomická bilance je 7 mld. dovoz do ČR a pozor – 38 mld. vývoz! S touto továrnou, která zaměstnává přes tisíc lidí, by měla být bilance ještě větší, tedy okolo 43–45 mld. vývoz. Protože výroba sáčku má jít primárně na export,“ vysvětluje.
„Nechci jako zdravotník plédovat primárně za ekonomické zájmy, ale zde se nepotkává ani jeden náš zájem – ani zdraví, a ani česká ekonomika,“ dodává.
Z případného zákazu by podle Vobořila v EU těžily Nizozemsko a Belgie. „Tyto země mají huby velkých farmakofirem, které se třesou na to, až budou nabídky nikotinu jen přes lékaře a pouze v lékárnách – jako chápu je. Nezkus to zregulovat tak, abys mohl mít monopol, když ti v tom pomůže WHO a celé OSN,“ říká.
„Toto je všechno špatně. Ale jako obvykle prohibice se prodává lépe než nějaká složitá kombinace prevence s rozumnou regulací. No a když se to potká se zájmy některých zemí, ‚bílé mafie‘ a s nimi spojeného jednoho ‚světového miliardáře‘, tak nějaké racio jde do háje,“ uzavírá bývalý protidrogový koordinátor.
