Policie nejprve hledala možného sebevraha
Pátrání začalo oznámením bývalé spolužačky Davida K. z gymnázia. Obrátila se na zdravotnickou záchrannou službu poté, co jí student poslal znepokojivé zprávy a přestal komunikovat. Upozornila také na jeho psychické problémy a sebevražedné sklony.
Policie tak zpočátku pracovala s informací, že hledá člověka, který by si mohl sáhnout na život. Podle místopředsedy parlamentní vyšetřovací komise ke střelbě na FF UK Jiřího Maška, jehož vyjádření podcast přináší, však ani tato okolnost nebyla důvodem k odložení kontroly zbraní.
Policisté sice prověřili údaje v registru obyvatel, do centrálního registru zbraní ale podle podcastu nahlédli až později. Informaci o osmi zbraních tak získali zhruba hodinu poté, co se záchranáři dozvěděli o možném sebevražedném úmyslu.
Člen vyšetřovací komise v epizodě upozorňuje, že údaj o držení zbraní měl být k dispozici už při vysílání prvních hlídek. Policisté by podle něj mohli postup přizpůsobit tomu, že hledaný člověk může být ozbrojený.
Bývalý agent FBI: Při hrozbě sebevraždy i vraždy postupujeme podobně
Podcast přináší také pohled bývalého vysoce postaveného pracovníka americké FBI Paula Haertela, který má zkušenosti s vedením speciálních operací a řešením krizových situací.
Haertel vysvětluje, že při bezprostředním ohrožení života není pro postup zásadní rozdíl mezi člověkem, který chce spáchat sebevraždu, a tím, kdo plánuje ublížit ostatním.
V obou případech je podle něj cílem dotyčného co nejrychleji najít a zabránit tragickému následku. Pokud je navíc možné, že má u sebe zbraň, musí tomu odpovídat i bezpečnostní opatření.
Právě rozdíl mezi prvotním pátráním po možném sebevrahovi a pozdějším postupem vůči podezřelému z násilného trestného činu patří k hlavním otázkám šesté epizody.
Zatímco policie prověřovala zbraně, student mířil na fakultu
Podle časové rekonstrukce podcastu policie přistoupila k prověření centrálního registru zbraní zhruba ve chvíli, kdy David K. vystupoval z metra na Staroměstské.
Vyšetřovatelé přitom podle autorů pořadu už ve 13:15 věděli, že student směřuje na fakultu. Kameru na rohu náměstí Jana Palacha a Kaprovy ulice však policisté podle rekonstrukce otočili do Kaprovy ulice až o devět minut později.
David K. mezitím ulicí prošel a ve 13:21 vstoupil do budovy fakulty. Kamera ho zachytila s těžkým zavazadlem. Zhruba o čtyři minuty později dorazila na stejné místo také policejní hlídka.
Podcast tak upozorňuje na souběh několika okolností: pozdní zjištění informací o zbraních, nevyužitou možnost sledovat pohyb hledaného člověka a časový odstup mezi jeho vstupem do budovy a příchodem policistů.
Zda by dřívější prověření registru skutečně zabránilo útoku, nelze s jistotou určit. Člen sněmovní komise přesto považuje prodlení za zásadní promarněnou příležitost, protože policie podle něj mohla získat víc času na odpovídající reakci.
Osm zbraní během šesti měsíců. Registrace nevzbudily pozornost
David K. si během přibližně šesti měsíců legálně pořídil osm střelných zbraní. Podle podcastu šlo mimo jiné o čtyři samonabíjecí pistole, brokovnici, opakovací zbraň s tlumičem, samonabíjecí pušku typu AR a Glock model 47.
Takové množství zbraní u čtyřiadvacetiletého studenta vzbudilo zpětně otázky i mezi členy sněmovní vyšetřovací komise.
Jeden z nich v podcastu popisuje, že policisté při registraci zpravidla řeší jednotlivou zbraň, nikoli celkový počet zbraní, které si člověk v předchozích měsících pořídil.
Přirovnává to k registraci automobilu. Úředník sice může zjistit, že žadatel vlastní několik dalších vozidel, ale běžně posuzuje pouze konkrétní žádost.
„Přišlo nám podivné, ta koncentrace těch zbraní v tak krátkém okamžiku u tak mladého člověka,” zmiňuje místopředseda parlamentní vyšetřovací komise. Zarážející podle něj byla také jejich hodnota dosahující statisíců korun.
Komise se proto zabývala otázkou, proč tak rozsáhlý nákup nevyvolal větší pozornost. Její hlavní zadání se však týkalo rekonstrukce událostí 21. prosince 2023, nikoli samostatného prověřování všech předchozích registrací zbraní.
Odpovědnost mají nést také prodejci zbraní
Podcast otevírá i otázku, kdo by měl na neobvyklé nákupy zbraní upozorňovat.
Podle vyjádření člena vyšetřovací komise se policie po tragédii zaměřila také na roli prodejců. Ti totiž mohou při osobním kontaktu s kupujícím zaznamenat podezřelé chování, které nemusí být patrné z údajů v registru.
Člen komise tento přístup považuje za smysluplný. Prodejce může se zákazníkem strávit výrazně víc času než policista, který vyřizuje registraci, a může si všimnout okolností, jež by stály za prověření.
Zároveň ale zůstává otázkou, zda by samotné upozornění prodejce dokázalo podobnému případu zabránit. Legální držení většího počtu zbraní totiž samo o sobě neprokazuje přípravu trestného činu.
Mohla včasná lustrace změnit průběh tragédie?
Šestá epizoda podcastu Vina: Případ Fakulta se tak vrací především k první hodině pátrání. Policie znala totožnost hledaného studenta, měla informace o jeho možném sebevražedném úmyslu a postupně získávala další poznatky o jeho pohybu. Údaj o osmi legálně držených zbraních ale podle rekonstrukce prověřila až se značným odstupem.
Člen sněmovní vyšetřovací komise považuje právě toto prodlení za moment, který mohl ovlivnit další postup policie. Dřívější zjištění, že hledaný člověk vlastní rozsáhlý arzenál, mohlo podle něj vést k rychlejšímu vyhodnocení rizika a jinému nasazení policejních sil.
Jde však o hodnocení zpětně rekonstruovaných událostí, nikoli o důkaz, že by včasnější kontrola registru útoku zabránila.
