Ministerstvo životního prostředí se v uplynulém týdnu dočkalo dvou nových „posil“. Ptáte se, proč ty uvozovky? Hovořit o dvojici Adam Šejna a František Kubásek jako o reálných posilách by totiž bylo značně nadnesené.
Prvnímu sotva zaschnul inkoust na maturitním vysvědčení, druhý se živil jako skladník. Jenže oba dva nadšeně točí videa na sociální sítě, v nichž velebí Motoristy sobě a nenechají nit suchou na představitelích současné opozice. A to na Motoristy vedeném rezortu zjevně stačí.
Na přelomu 40. a 50. let minulého století, v dobách nejtvrdší komunistické diktatury, se mohl člověk stát klidně soudcem nebo prokurátorem, aniž by se musel zabývat takovými zdlouhavými zbytečnostmi, jako je studium práv, sbírání zkušeností po škole a skládání těžkých profesních zkoušek.
Stačilo být oddaným soudruhem, kterému to hlavně myslí politicky, projít rychlokurzem a bylo to. V dobovém tisku dokonce vycházely inzeráty vybízející zástupce dělnických povolání, jako jeřábníky nebo dojičky, aby takovouto kariérní změnu pro dobro vlasti zvážili.
O více než osmdesát let později už naštěstí nic takového v justici možné není. Nicméně bez patřičného, a vlastně jakéhokoliv vzdělání a kvalifikace se čistě za vhodné politické smýšlení dá stát alespoň úředníkem na ministerstvu životního prostředí.
Jen už dnes k takovéto kariéře nepomůže fanatické vyznávání komunistických ideálů Marxe a Lenina, ale ideálů motoristických Macinky a Turka.
Že to v aktuálním volebním období na rezortu životního prostředí bude všechno, jen ne normální, se ukázalo hned po volbách. Ministerstvo po peripetiích s nejmenováním Filipa Turka dočasně vedl Petr Macinka, který v zásadě udělal jen to, že oznámil zrušení klimatické krize, pozurážel pár novinářů a rozjel čistky mezi zaměstnanci.
Ty na smyšleném postu pověřence pro Green Deal označuje Turek za parazity, které je nutno deratizovat.
Prvním pomyslným trafikantem se tak na MŽP stal sám Turek, který se rozhodl fakt, že ministrem se opravdu nestane, v zásadě ignorovat. Nechal si vytvořit funkci a zahájil okupaci ministerské kanceláře.
Formálně je sice ministrem Igor Červený, nicméně ten je prakticky neviditelný. Veškerá vyjádření k tematice životního prostředí říkají beztak Turek s Macinkou, takže i Červeného můžeme s klidným svědomím označit spíše za poslance, který dostal na přilepšenou trafiku s ministerským platem, kde se zjevně úplně nepředře.
Mimochodem, přestavba jeho nové kanceláře na ministerskou, protože v té původní sedí Turek, nás jako daňové poplatníky přijde na tři miliony korun. Tedy zhruba na cenu menšího bytu na malém městě. A to se vyplatí.
U Turka s Červeným si alespoň můžeme říct, že jsou to pořád řádně zvolení politici, mají od voličů nějaký mandát, byť ze všech sněmovních stran nejmenší.
Na to se ale vzhledem k tomu, že jsou součástí vládní koalice, nedá moc ohlížet. Motoristé si prostě řekli, že chtějí ministra s novou kanceláří a pověřence v původní kanceláři ministra. Andrej Babiš s Tomio Okamurou jim to odkývali, tak se podle toho musíme zařídit.
Fascinující ovšem je, že zrovna Motoristé, kteří hovoří o kvalifikovaných úřednících jako o parazitech a kteří vehementně kritizovali předchozí vládu, že na ministerstvech dává uplatnění svým přátelům za peníze daňových poplatníků, jsou tou stranou, která si na ministerstvo vezme dvojici dezinformátorských influencerů.
Nicméně, jak už bylo řečeno, normální postup zde nečekejme.
Krátce poté, co byl z ministerstva vyhozen absolvent jedné z nejprestižnějších světových univerzit Martin Abel s titulem z Oxfordu, byl na stejné ministerstvo přijat čerstvý absolvent střední školy Adam Šejna. Mladík, který sám sebe označuje za českého Charlieho Kirka, se „proslavil“ tím, že natáčí manipulativní videa protkaná motoristickou propagandou a vydává je za nezávislé zpravodajství.
V zásadě to samé činí i o něco starší bývalý řidič a skladník František Kubásek, který si pro změnu říká Franta Incorrect. Tam, kde mladého Šejnu můžeme označit spíše za na svůj věk nadstandardně rétoricky zdatného manipulátora, který občas plácne cosi o tom, že sní o bílé Evropě, je Kubásek v zásadě standardním dezinformátorem.
Jeho rétorické schopnosti a hlavně reálný přehled o tématech, k nimž se tak rád vyjadřuje, jsme mohli sledovat v debatě s vědcem Danielem Kortusem. Že Kubásek dopadl jako sedláci u Chlumce a naprosto se znemožnil (nebojte, on sám se považuje za vítěze), asi ani netřeba dodávat.
Do toho si občas Franta pozve do studia neonacistu, protože je přece nekorektní.
Šejnovo angažmá jako referenta na oddělení správy sociálních sítí jde i přes naprosto evidentní obsazení této pozice za zásluhy bez výběrového řízení ještě nějak pochopit.
U Kubáska je to nicméně pikantnější. Ten se sociálními sítěmi zabývat nebude, protože jeho sebeprezentace je možná příliš stupidní i na motoristické poměry. Bude totiž zařazen do oddělení rozpočtu.
Což je poněkud komické vzhledem k jeho historii, kdy spolu s dalším poslancem za Motoristy Matějem Gregorem vybrali od lidí zhruba milion korun na jakýsi pochybný projekt týkající se vystupování z EU, a celé to skončilo tak, že není ani vystoupení z EU, ani milion.
Snad mu to na rozpočtovém oddělení MŽP půjde lépe, protože kdyby se mu ztrácely miliony tam, tak by ani devótní šíření stranických ideálů nepomohlo a narazilo by na objektivní bariéru v podobě trestního práva.
Je evidentní, že Motoristé se v politice zaměřují hlavně na trollení. A začíná být evidentní i to, že tomu tak je proto, že nic jiného vlastně neumí. Jen o sobě nabubřele prohlašovat, že jsou jedinou pravicovou stranou, což se nejspíše projevuje tak, že je potřeba co nejvíce kamarádů nekat přisát na erární cecík.
Co my víme, třeba to Šejnou a Kubáskem nekončí a v zaopatřovacím ústavu pro motoristické propagandisty se najdou i nějaká další teplá místečka. Stačí točit videa, být u toho do sebe zahleděný jako Turek a arogantní jako Macinka, a třeba se na vás usměje štěstí.
Právě arrogance předsedy Motoristů sobě Petra Macinky s jeho typickým úšklebkem na tváři je vlastně symbolická pro aroganci moci, kterou strana předvádí ve vedení ministerstva životního prostředí.
Tam už to ale není jen úšklebek, tam se prostě všem otevřeně smějí do obličeje, protože můžou. Závěrem si k oné pro Motoristy tak typické aroganci připomeňme jeden z citátů Jana Wericha: „Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše.“ V tom je tak nějak všechno.
