Evropská unie dává jasně najevo, že Sever pro ni přestává být pouhou ekologickou kulisou. Do geopoliticky stále výbušnějšího regionu posílá další masivní finanční injekci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má během víkendové návštěvy Nuuku oznámit nový balíček ve výši 200 milionů eur, tedy více než 4,8 miliardy korun. O chystané podpoře informoval deník Financial Times. Evropské peníze mají zamířit do strategických sektorů, od těžby kritických surovin přes obnovitelné zdroje až po digitální infrastrukturu.
Infrastruktura, satelity a miliardy z rozpočtu
Nové prostředky jsou určené pro roky 2026 a 2027. Investice směřují do projektů podmořských kabelů, satelitního spojení, datových center nebo výzkumu nerostného bohatství. Část peněz dostane přímo grónská vláda na zefektivnění veřejné správy.
Sumou 200 milionů eur to navíc nekončí. Částka doplňuje již dříve vyčleněných 225 milionů eur ze současného rozpočtu EU na období 2021 až 2027.
Další skok má přijít po roce 2028. Evropská komise navrhuje, aby balík pro Grónsko v letech 2028 až 2034 vzrostl až na 530 milionů eur.
Diplomatická ofenzíva na Severu
Von der Leyenová přijíždí do Nuuku v doprovodu dánské premiérky Mette Frederiksenové. Na místě se setká s grónským premiérem Jensem-Frederikem Nielsenem a předsedou vlády Faerských ostrovů Beinirem Johannesenem. Návštěvu stvrdí podpisem nového společného prohlášení.
Zájem Bruselu není náhodný. Arktida se stává přímým kolbištěm, kde se střetávají ekonomické, bezpečnostní a vojenské zájmy světových mocností. Klíčovou roli hraje nerostné bohatství, otevírající se námořní trasy i nutnost zabezpečit datovou a energetickou síť.
Pod povrchem grónského ledu se skrývají jedny z největších světových zásob prvků vzácných zemin. Právě na nich přitom závisí výroba větrných turbín, elektromobilů, ale i pokročilé vojenské techniky a mikročipů. Evropa se zoufale snaží snížit svou závislost na Číně, která trh s těmito surovinami fakticky ovládá.
Surovinové bohatství a čínská hrozba
Aktivita Pekingu v Arktidě přitom nezůstala jen u teoretických úvah. Čínské státní firmy se v minulosti pokoušely v Grónsku investovat do těžby i výstavby klíčové infrastruktury, včetně modernizace místních letišť.
Tento postup okamžitě vyvolal varovné reakce v Kodani i ve Washingtonu. Dánsko s podporou západních spojenců tyto čínské snahy zablokovalo. Přímý zásah ukázal, že bez masivních evropských investic by se ostrov mohl snadno dostat do cizí sféry vlivu.
Posun v přístupu k Severu potvrdila i Evropská služba pro vnější činnost. Arktická politika EU prochází v roce 2026 zásadní aktualizací. Dřívější důraz na klima a vědu střídá tvrdí tón zaměřený na bezpečnost, obranu a ekonomickou suverenitu.
Trumpův stín a Síkelův vzkaz
Tlak na evropskou aktivitu zvýšily dřívější výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti Grónsko odkoupit. Strategicky položený ostrov je autonomní součástí Dánska a americké úvahy vyvolaly v Kodani i Nuuku silný odpor.
Pro Spojené státy představuje ostrov klíčovou bezpečnostní výspu. Na severozápadě Grónska funguje strategiecká americká vojenská základna Pituffik, dříve známá jako Thule. Ta hraje roli v systému včasné výstrahy před balistickými raketami i při sledování vesmírného prostoru.
Brusel se naproti tomu snaží vystupovat jako stabilní partner, který respektuje právo obyvatel ostrova na sebeurčení. Český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela se tento týden k situaci vyjádřil jasně.
„Přicházíme, abychom posílili schopnost arktických komunit rozhodovat samy za sebe a abychom tato rozhodnutí podpořili investicemi,“ uvedl Síkela pro ČTK s tím, že budoucnost Arktidy patří jejím obyvatelům, nikoli tomu, kdo si ji chce koupit.
Island řekl EU ne
Snaha Bruselu o posílení vlivu v severním Atlantiku má však i své trhliny. Jen o pár dní dříve přišla ze severu studená sprcha. Islanďané v hlasování 29. srpna odmítli obnovení přístupových jednání s Evropskou unií.
Island zahájil rozhovory v roce 2010 po hluboké finanční krizi, o tři roky později je však zmrazil. Hlavním kamenem úrazu zůstává rybolov a striktní kvóty, které by podle Reykjavíku ohrozily páteř ostrovní ekonomiky.
Přestože je Island úzce propojen přes Evropský hospodářský prostor i Schengen a v obraně sází na NATO a USA, plné členství v EU zůstává tabu. O to větší pozornost teď Evropská unie upírá přímo na Grónsko, ze kterého buduje svou hlavní arktickou baštu.
