Doba obleků a úvěrů „na dobré slovo“ je pryč. Ekosystém financování se rozpadl do specializovaných fondů, státních inkubátorů a venture laboratoří. Kdo vám dnes reálně dá peníze a co za to bude chtít?
Zapomeňte na časy, kdy k rozjezdu firmy stačilo nadšení a důvěra ředitele lokální pobočky. Dnešní svět financování je tvrdý ekosystém venture kapitálu, alternativních nástrojů a státních dotací, kde se neodpouští nepřipravenost. Jaké máte reálné možnosti?
Když jste v devadesátých letech chtěli rozjet byznys, vzali jste do ruky koženou aktovku, sepsali pár stránek na psacím stroji a vyrazili do banky. Pan ředitel si vás vyslechl, a pokud jste působili solidně (nebo jste dali do zástavy dům), peníze jste dostali. Byla to doba, kdy banky fungovaly jako univerzální startér ekonomiky.
Dnes? Pokud přijdete k přepážce tradiční komerční banky s větou: „Mám revoluční nápad na aplikaci,“ systém vás kvůli přísným regulacím zamítne dřív, než dopijete kávu. Banky už nefinancují sny, financují trakci a historii. To ale neznamená, že peníze nejsou. Jen musíte vědět, do kterých dveří kopnout.
Tradiční bankovní pobočka není váš sponzor. Pokud nemáte dvě daňová přiznání v plusu a nemovitost k zástavě, musíte k investorům!
Nová tvář bank: Inovační laboratoře a VC fondy
Velké bankovní domy pochopily, že jim inovativní štiky utíkají před očima. Proto vytvořily vlastní specializované programy a fondy (Venture Capital). Už vám nedají úvěr s úrokem, ale dají vám peníze výměnou za podíl ve vaší firmě (equity).
Například Česká spořitelna provozuje program Seed Starter. Nejde jim jen o to zhodnotit peníze, ale hledají synergie. Pokud vymyslíte skvělou službu pro retail, mohou ji nabídnout milionům svých klientů. Komerční banka má zase KB SmartSolutions, přes kterou masivně investovala do FinTechů, jako je Lemonero (financování e-shopů) nebo Roger (zkracování splatnosti faktur). A pak jsou tu hráči jako J&T Ventures pod vedením Adama Kočíka a Martina Kešnera, kteří cílí na technologické firmy s ambicí dobýt globální trh.
„Nehledáme jen dobré nápady, hledáme zakladatele s globální ambicí. Peníze jsou dnes na trhu komodita, my firmám dodáváme smart money – tedy kapitál spojený se znalostí trhu a kontakty, které by sami budovali roky.“
— (typický postoj zástupců českých VC fondů)
Nezávislí dravci a noví jednorožci
Pokud váš projekt není vhodný pro bankovní ekosystém, nastupují nezávislé Venture Capital fondy jako Credo Ventures, Presto Ventures nebo Kaya VC. Tito hráči mají miliardové rozpočty poskládané od úspěšných podnikatelů a hledají budoucí fenomény.
Jak to vypadá v praxi? Vezměte si úspěchy z posledních let. Startup Mews (hotelový systém zakladatele Richarda Valtra), Rossum (umělá inteligence na čtení faktur Tomáše Gogára) nebo Better Stack (IT monitoring). Ti všichni začínali jako nápad o pár lidech. Nešli na pobočku banky. Šli za VC fondy, vybrali stovky milionů korun výměnou za podíly a dnes mají hodnotu v miliardách (Mews a Rossum již prolomili status tzv. jednorožce s valuací přes miliardu dolarů).
A co na to stát? Nečekaný zachránce
Možná vás překvapí, že jedním z nejzajímavějších partnerů v rané fázi je dnes stát. Pokud máte hluboký technologický projekt (tzv. deep-tech, umělou inteligenci, kosmické technologie), klasický investor se často bojí rizika.
Zde nastupuje CzechInvest a jejich masivní program Technologická inkubace. Ten dokáže startupům nasypat do začátku až 5 milionů korun. Obrovská výhoda? Je to dotace. Stát si, na rozdíl od VC fondu, nebere ve vaší firmě žádný podíl. Vaše firma zůstává 100% vaše.
Pro tradičnější byznysy (výroba, řemeslo, gastro) pak existuje Národní rozvojová banka (NRB). Ta vám sice peníze přímo nedá, ale vystaví vám záruku. S papírem od NRB pak přijdete do své běžné komerční banky, a ta vám úvěr s radostí odklepne, protože případný krach za vás zaplatí stát.
Alternativa pro ty, co nemají miliony: Venture Creative
Co když ale nemáte produkt v takové fázi, aby zaujal fondy, a nemáte peníze na špičkový design či byznys strategii, která by to změnila? Roste trend tzv. Sweat Equity partnerství.
Kreativní a inovační studia – jako například tuzemské NMDS – se mění na „Venture Creative“ partnery. Neúčtují si statisíce za hodiny práce. Pokud vašemu nápadu věří, odpracují vám strategii, redesignují produkt a připraví vás na prodej výměnou za malý podíl (např. 2 až 7 %). Stávají se vašimi „co-foundery pro byznys a design“. Sedí s vámi na stejné lodi a jejich výplata je závislá na tom, zda firma reálně uspěje a vyroste na hodnotě.
A co kavárna, truhlárna nebo e-shop? Má „normální“ byznys vůbec šanci?
Při čtení o technologických startupech se může zdát, že pokud neprogramujete aplikaci, nemá smysl vůbec začínat. Opak je pravda. Tradiční řemeslo, lokální gastro nebo klasický e-commerce mají dnes obrovskou šanci na úspěch – paradoxně i proto, že se spousta lidí snaží dělat jen IT. Háček je ale v tom, že fond rizikového kapitálu (VC) vám na novou formátovací pilu do truhlárny nebo na špičkový italský kávovar nedá ani korunu. Investory z J&T nebo Credo Ventures nezajímá stabilní, lineární zisk z prodeje rohlíků, oni hledají exponenciální růst. Kde tedy vzít peníze na klasické podnikání?
Zde nastupuje síla komunity a chytrých datových nástrojů.
Crowdfunding (od lidí pro lidi): Pro kavárny, lokální pivovary, vydání knihy nebo designové produkty je dnes absolutním králem komunitní financování přes platformy jako Hithit, Startovač nebo Donio. Nedlužíte bance, ale lidé vám pošlou peníze předem výměnou za vouchery nebo první výrobky. Získáte tak nejen kapitál k rozjezdu, ale rovnou i otestujete, jestli váš produkt vůbec někdo chce.
Revenue-based financování pro e-shopy: Pokud rozjíždíte e-shop a potřebujete půl milionu na naskladnění zboží před Vánoci, tradiční banka vás jako nováčka vyhodí. Dnes ale existují služby (např. původně český startup Lemonero), které se přes API napojí přímo na váš Shoptet, zhodnotí data o návštěvnosti a půjčí vám kapitál. Splácíte pak automaticky drobným procentem z každé další zaplacené objednávky. Když neprodáváte, nesplácíte.
Záruky pro tvrdé řemeslo: A co ta truhlárna nebo kovovýroba, kde potřebujete miliony na drahé CNC stroje? Zde se opět vrací do hry zmíněná Národní rozvojová banka (NRB). Její programy ručení a zvýhodněných úvěrů jsou stavěné přesně pro malé a střední podnikatele (SME). Vyplníte papíry, stát se za vás zaručí a komerční banka vám s klidem půjčí i bez toho, abyste museli zastavit dům svých rodičů.
Tradiční byznys tedy rozhodně není mrtvý, jen se jeho financování přesunulo z unifikovaných bankovních přepážek do vysoce specializovaných nástrojů, které dávají smysl pro daný obor.
Dnešní ekosystém je možná složitější než v 90. letech, ale otevírá cesty k mnohem větším penězům a globálnímu úspěchu. Klíčem je nechodit s prosíkem tam, kde vám z principu nemohou pomoci, a znát přesně hodnotu toho, co držíte v ruce.
Good luck!
