„Ministerstva jsou jedním z pilířů naší demokracie,“ říká Hladík. „Mají být garantem jistoty, předvídatelnosti, stability, expertízy, a tohle na tom ministerstvu dneska mizí.“
Hladík popisuje konkrétní mechanismus, kdy z ministerstva odcházejí lidé ne proto, že by se jich personální čistky přímo týkaly, ale protože tam jednoduše nechtějí pracovat.
„Lidi říkají: Mně tohle není zapotřebí, tohle nechci mít v životopise,“ komentuje Hladík. A upozorňuje na podivný klíč propouštění. Propuštěné spojuje často jedna věc. Tito úředníci v minulosti patřili k jiné straně, k jakékoli jiné. „Tihle lidé tam na expertní úrovni dělali 15 až 20 let,“ dodává Hladík a upozorňuje, že vyhazovat úředníky z důvodů dřívější stranické příslušnosti je v historii české státní správy bezprecedentní přístup.
1080 stran za osm dní
Jednou ze současných kauz, které Hladík z poslanecké lavice sleduje, je novela stavebního zákona, komplexní pozměňující návrh o 1080 stranách. Připomínkovat ho bylo možné osm dní. Mimo jiné obsahuje ustanovení, podle nějž správci vodovodů a kanalizací mohou kácet stromy v ochranných pásmech bez povolení a bez náhradní výsadby. „Ty věci, které některé obtěžují, jsou ale veřejný zájem. A je správně, že je máme," říká Hladík.
Souběžně prošel výborem záměr omezit vrchní státní dozor ministerstva nad lesy a zrušit vyhlášku o ponechávání mrtvého dřeva v lesích. Tedy odborné nástroje, které ministerstvo životního prostředí ze zákona má a které dosud skutečně používalo. „Z ministerstva životního prostředí, z politického vedení, nula. Žádná argumentace, žádný odpor," dodává.
Motoristé se také otevřeně hlásí k Heritage Foundation, americké konzervativní organizaci, která stála mimo jiné za Projektem 25 (základ druhé Trumpovy administrativy). Přiznaným cílem bylo zničit environmentální agendu tak, aby nemohla být vykonávána.
Proč vadí i hydrometeorologický úřad
Také Český hydrometeorologický ústav se stal středem sporu o to, co je v české environmentální politice ještě fakt, a co už ideologie. Podle Hladíka je ústav terčem politického tlaku právě proto, že jeho data nelze zpochybnit politickým rozhodnutím. Střední Evropa se otepluje dvakrát rychleji než světový průměr, a to je číslo, které ČHMÚ měří.
Povodně v září 2024 byly konkrétní zkouškou. Zvládnutelný průběh katastrofy, která mohla být mnohem horší, byl podle Hollana z velké části zásluhou funkčního předpovědního systému. „Kdyby takhle dobře nastaven nebyl, neuměl takhle dobře predikovat, tak ty následky budou nedozírné," říká. Nejde o abstraktní argument o klimatu. Jde o to, kolik lidí přežije příští povodeň.
Na ministerstvu mezitím probíhají jiné rozhovory. Vrchní ředitel Vassebauer byl dotázán, kde nastudoval problematiku klimatu. Odpověděl, že z videí na internetu.
Co příští čtyři roky?
Hladíkova opoziční strategie je pragmatická. Neukazovat na ideologii, ale na konkrétní dopady. Snaží se oslovovat i voliče ANO. „I voliči Andreje Babiše bude štvát, že jim před jejich okna přijede borec s pilou, a když jim tam kvetou třešně, tak jim to vykácí," říká s tím, že pokud ANO nechce přijít o vlastní voliče, nemůže si nechat zničit „svá“ města.
Na otázku Matěje Hollana, co by se stalo, kdyby Motoristé na ministerstvu vydrželi celé čtyři roky, Hladík odpovídá: „Pokud fakt pojedou takhle ostrou pilu celé čtyři roky, tak se může stát, že budeme skoro v předrevoluční době."
Hladík připomíná, proč ministerstvo životního prostředí vůbec vzniklo. V roce 1989 byl jeho vznik přímou odpovědí na stav severních Čech, kde se nedalo dýchat. Komunisté tehdy problém nevyřešili a pouze zvětšili pásmo, kde lidé nesměli bydlet. Teď, říká Hladík, hrozí něco podobného.
Celý rozhovor s Petrem Hladíkem si poslechněte v nejnovějším dílu podcastu Matěje Hollana I want more! na Vlnách.
