Ministr zahraničí Petr Macinka označil své kritiky za „méněcenné" a odmítl se omluvit. Část veřejnosti, znechucená jeho vystupováním, se začala obracet na Andreje Babiše, aby situaci napravil. Pavel Šafr to považuje za paradox, jelikož Babiš podle něj není řešením politického rozkladu, ale jeho autorem.
Součástí tohoto obrazu jsou podle Šafra i voliči, které s Johanou Šafrovou popisují jako „blbé chytré". Lidé, kteří se cítí ušlechtilí, bojují proti korupci, ale přitom „jsou schopni skočit na primitivní podvody a klamy Andreje Babiše".
Čapí hnízdo: Nagyová odsouzena
Jana Nagyová byla odsouzena za dotační podvod jako člověk, který podával žádost o 50milionovou dotaci za firmu, která účelově vypadala jako malý a střední podnik způsobilý pro čerpání evropských peněz.
Z rozsudku podle Šafra plyne jednoznačný závěr pro samotného premiéra. „Je tady absolutně jasné, že podle českých soudů je Babiš dotačním podvodníkem," říká. Dotační podvod v kauze Čapí hnízdo podle Šafra nelze od premiéra oddělit pouze tím, že k soudu šla jiná osoba.
Dotace pro Agrofert
Státní zemědělský intervenční fond rozhodl, že Agrofert nemusí vracet miliardové dotace, které čerpal v letech 2017 až 2021 v době, kdy byl Babiš ve střetu zájmů. Fond se opřel o právní posudky, které si objednal a odmítl zveřejnit. Jejich závěr zní, že rozhodnutí Evropské komise o Babišově střetu zájmů není pro Českou republiku závazné. Fond spadá pod ministerstvo zemědělství, které v současnosti vede Martin Šebestyán (SPD).
Šafrová upozorňuje na to, co v tomto výkladu chybí. Tyto dotace Evropská komise Agrofertu nikdy neproplatila právě kvůli střetu zájmů. Zaplatila je místo Bruselu česká státní pokladna. „Proč to neřeknou jasně: Tady vám Agrofert sebral neprávem peníze, Evropa mu je neproplatila, ale my mu je necháme," říká Šafrová. Šafr dodává, že střet zájmů přitom potvrdila rozhodnutí Městského soudu v Praze, Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu.
Za tímto posunem stojí podle Šafrových konkrétní lidé. Tedy úředníci a právníci, kteří nový výklad neprosadili navzdory politickému tlaku, ale v přímé odpovědi na něj. Šafr to označuje za službu oligarchovi na úkor České republiky a jejího obrazu v zahraničí.
Babišova zahraniční politika
Babiš se nedávno v arménském Jerevanu, kde se konal summit Evropského politického společenství, sešel s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Záhy poté absolvoval diplomatické turné po Kazachstánu, Uzbekistánu a Ázerbájdžánu. Navenek působí jako standardní proevropský premiér. Pavel Šafr ale upozorňuje na druhou stranu téhož obrazu.
„Pro Babiše je typické, že má janusovskou tvář. Jednou nohou je v Rusku a jednou nohou je v NATO."
— Pavel Šafr, Válka s mloky
Předsedou sněmovny je Radek Vondráček, dlouhodobě kritizovaný za proruské postoje, a mezi Babišovými spolupracovníky figuruje Natálie Vachatová, také spojovaná s ruskou linkou.
„Pro Babiše je typické, že má janusovskou tvář. Jednou nohou je v Rusku a jednou nohou je v NATO," říká Šafr. Nejde podle něj o náhodu ani o pouhý oportunismus. Ruská strategie hybridní války podle Šafra nepracuje výhradně s otevřeně proruskými stranami a stejně důležité je prosazovat ruské způsoby uvažování do hlavního proudu evropské politiky.
Argument, že Babiš je „západní politik" Šafr odmítá. „Skutečný evropský politik nepodřizuje svoje funkce, svoji politiku, svému byznysu. To je samo o sobě absurdní zdůvodnění."
Celou debatu si můžete poslechnout v páté epizodě podcastu Válka s Mloky na Vlnách.
