V roce 2012 měl podle výpočtů starých Mayů přijít konec světa a mrazivá předpověď strhla lavinu apokalyptických scénářů. Když vyrazily do ulic štáby televize National Geographic, aby natočily dnes už legendární reality show Doomsday Preppers, většina diváků se u obrazovek jen nevěřícně usmívala. Lidé v maskáčích, kteří v garážích vršili metráky dětské krupice, předělávali vyřazené lodní kontejnery v arizonské poušti a investovali miliony do domácích zásobníků vody, působili jako excentrická sekta s těžkou paranoiou.
Od té doby uběhlo čtrnáct let a úsměv poněkud ztuhl. Migrace milionů uprchlíků, globální pandemie, největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války, paralyzující výpadky dodavatelských řetězců, energetická krize i eskalující napětí mezi velmocemi udělaly z někdejší subkultury podivínů společenský fenomén obřích rozměrů.
Dnes už plechovky se sardinkami schovávají pod postelí v panelákovém bytě 2+kk i Češi. Z připravenosti na „Den X“ se stal multimiliardový globální průmysl, do kterého posílají peníze jak matky z předměstí, tak nejbohatší lidé planety ze Silicon Valley.
Infarkt civilizace: Proč stačí pouhé tři dny bez proudu?
Základní filozofie prepperství (z anglického prepare – připravit se) zůstává stejná. Nespočívá v čekání na biblickou apokalypsu s hořícím nebem, ale v porozumění extrémní zranitelnosti moderní společnosti.
Známé rčení připomíná, že „každá civilizace je vždycky jen devět jídel od úplné anarchie“. Moderní supermarkety fungují na principu just-in-time (zboží na pult přijíždí přesně ve chvíli, kdy zazvoní pokladna), a velké obchody v libovolném evropském či americkém městě proto mají bez obnovení dodávek zásoby potravin obvykle jen na 42 až 72 hodin.
Stačí masivní blackout, sofistikovaný kybernetický útok na energetickou síť, elektromagnetický impuls (EMP) po silné sluneční erupci nebo kolaps distribučních sítí – a řád se během několika dní promění v boj o přežití.
To, co v roce 2012 znělo jako scénář z dystopického románu, si svět v posledních letech vyzkoušel na vlastní kůži. Ať už šlo o rozpad zásobování během karantén, výpadky plynu po invazi na Ukrajinu, nebo blackouty po extrémním počasí, lidé pochopili, že spoléhat se v krizi výhradně na stát nemusí stačit.
Když se připravuje Mark Zuckerberg
V roce 2012 představoval vrchol prepperského luxusu ocelový prefabrikát od americké firmy Vivos zapuštěný do země za 100 tisíc dolarů. V roce 2026 vypadá trh s přežitím zcela jinak. Do hry vstoupil technologický kapitál i superbohatá elita a obavy z globálního kolapsu proměnily miliardáře v největší preppery planety.
Zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg buduje na havajském ostrově Kauai rozsáhlý komplex Koolau Ranch v hodnotě přes 270 milionů dolarů. Součástí projektu je podzemní kryt o rozloze 460 metrů čtverečních s vlastními zdroji energie, vody a potravin.
Technologičtí magnáti ze Silicon Valley už roky skupují pozemky na Novém Zélandu, kde stavějí luxusní podzemní rezidence s nejmodernější technikou a soukromou ostrahou. Vznikají i podzemní komplexy jako Survival Condo v Kansasu, přestavěné raketové silo z dob studené války. Jeden luxusní byt tam vyjde na miliony dolarů a nabízí bazén, kino, vnitřní střelnici i hydroponické farmy, které dokážou po dlouhá léta nasytit obyvatele.
Poptávka po krytech už ale nepochází jen od miliardářů. Výrobci montovaných podzemních modulů hlásí od příslušníků střední třídy z celého světa rekordní nárůst zakázek.
Česko nezůstává pozadu: Od kutilství ke komunitám
V České republice měla kultura připravenosti vždy trochu jiný rozměr než v USA. Namísto hromadění útočných pušek AR-15 a stavby betonových monstrozit v poušti se české prepperství zpočátku opíralo o chatařskou tradici, houbaření, kutilství a historickou zkušenost s nedostatkovým zbožím.
I u nás se však situace posunula. Před čtrnácti lety čítaly české prepperské weby pár tisíc nadšenců, z nichž někteří křečovitě zásobovali spíže v sídlištních panelácích. Dnes má téma „survivalu“ a „připravenosti“ obrovský zásah na sociálních sítích.
Čeští preppeři už dávno neřeší jen to, jak vyrobit mýdlo z tuku a popela nebo jak vypálit líh do vařiče. Zaměřují se na soběstačné chaty a chalupy: osazují střechy fotovoltaickými panely s bateriovými úložišti, hloubí vlastní studny s pokročilou filtrací a pořizují tepelná čerpadla či kamna na tuhá paliva. Drží hotovost mimo bankovní systém a pro případ selhání bank investují do drahých kovů (zlato, stříbro) či kryptoměn. Umějí používat mesh sítě, vysílačky (PMR, CB) a satelitní komunikaci pro případ výpadku mobilních operátorů.
Nákupní seznam pro případ nouze: Jak vypadá moderní evakuační batoh?
Jedním z nejznámějších konceptů prepperství je takzvaný bug-out bag (BOB), evakuační batoh sbalený tak, aby člověku umožnil přežít prvních 72 hodin po opuštění domova. Prodává ho například i Kaufland.
Dříve obsahoval batoh především konzervy, vojenskou lepicí pásku a zápalky. Moderní prepper v roce 2026 klade větší důraz na technologie, hygienu a rychlou mobilitu.
Na preppery se dnes už málokdo dívá přes prsty jako na psychicky nestabilní jedince. Základní principy prepperství naopak přejímají i oficiální vládní instituce. Německo, Švédsko i Polsko v posledních letech vydaly pro své občany podrobné příručky, jak se doma zásobit vodou a trvanlivými potravinami alespoň na 10 až 14 dní.
Příběh moderního prepperství v roce 2026 je příběhem převzetí odpovědnosti za sebe a svou rodinu. Až zhasnou světla a přestane téct voda, rozdíl mezi katastrofou a pouhou nepříjemností bude ležet v tom, co máte schované ve sklepě. Ostatně jak říká jeden z nejslavnějších prepperů na světě Jamie Kopinetz: „Kdo selhává při plánování, plánuje své vlastní selhání.“
