3. června oslavil Rafael Nadal kulatiny se čtyřkou na začátku. Držitel dvaadvaceti grandslamových titulů, kterého jsme celou dekádu vnímali jako člena velké trojky Nadal - Djokovic - Federer.
Tenista, co proslul nejen tím vším, co předváděl na kurtech, ale také tím, jakým způsobem se po celou kariéru rval se soupeři nejbrutálnějšími - zraněními.
Vizuální šok z Madridu vs. Antukový král
V té souvislosti jsou u příležitosti jeho narozenin znovu ze všech stran skloňovány květnové fotografie ze slavnostní premiéry nového dokumentu o něm z dílny Netflixu. Rafael Nadal na nich opravdu nevypadá dobře.
Usmívající se, ale těžko skrývající fyziognomické změny a daň, kterou si oslnivá kariéra, lemovaná nekonečnými peripetiemi se zraněními všeho druhu, vybrala.
Tělo, které dvacet let terorizovalo soupeře na okruhu a definovalo pojem „fyzický tenis“, najednou vypadá více než křehce. Ve čtyřiceti letech tak série fotografií definitivně ukončila mýtus o nezničitelném svalovci v triku bez rukávů.
Daň za nesmrtelnost: bolest, bolest a zase bolest
Málokdo v tenisové historii zaplatil za úspěch tak drsnou fyzickou daň jako on. Nadal je držitelem titulu markýz, který dostal od krále, vyhrál opakovaně vše, co se dalo, a několik generací jeho potomků nebude muset pracovat.
Nic z toho ale nevykompenzuje fakt, že jeho tělo je ve čtyřiceti v podstatě invalidní. Hrál nadoraz, na dluh vůči vlastnímu zdraví. Ví se, že minimálně od roku 2005 hrál jen za cenu mnohdy až šílených dávek injekcí kvůli degeneraci kosti v levé noze.
Müllerova-Weissova choroba není žádná sranda. Zdaleka to nebyl jeho jediný problém. Je to půl roku, co – už jako civil – absolvoval doma ve Španělsku operaci pravé ruky kvůli těžké osteoartróze.
Éra bez bohů: Generační prázdno
Nadalův konec kariéry přišel v Davis Cupu 2024. Znamenal jakýsi definitivní řez, protože dvě třetiny slavné trojky opustily navždy tenisové kurty coby aktivní vrcholoví sportovci.
Teď sice špičkový světový tenis táhnou Sinner s Alcarazem, ale ta animální, až živočišná rivalita „Big Three“ chybí a chybět bude.
S Nadalem odešel z kurtu rituál zkázy pro soupeře. Ten pocit, že proti vám na druhé straně sítě stojí buldok, kterého musíte pro vítězství doslova zabít. Dnešní tenis je chirurgicky přesný, ale chybí mu ta krev a pot.
Co zbude, když odejde svalová hmota
Rafael Nadal, čerstvý čtyřicátník a už druhým rokem definitivně tenisový důchodce, žije na Mallorce coby agnostik, který miluje golf, poker a klid. Kontrast mezi divokým jeskynním mužem s raketou a klidným chlapem v civilu je fascinující.
Čtyřicítka Rafaela Nadala je při pohledu na jeho aktuální snímky plná protikladů. Nezdolný titán tenisových kurtů je pryč. Zbyl sice navěky tenisový bůh, ale také hodně unavený člověk, který se učí žít v normálním, pomalejším světě.
