Nejnovější epizoda podcastu Institutu moderní výživy Lukáše Roubíka a Terezy Vágnerové reaguje na výroky lékaře Pavla Suchánka o nutnosti jít při hubnutí pod bazální metabolismus. Právě to podle nich vyvolalo mezi lidmi i odborníky zmatek, protože jde o tvrzení, které odporuje základům fyziologie a výživy.
Suchánek opakovaně tvrdí, že při hubnutí je nutné jít pod bazální metabolismus, a to zhruba o 15 až 20 procent. Bazální metabolismus zároveň označuje za jakousi hranici, pod kterou se tělo teprve dostává do režimu spalování tuků. V praxi pak podle něj není výjimkou nastavovat příjem například kolem 1100 kcal denně a zbytek dohnat pohybem.
Je prasárna, když online trenérka nebo online trenér nasadí klientce, která cvičí čtyřikrát týdně ve fitku a chce třeba zhubnout jenom 10 kilo na léto do plavek, tak aby se trenér mohl chlubit rychlou proměnou, tak klientce nasadí jídelníček pod úrovní bazálního metabolismu.
— Lukáš Roubík, Institut moderní výživy
„Tvrzení, že při hubnutí musím jít pod bazál, je nepravdivé,“ říká v podcastu Lukáš Roubík. Zároveň vysvětluje, že problém je v zaměňování pojmů. Bazální metabolismus podle něj nepředstavuje udržovací příjem, ale pouze minimální množství energie nutné pro základní životní funkce organismu. Kalorický deficit se přitom vždy počítá z celkového energetického výdeje, nikoli z bazálního metabolismu, jak zaznělo ve zmiňovaných videích.
Kdy má smysl jít pod bazál (a proč většinou ne)
IMV uvádí, že existují situace, kdy se příjem může dostat pod úroveň bazálního metabolismu, ale jde o výjimečné medicínské případy. Tereza Vágnerová vysvětluje, že se to týká například pacientů s těžkou obezitou, kde je nutné rychlé snížení hmotnosti pod lékařským dohledem.
V běžné praxi, zejména u lidí, kteří chtějí zhubnout několik kilogramů nebo pravidelně cvičí, to ale oba označují za nevhodné. Roubík kritizuje trenéry, kteří podobné postupy používají kvůli rychlým výsledkům. „Je prasárna, když online trenérka nebo online trenér nasadí klientce, která cvičí čtyřikrát týdně ve fitku a chce třeba zhubnout jenom 10 kilo na léto do plavek, tak aby se trenér mohl chlubit rychlou proměnou, tak klientce nasadí jídelníček pod úrovní bazálního metabolismu,“ říká.
Vágnerová pak upozorňuje, že dlouhodobě nízký energetický příjem může také narušit hormonální rovnováhu, vést k výpadkům menstruace nebo zhoršení celkového zdravotního stavu. Zároveň odmítá i koncept „restartu metabolismu“, který zazněl ve sporných výrocích.
Proč se hubnutí zastaví
Velká část epizody se soustředí na vysvětlení, proč mají lidé pocit, že se jim při hubnutí „zastavil metabolismus“. Podle Lukáše Roubíka ale nejde o žádné dramatické zpomalení, ale o přirozenou reakci těla na úbytek hmotnosti. Jak člověk hubne, jeho tělo potřebuje méně energie a původní nastavení jídelníčku už tak nemusí vytvářet dostatečný deficit.
Zároveň se s dietou často pojí i pokles spontánního pohybu během dne, takzvaného NEAT, což může celý proces dál zpomalovat.
IMV zároveň upozorňuje na častou chybu v odhadech. Lidé podle nich podceňují svůj příjem a přeceňují výdej. Právě to pak vede k dojmu, že dieta nefunguje, i když ve skutečnosti žádný kalorický deficit nevzniká.
Pokud vás zajímá, proč podle IMV neexistuje restart metabolismu nebo jak správně nastavit kalorický deficit, pusťte si celý díl.
