Padělané cigarety jsou dnes pro organizovaný zločin lukrativnější než kokain. Výroba je levnější, riziko postihu nižší a poptávka obrovská. Koncový zákazník navíc často vůbec netuší, že kupuje nelegální zboží.
Vobořil se týden před zveřejněním těchto analýz setkal s řediteli Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Europolu. Informace, které mu zástupci mezinárodních složek popsali, bezvýhradně potvrzují i tvrdá čísla.
Mladší generace nakupuje padělky přes Telegram a jiné online sítě, kde se nelegální tabák objednává stejně snadno jako cokoli jiného. Část zboží ale putuje i do kamenných prodejen, večerek a tabákových obchodů, kde se prodává zákazníkům, kteří přesně vědí, na co se ptát. Poznávacím znamením je zpravidla kolek otočený dolů nebo jeho absence. Jinak jsou to vizuálně dokonalé kopie běžných značek.
Fejky z Evropy
„Nedá se to poznat," upozorňuje Vobořil. Je to stejný princip jako u padělaných kabelek známých značek, jen ve výrazně větším měřítku a s mnohem vyššími finančními obraty.
To, co bylo ještě před lety výsadou balkánských nebo běloruských sítí, se přesunulo přímo do Evropy. Na Slovensku, v Polsku a v každé další zemi fungují od jednotek až po desítky nelegálních provozů. Loni jich Europol odhalil 110, odhadem jsou ale aktivní stovky dalších.
Každý rok tečou mimo Českou republiku desítky miliard korun, mimo Evropu desítky miliard eur. Česká státní správa tato čísla prokazatelně zná. Vobořil v tomto ohledu nenechává prostor pro pochybnosti – nemyslí si, že by na straně úřadů šlo o pouhou nevědomost.
Řešení přitom přesahuje to, co zvládne jakékoli ministerstvo zdravotnictví samo. Jde o práci policie, celníků a tajných služeb, o mezinárodní koordinaci na nejvyšší úrovni. Vobořil jako národní koordinátor pod premiérem mohl jít přímo za šéfem policie, ministrem obrany nebo policejním prezidentem a domlouvat společné akce. Úředník pod resortem zdravotnictví tuto možnost jednoduše nemá, což byl také jeden z důvodů jeho pozdější rezignace.
Čína tlačí na zákazy
Paralelně s černým trhem se odehrává tichá válka o podobu globální tabákové regulace. V mezinárodních jednáních se prosazuje rezoluce, která by přepsala pravidla celého odvětví. Jejími hlavními aktéry jsou Čína, Thajsko a Brazílie, tedy státy sdružené v BRICSu, kde Čína a Thajsko drží přímé tabákové monopoly. Čína přitom zároveň dominuje celosvětové výrobě elektronických cigaret.
Tyto velké státní monopoly tlačí na zákazy alternativ a zároveň prosazují zpětnou trestněprávní odpovědnost pro výrobce tradičních cigaret. Cíl je jasný: přerozdělit trh ve prospěch vlastních produktů, a celé to zaštiťuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
„Ale s lidmi z ministerstva zdravotnictví se o tom nedá bavit, protože oni nechtějí tohle slyšet," konstatuje Vobořil.
Česká státní správa na tato mezinárodní jednání dlouhodobě vysílá lidi s pevnou ideologickou linií, kteří odmítají alternativy jako takové. Nejde přitom o lidi bez znalostí. Vobořil vzpomíná, jak ministerští úředníci na jednáních osočovali uznávané vědce z toho, že jsou placeni tabákovým průmyslem. Terčem byli odborníci s desetiletími klinické i výzkumné praxe, jejichž jediným proviněním bylo, že argumentovali pro méně škodlifé alternativy cigaret.
„Já se až styděl na těch jednáních někdy," říká unaveně Vobořil.
