Dva týdny mlčení a chemická spoušť v Sevesu
Není to tak dlouho, co jsme si všichni připomínali čtyřicáté výročí tragédie v Černobylu. Jenže pouhých deset let před ukrajinskou havárií došlo nedaleko italského Milána k události, která si vysloužila přezdívku italský Černobyl.
V chemičce u městečka Seveso explodoval reaktor a do ovzduší unikl mrak extrémně nebezpečného dioxinu. Místo okamžité evakuace a sanitárních opatření ale nastalo čtrnáct dní absolutního ticha, během kterých se odpovědné orgány i vedení podniku tvářily, že se v podstatě nic neděje.
Kluci v podcastu Placatá země – Honza, Vilém a Lavin – detailně mapují selhání, které překračuje hranice běžné nedbalosti. „Dva týdny se vedení tvářilo, že se vlastně nic nestalo, zatímco dětem na ulici opadávala kůže z obličeje a zvířata padala k zemi. To nebyla jen provozní nehoda, to byl čistý korporátní cynismus v praxi,“ popisuje atmosféru v zamořené oblasti Honza. V zákulisí se totiž rozehrála špinavá hra mezi korporátními zájmy, místní politikou a mafií.
Vyvstává tak legitimní otázka, zda šlo jen o lidskou lajdáckost, nebo o cynický test chemické zbraně v reálném prostředí. Lavin k tomu v epizodě natvrdo dodává: „Když si poskládáte dohromady zájmy tehdejších elit, místní politiky a mafie, vyjde vám z toho děsivá věc. Obyvatelé Sevesa posloužili jako nedobrovolní obětní beránci v obřím chemickém experimentu.“
Mossad, pašovaní osli a zabijácký kód
Druhá polovina epizody uspokojí každého fanouška špionážních thrillerů, protože se přesouvá do Íránu za operací izraelky tajné služby Mossad. Cílem byl elitní jaderný fyzik Mohsen Fachrízáde (62), kterého íránské úřady chránily jako oko v hlavě. Běžný atentát pomocí střelmce nebo bomby byl v přísně střeženém konvoji prakticky neproveditelný.
Izraelci proto zvolili plán, který zní jako scénář ze sci-fi filmu. „Dostat součástky na těžký kulomet přes hory na zádech oslů, smontovat ho v tajné garáži a pak celou popravu odpálit přes satelit za pomoci umělé inteligence? To už není akční film, to je nová a dost děsivá realita moderního válčení,“ shrnuje neuvěřitelný průběh akce Vilém. Zbraň namontovali na korbu pick-upu a celou akci řídili ze vzdálenosti tisíců kilometrů přes satelit.
Stejně jako na VLNÁCH pravidelně rozkrýváme systematická selhání státu v bezpečnostních otázkách, tento případ ukazuje zcela nový rozměr moderní války. Ostatně v textu o technologiích, které přebírají kontrolu nad lidským životem, jsme poukazovali na to, jak tenká je hranice mezi pokrokem a chladnokrevným vražděním na dálku.
Když se realita potká s konspirací
Příběh Fachrízádeho smrti ukazuje, že dnešní technologie umožňují zasáhnout cíl bez ohledu na počet osobních strážců. Izraelská operace v Íránu ukázala chladnokrevnou dokonalost, kdy algoritmus rozstřílel jaderného fyzika na cucky, zatímco jeho žena na sedadle spolujezdce odešla bez jediného škrábance. Hned nato se vozidlo se zbraní samo odpálilo, aby nezanechalo přímé důkazy.
Epizoda Placaté země propojuje zdánlivě nesouvisející události, které mají společného jmenovatele: absolutní chladnokrevnost mocných. Ať už jde o korporaci obětující zdraví celého města kvůli zisku, nebo tajnou službu testující zbraně budoucnosti na dálnici.
