Napětí na Blízkém východě znovu zvedá ceny energií a s nimi i otázku, kterou si Evropa dobře pamatuje – přijde další inflační šok?
Ropa během krátké doby výrazně zdražila, ceny plynu rostou a dražší doprava se postupně promítne i do běžného zboží. Na první pohled tak situace připomíná začátek energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu. Ale podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka, který byl hostem posledního dílu podcastu PALIČKA!, tentokrát nemusí jít o stejný scénář.
Proč jde o jinou situaci
V roce 2022 se sešlo několik faktorů, které inflaci výrazně urychlily. Energetický šok přišel ve chvíli, kdy už ekonomika byla řekněme „přehřátá“ a cenové tlaky rostly.
Zásadní roli ale podle Křečka sehrála i reakce politiky a centrálních bank. „Centrální banky tehdy špatně reagovaly… vlády dělaly fiskální stimuly,“ popisuje. Jinými slovy, v době, kdy ekonomiku zasáhl nabídkový šok, do ní zároveň proudily další peníze. Výsledkem byl prudký růst cen, který v Česku vyústil až v dvoucifernou inflaci.
Dnes je podle něj situace jiná především v reakci měnové politiky. Centrální banky si z předchozí krize odnesly zkušenost a nechtějí ji opakovat. „Ta primární reakce je, že s tím snižováním úrokových sazeb budou rozvážné,“ říká Křeček.
Zatímco ještě nedávno se očekávalo postupné uvolňování měnové politiky, aktuální vývoj může tento proces zpomalit. V krajním případě mohou banky naopak přistoupit k utažení podmínek. Cíl je jasný. Tedy zabránit tomu, aby se vyšší ceny energií přelily do celé ekonomiky a vytvořily dlouhodobý inflační tlak.
Spíš „vlnka“ než další šok
Podle Křečka tak sice lze očekávat růst inflace, ale jeho rozsah by měl být výrazně nižší než před několika lety.„Bavíme se o nějaké inflační vlně, ale to bude spíš taková vlnka,“ říká.
I v horším scénáři by se podle něj inflace v Česku mohla pohybovat kolem 5 až 6 procent. To je sice nepříjemné, ale stále výrazně méně než zhruba 17 procent, kterých dosahovala během předchozí krize. Klíčový rozdíl je v tom, že tentokrát by nemělo dojít k rozjetí inflační spirály.
Česko začíná z lepší pozice
Výrazným důležitým faktorem je výchozí stav ekonomiky. „Začínáme v komfortní situaci, kdy inflace má 1,4 %,“ připomíná Křeček. Zároveň se změnila i energetická infrastruktura. Evropa i Česko se během posledních let výrazně odklonily od závislosti na jednom dodavateli a diverzifikovaly zdroje.
Křeček zmiňuje například ropovod TAL (ten umožňuje dovoz ropy z jiných regionů), LNG terminály pro plyn a obecně větší flexibilitu v zásobování. To znamená, že případné výpadky nebo omezení dodávek mají menší dopad než dříve.
Dopady přijdou, ale postupně
To ale neznamená, že by se zdražování neprojevilo vůbec. Vyšší ceny pohonných hmot se podle Křečka začnou promítat do ekonomiky v řádu měsíců, a to nejrychleji u zboží, které se často převáží, typicky potravin. Postupně se může přidat i dražší energie, zejména ve chvíli, kdy se budou doplňovat zásoby plynu na další sezonu. Rozdíl je v tom, že tentokrát by celý proces měl být pomalejší a méně dramatický.
Současná situace tak podle Křečka nepředstavuje bezprostřední ekonomickou krizi, ale spíš nepříjemné období zvýšených cen. Klíčové bude, jak dlouho konflikt potrvá a zda nedojde k jeho dalšímu vyhrocení, které by mohlo scénář ještě zhoršit.
V podcastu PALIČKA! Štěpán Křeček mluví také o tom, jak se krize promítá do cen benzínu nebo proč mohou být propady na trzích paradoxně příležitostí pro investory.
