Čínský pohled na Spojené státy prošel zásadní proměnou. Čínský ministr státní bezpečnosti nedávno prohlásil, že „americká demokracie mutuje, ekonomika upadá a společnost se rychle rozpadá," a že globálně Spojeným státům rychle bankrotuje důvěryhodnost.
Tento postoj není jen rétorika. Čína pečlivě sledovala americkou válku s Íránem a odnesla si z ní konkrétní závěry: USA mají velký problém dlouhodobě snášet ekonomické dopady válečného konfliktu a vyčerpaly značnou část svých vojenských zásob (například řízené střely či interceptory).
„Číňané si udělali z té války v Íránu obrovskou případovou studii," říká analytik Matěj Marek. „Vidí, že Američany není potřeba porazit vojensky. Stačí přejít na hybridní válku — blokády, kyberútoky, omezování globálního obchodu."
Klíčovou výhodou Číny je jejich strategická trpělivost. Peking v současnosti kontroluje přístup ke kritickým nerostným surovinám nezbytným pro moderní technologie. Doly v Africe i jinde skupoval dávno před tím, než si zbytek světa uvědomil jejich strategickou hodnotu. Kontinuita jejich dlouhodobého plánování je něco, co demokratické systémy s čtyřletými volebními cykly nedokážou dobře napodobit.
Čínské požadavky
Trump přijel do Pekingu 13. května v doprovodu šéfů největších amerických technologických firem včetně Elona Muska a Jensena Huanga z Nvidie. Do Pekingu ale přijíždí prokazatelně oslaben. Válka s Íránem srazila jeho popularitu uvnitř USA a Amerika vstupuje do těchto jednání s výrazně nižší mezinárodní důvěryhodností než před devíti lety, kdy Trump Čínu navštívil naposledy. Čínská strana to ví a hodlá toho využít.
Peking má jasný seznam požadavků. Jde o zmírnění amerických cel na čínské zboží, uvolnění podmínek pro čínský export a zastavení dodávek zbraní Tchaj-wanu. Právě tchajwanská otázka zůstává pro Peking prioritou. „Okno příležitosti se pro Čínu čím dál víc zavírá," poznamenává Marek. Levné dronové technologie, které prokázaly svou účinnost na Ukrajině, by totiž výrazně zkomplikovaly případnou námořní invazi a způsobily by obrovské ztráty.
„Vidím, že kdo válčí, většinou prohrává. A myslím, že si to už začínají uvědomovat i Rusové i Američané."
— Matěj Marek
Analytici přitom příliš neočekávají, že by Trump byl ochotný k zásadním ústupkům. Čína do jednání vstupuje jako sebevědomý hostitel, za poslední dekádu výrazně posílila svou ekonomickou i geopolitickou pozici. Trump bude pravděpodobně jednat jako obvykle, tedy s důrazem na okamžitý výsledek. Čína naproti tomu přemýšlí v generacích a tentokrát má čas i páky. „Ten Trump tam přijede s vřelým uvítáním," říká Kutilová, „ale Číňané s ním hrají svoji hru."
Oslabené Rusko, unavená válka a světový řád v pohybu
Americko-čínské napětí se odehrává v širším kontextu přeměny světového řádu. Rusko, které bylo ještě nedávno vnímáno jako klíčová velmoc, také postupně ztrácí globální vliv, v Africe, na Blízkém východě i v postsovětském prostoru.
Ke ztrátám přispívá i ekonomická situace uvnitř země: inflace, negativní hospodářský růst v prvním čtvrtletí 2026 a rostoucí nespokojenost obyvatelstva. Tu živí mimo jiné válka na Ukrajině. Přitom vize rychlého vítězství, se kterou Putin v roce 2022 do války vstoupil, zůstává v nedohlednu.
Přesto Matěj Marek varuje před podceněním ruské hrozby. „Jakmile se režim bude cítit zahnaný do kouta, může být mnohem nebezpečnější. Můžou přijít větší sabotážní akce, kyberútoky, hrozby vůči firmám, které vyrábí drony pro Ukrajinu." Destabilizovaný režim neznamená slabý režim — znamená nepředvídatelný.
Paradoxně ale právě tato širší dynamika hraje do karet těm, kteří v konfliktu neválčí. „Vidím, že kdo válčí, většinou prohrává," uzavírá Marek. „A myslím, že si to už začínají uvědomovat i Rusové i Američané."
Zajímá vás dále, proč byl americký protiraketový systém THAAD přesunut z Jižní Koreje na Blízký východ a co to znamená pro bezpečnost v Asii? Pusťte si celý díl na VLNY.cz.
