Než přijde Drákula, musí Placatá země tradičně vyřídit komentářovou sekci internetu. A ta opět nezklamala. V nabídce je přání Miloši Zemanovi k 82. narozeninám, v němž se během několika řádků podaří dostat od svatého Václava přes Vladimira Putina (73) až k americkým „smrdům“.
Následuje teorie, že větrné elektrárny v západní Evropě mohou za nedostatek deště, a úvaha o souvislosti mezi 5G vysílačem a otravou školáků. Nechybí ani příspěvek vysvětlující, že světlo na konci tunelu je ve skutečnosti past a celou naši simulaci řídí umělá inteligence. Pak už ale přichází 15. století a muž, který měl o několik set let později nečekaně úspěšnou kariéru v hororu.
Drákula, který nebyl Drákula
Vlad III. Țepeș, známý také jako Vlad Drăculea, je dnes neoddělitelně spojený s nejslavnějším upírem literatury. Se skutečným Drákulou z knih a filmů má jeho život společného podstatně méně, než by se mohlo zdát. Nebyl upír, nebyl král a nepocházel ani z Transylvánie. Působil ve Valašsku, knížectví sevřeném mezi Uhry a Osmanskou říší.
Jeho přezdívka navíc původně neměla s upíry nic společného. Vladův otec Vlad II. byl členem Řádu draka, do kterého ho uvedl Zikmund Lucemburský. Od toho se odvíjelo označení Dracul a následně Drăculea, tedy zjednodušeně Drakův syn.
Pověst krvelačného vládce ale nevznikla úplně z ničeho. Vlad III. se proslavil bojem proti Osmanům i brutálním vypořádáváním se s protivníky. Přezdívku Țepeș, tedy Napichovač, získal podle oblíbené metody popravování lidí na kůlech.
V podcastu zaznívá například příběh o „lese kůlů“, který měl čekat na osmanského sultána Mehmeda II. Počet obětí se v různých vyprávěních dramaticky liší. Jisté ale je, že Vladovu pověst mírumilovného souseda tahle metoda neposílila.
Děti k večeři a další středověké PR
K Vladovi se postupně přilepily ještě barvitější historky. Měl vraždit děti, nutit jejich matky jíst jejich těla nebo si mýt ruce v krvi. Tady je ale Placatá země opatrnější.
Řada podobných příběhů se totiž výrazně šířila až po Vladově smrti. Především v německém prostředí vznikaly dřevoryty a texty zobrazující valašského knížete jako sadistické monstrum obklopené nabodnutými těly. Zrnko pravdy tedy zůstává: Vlad byl mimořádně brutální vládce a nabodávání na kůl skutečně používal. Kde přesně končí historie a začíná dobová propaganda, je podstatně složitější určit.
S upírstvím to přitom stále nemá nic společného. To přichází až o více než čtyři století později.
Upíra z něj udělal Ir
V roce 1897 vydal irský spisovatel Bram Stoker román Drákula. V Rumunsku přitom nikdy nebyl a podle podcastu toho o Vladovi III. příliš nevěděl. Jeho slavný upír se dokonce původně neměl jmenovat Drákula. V raných poznámkách Stoker pracoval s postavou nazvanou „Count Wampyr“ a příběh zamýšlel umístit do Štýrska.
Jméno změnil poté, co narazil na knihu o Valašsku a Moldavsku. Dočetl se v ní o knížeti Drákulovi a také o údajném spojení jeho jména s ďáblem. To mu zjevně stačilo.
Vznikl tak transylvánský upíří hrabě, který se skutečným Vladem sdílí především jméno a pověst člověka, kterého byste si pravděpodobně nepozvali na večeři. V románu nejsou ani Vladovy války s Osmany, ani jeho charakteristické kůly. Zbytek už si zařídil rumunský turistický průmysl.
Turisté dnes míří na hrad Bran prezentovaný jako Drákulův hrad. Podle podcastu ho však Vlad nikdy nevlastnil a pravděpodobně jím nanejvýš projel. Jeho skutečné sídlo Poenari je dnes ruinou, ke které je navíc potřeba vyšlapat zhruba patnáct set schodů. Bran má proti tomu jednu nespornou výhodu: na fotkách vypadá podstatně lépe.
Dáma s kabelkou a tunami kokainu
Z Valašska 15. století se Placatá země přesouvá do současného evropského podsvětí. A jestli byl Vlad III. Țepeș brutální, moderní drogové kartely za ním v tomto ohledu příliš nezaostávají.
Hlavní postavou je padesátiletá Nizozemka přezdívaná „Teta“. Žádná pouliční dealerka ani ozbrojená členka gangu. Na fotografiích působila jako elegantní žena, která by klidně mohla mířit na jednání představenstva banky. „Vypadala prostě, že jde někam do představenstva banky,“ popisují ji moderátoři.
Její skutečný byznys byl ale úplně jinde. „Teta“ fungovala jako důležitá logistická spojka mezi jihoamerickými kartely a evropským organizovaným zločinem. Její hlavní zbraní nebyl samopal, ale kontakty. Dokázala organizovat průchod kontejnerů s tunami kokainu přes přístavy v Rotterdamu a Antverpách a přes její ruce měly procházet obchody za stovky milionů eur.
Napojená byla také na organizaci nizozemského narkobarona Josa Leijdekkerse (35), přezdívaného „Tlustý Jos“. Jeho jméno už posluchači Placaté země znají. Podcast se mu věnoval v jednom z předchozích dílů, kdy rozebíral, jak se jeden z hledaných evropských narkobaronů dostal až do Sierry Leone a pohyboval se v blízkosti tamní prezidentské rodiny. Jeho příběh jsme na Vlnách popsali v článku.
Tentokrát se ale pozornost přesouvá k ženě, která pomáhala podobným hráčům udržovat evropský drogový byznys v chodu. Fungovalo to do roku 2019. Pak se něco pokazilo.
Z luxusního bytu pod beton
Podle vyšetřovací verze, kterou podcast popisuje, buď zmizela velká zásilka kokainu, za kterou „Teta“ ručila, nebo se pokusila podrazit vlastní obchodní partnery o miliony eur. V říjnu 2019 byla naposledy zachycena v Amsterdamu. Nastoupila do auta a beze stopy zmizela. Její luxusní byt zůstal prázdný a policie neměla tělo, svědky ani jasnou představu o tom, co se s ní stalo.
Odpověď přišla až s prolomením šifrovaných komunikačních sítí, které evropské podsvětí považovalo za bezpečné. Policisté se díky tomu dostali ke zprávám lidí napojených na organizovaný zločin. A mezi nimi byly i fotografie „Tety“.
Žena na nich byla podle vyprávění podcastu svázaná ve skladu a brutálně mučená. Únosci celý proces fotografovali a snímky uchovávali. Měly zřejmě fungovat i jako důkaz a varování, co se stane s člověkem, který své partnery v drogovém byznysu podvede.
Další dešifrované zprávy nakonec policisty zavedly do Antverp. V jednom ze starých přístavních skladů narazili na čerstvě vylitou betonovou podlahu. Přijela těžká technika a policisté začali beton rozbíjet.
Pod ním našli části lidských ostatků, kusy oblečení a osobní věci pohřešované ženy. „Teta“, která ještě krátce předtím pomáhala organizovat obchody za stovky milionů eur, skončila pod podlahou skladu v jednom z největších evropských přístavů.
Placatá země tak během jediné epizody zvládne přeskočit několik století. Od Vlada III. Țepeșe, jehož skutečnou brutalitu časem překryla ještě barvitější legenda o Drákulovi, až k evropskému drogovému podsvětí, kde už žádní upíři ani nadpřirozené příšery nejsou potřeba. Realita si tentokrát vystačí sama.
Další epizody Placaté země a další naší nabídku podcastů zdarma najdete tady...
