Inspirace z dob, kdy se žilo na návsi
Unikátní kruhový design, který dodnes ohromuje sociální sítě, nevznikl náhodou. V roce 1964 s tímto konceptem přišel dánský krajinářský architekt Erik Mygind.
Jeho plánem bylo vytvořit jakési „zahradní město“, které by v moderní době podněcovalo lidi k intenzivnějším sociálním kontaktům a komunitnímu životu.
Mygind se tehdy inspiroval historií – konkrétně uspořádáním tradičních dánských vesnic z osmnáctého století. V nich se veškeré dění točilo kolem společné návsi nebo studny uprostřed obce, kam lidé denně chodili, potkávali se a sdíleli své radosti i starosti.
Žádné trvalé adresy, jen dokonalý víkendový relax
Ačkoliv areál působí jako plnohodnotné moderní město, realita je trochu jiná. Brøndby Haveby je ve skutečnosti specifická zahrádkářská a rekreační osada. Lidé sem z rušné metropole utíkají pěstovat ovoce, zeleninu, starat se o květiny nebo prostě jen načerpat síly během víkendů. Místní vyhlášky a pravidla jsou neúprosná: celoroční trvalé bydlení v těchto domech je vyloženě protizákonné.
Z urbanistického hlediska je celý komplex rozdělen do 24 velkých kruhových celků, v nichž se nachází celkem 284 samostatných zahrad. Každý kruh funguje jako samostatná mikrosousedská komunita. Pozemky se od středové příjezdové cesty rozbíhají směrem ven jako precizně nařezané dílky dortu či pizzy, přičemž na každé parcele stojí útulný rekreační domek.
Brøndby Haveby tak už po generace dokazuje, že odvážná architektura a geometrická kreativita nemusí sloužit jen k okázalosti. Správně navržený prostor totiž dokáže lidem vrátit to, co se z moderních měst často vytrácí – blízký vztah k přírodě, klid a skutečné sousedské vazby.
