Je toho v posledních týdnech nějak moc, všimli jste si?
Rumunsko a Slovensko dohromady hostí zhruba polovinu evropské populace medvěda hnědého. V obou zemích fungují online servery s průběžně aktualizovanými mapami hlášeného výskytu. Na Slovensku najdete specializované weby, co dokonce přidávají i instruktážní videa.
Otočit se k medvědovi zády je chyba vždy, utíkat přitom je vyloženě koledování si o neštěstí. Jednoduché to samozřejmě není, zejména ve chvíli, kdy se zvíře proti vám rozeběhne. Kdo udrží chladnou hlavu, ten nezřídka vzápětí zjistí, že šlo o klamný výpad a medvěd těsně před ním zastaví.
V nejexponovanějších okresech se počty hlášených spatření medvěda jen za srpen šplhají do trojciferných čísel, a to jsme teprve v polovině měsíce.
Kolem tohoto zvířátka se u sousedů mezitím vede politická válka. Vláda v dubnu 2025 ohlásila odstřel tří set padesáti kousků a mimořádná situace dnes platí ve více než dvou třetinách okresů, přičemž ochranářské organizace zahltily úřady desítkami žalob.
Odborníci přitom dlouhodobě tvrdí, že roli hraje spíš chování lidí než počet zvířat. „Lákáme medvědy blíže k sobě,“ shrnul to pro Radiožurnál odborník Martin Peleš.
Za setkáním s medvědem stojí vždycky člověk - narušitel, ať si o tom kdo chce myslí, co chce. Přesněji řečeno: prostor toho druhého narušuje vždy člověk medvědovi, taktová je realita.
Medvěd je od přírody plaché a bázlivé zvíře, které má v drtivé většině případů úplně stejný zájem jako vy, tedy co nejrychleji zmizet. Potíž je v tom, že ten úprk často děláme složitější, protože jsme hysterky, co neumí vzít rozum do hrsti tam, kde jde o holý život a návod jste četli tady v tom článku na VLNÁCH. Dejte si ho, hoďte čučku na pár instruktážních videí od sousedů a měli byste to přežít.
Potkat medvěda ještě neznamená být napaden
Setkání samo o sobě neznamená útok, spíš naopak. Medvěd útočí, když se cítí ohrožený, když je zaskočený a když se k tomu přidá instinkt chránit mláďata nebo potravu.
Pokud na něj narazíte, zachovejte za každou cenu klid a nechte mu prostor k ústupu. Všechno ostatní je kardinální chyba, za kterou můžete zaplatit těžkým zraněním, v krajním případě životem. Nepřibližujte se k němu ani ve chvíli, kdy působí naprosto klidně.
Pokud vás medvěd nezaregistroval a vy jeho ano, vytraťte se tiše a pomalu cestou, kterou jste přišli. Jakmile si vás všimne, shodují se odborníci na základní radě: začněte na zvíře klidným hlasem mluvit. Nekřičte, vylekaný a ohrožený medvěd je přesně to, co nechcete. Jde o jediné, aby si uvědomil, že před sebou má člověka.
Zatímco mluvíte, stejně klidně ustupujte. Nedívejte se přitom medvědovi do očí. Je to velmi častá a zbytečná chyba, která v něm může vyvolat právě ten pocit ohrožení, o který vůbec nestojíte.
Útěk je nejkratší cesta do neštěstí
Neutíkejte. Útěk spouští pronásledování a divit se tomu je pozdě. Vaše chyba začíná už doma, pokud jste nepoučili celou rodinu, se kterou vyrážíte do míst, kde se medvědi vyskytují. Na Slovensku jde zhruba o třetinu okresů, zatímco okresů, kde se v létě nestane vůbec nic, je jen hrstka.
Otočit se k medvědovi zády je chyba vždy, utíkat přitom je vyloženě koledování si o neštěstí. Jednoduché to samozřejmě není, zejména ve chvíli, kdy se zvíře proti vám rozeběhne. Kdo udrží chladnou hlavu, ten nezřídka vzápětí zjistí, že šlo o klamný výpad a medvěd těsně před ním zastaví. O střet totiž nestojí a celé setkání je mu stejně nepříjemné jako vám.
I v takové chvíli platí totéž: pomalu se vzdalovat, nikoli zády, a na zvíře nezírat. Odborníci upozorňují ještě na jeden častý omyl laiků, totiž na medvěda postaveného na zadní. Zvíře si tímto postojem především dělá přehled o situaci. Neútočí.
Skutečné ohrožení vypadá jinak, a rozhodně ne jako ve filmu. Medvěd stojí na všech čtyřech, přední tlapy má pevně a široce rozkročené, upřeně pozoruje člověka a hlavu drží rovně, mírně skloněnou nebo s ní pohybuje ze strany na stranu. Přidává se výraznější slintání, uši otočené dozadu a vysunutý spodní pysk. Občas přitom rychle funí, bručí, ohání se tlapami a cvaká zuby.
Nejčastěji jde o překvapení na krátkou únikovou vzdálenost. Útočí spíš osamělý jedinec se špatnou zkušeností s člověkem, případně stará dobrá medvědice s mláďaty. Kdo si chce o problém říct doslova sám, vyrazí do medvědích lokalit se psem.
Sprej rozhoduje o výsledku
Pokud k útoku opravdu dojde, odborníci se nevzdávají známé rady: lehnout si na břicho a chránit si rukama krk a hlavu. Má to dvě racionální jádra. Medvěd útok často ukončí ve chvíli, kdy přestane cítit ohrožení, a aktivní protiútok holýma rukama nemá stejně žádný smysl. Podle odborníka na velké šelmy Miroslava Kutala (43) bývají nejtěžší zranění právě důsledkem obrany, protože „zvíře se brání, protože má strach“. Deník Olomouc
Vystrašené a rozzuřené zvíře útočí údery tlap, kousáním, sražením oběti k zemi nebo vlečením. Rány míří na hlavu a obličej, klíční kosti, lopatku a hrudník. Prát se s medvědem je stejně naivní jako před ním utíkat, prohrajete.
Tady se na chvíli zastavíme. Riziko, že v rozhodném okamžiku hodíte článek za hlavu a vezmete nohy na ramena, je obrovské, a je to ta nejhorší varianta ze všech. Sám autor by si na břicho nelehl a do poslední chvíle by se pokoušel od medvěda ustupovat, útok neútok. Útěkem si ale nedáváte prakticky žádnou šanci a ke střetu stejně dojde.
Zapomeňte i na mýty o rychlosti a terénu. Medvěd běhá až pětačtyřicet kilometrů v hodině, po rovině, do kopce i z kopce, a člověk mu neuteče na žádnou vzdálenost. Výborně navíc šplhá, takže nápad vylézt na nejbližší strom končí zjištěním, o kolik lepší lezec než vy je zejména medvěd hnědý.
Zbývá jediný skutečně účinný prostředek: sprej proti medvědům, tedy věc, kterou si typicky nepořídíte a při útoku toho budete litovat. Podle odborných studií jde o nejúčinnější neletální obranu, která dokáže útočící šelmu zastavit.
Statistiky uvádějí, že při správném použití vyvázlo bez zranění osmadevadesát procent lidí, tedy více než při obraně střelnou zbraní. Postřelený medvěd navíc dostane adrenalinový šok a útok ještě vystupňuje.
Sprej proti medvědům není obyčejný slzný sprej. Nevystřeluje úzký paprsek, ale vytváří mohutnou širokou clonu, do které zvíře v běhu narazí. Kvalitní kusy mají dosah sedm až deset metrů, objem sto padesát až tři sta mililitrů a celý obsah vypustí během pěti až devíti sekund. Vysoká koncentrace kapsaicinu způsobí okamžité pálení očí a dýchacích cest a dezorientaci, aniž by zvíře trvale zmrzačila.
A ještě jedna věc. Sprej složený v batohu je vám k ničemu, protože ho musíte tasit do dvou vteřin. Patří do pouzdra na opasku nebo na hrudním popruhu batohu. Nestřílejte proti větru a miřte k zemi před medvěda, do vzniklého „mraku“ se mu vbíhat nebude chtít.
Medvěd není krvelačná bestie, která by lovila lidi a číhala na vás v lese. Nemá nejmenší zájem se s vámi potkat. Vždycky jste to vy, kdo ho ruší v jeho prostředí, a je úplně jedno, jestli po turistické značce, nebo mezi domy. Je silnější a rychlejší než vy, ale bojí se vás stejně jako vy jeho. Tím nejnebezpečnějším faktorem při blízkém setkání proto není medvěd, ale panika.
