Děleno nulou tentokrát začínalo za českými hranicemi a už je to pár dnů. Jak ti bystřejší z vás pochopili, článek vychází mírně opožděně, protože se čekalo až státní notář potvrdí, že Týden fiaska pro rok 2026 byl ten minulý.
Ale popořádku. Výrazný úspěch AfD ve východním Německu podle Jana Paličky a Karla Kotrby nelze jednoduše odbýt tím, že by se desítky procent obyvatel jedné spolkové země přes noc proměnily v extremisty.
Moderátoři hledají příčiny hlavně v dlouhodobých problémech regionu. Odchod obyvatel, útlum těžkého a chemického průmyslu, ekonomické zaostávání i pocit, že se na východ Německa politický establishment dlouhodobě dívá trochu jako na příbuzného, kterého je slušné pozvat na Vánoce, ale raději ho neposadíte úplně doprostřed stolu.
„Přes čtyřicet procent populace jedné spolkové země nemůže být fašisti,“ zaznívá v nahrávacím studiu. To ale neznamená, že by Děleno nulou samotnou AfD jakkoliv rehabilitovalo. Palička ji označuje za extremistickou a silně proruskou stranu představující bezpečnostní riziko. Problém je podle podcastu jinde: pokud tradiční strany celé roky sledují odliv lidí, ekonomické problémy a nespokojenost regionu a následně jsou překvapeny, že voliči hledají „alternativu“, možná někde v procesu politické komunikace vznikla drobná závada.
Evropa se probouzí a historici lehce znervózněli
Česká stopa na sebe nenechá dlouho čekat. Donald Tusk po výsledku AfD prohlásil, že z něj mohou mít radost především zrádci. Filip Turek kontroval, že zrádcem je naopak Tusk, a přidal větu, že „Evropa se probouzí“. Moderátoři v nahrávacím studiu připomínají, že podobný slovník má v evropských dějinách poněkud nepříjemnou historii.
Turkova fascinace Německem tím ale v tomto díle teprve začíná. Nejdřív je ovšem potřeba vyřešit jeho stranického šéfa. Petr Macinka totiž mezitím předvedl událost, která by při popisu bez jmen působila jako bezpečnostní školení s otázkou: Kolik věcí zde udělal chráněný politik špatně? Odpověď zní: všechny.
Skupina recesistů kolem Vojtěcha Pšenáka vytvořila falešnou identitii „Thomase Pauknera“, doménu připomínající skutečného podnikatele a následně Macinkovi napsala s nabídkou rozhovoru. Vicepremiér odpovídal bez zaváhání a nezůstalo jen u mailu. Podle materiálů probíraných v podcastu sám navrhoval přesun komunikace na aplikaci Signal a řešil, jak se na schůzku dostat bez své ochranné služby. Nakonec skutečně dorazil a vedl rozhovor s člověkem, o kterém si podle všeho myslel, že je tím, za koho se vydává.
Z komediální vložky se stává bezpečnostní průšvih
Děleno nulou na celé věci nezajímá jen komediální rovina. „Vicepremiér je člověk, kterému napíše někdo mail a on může říct: Já za vámi přijdu kamkoliv, je mi to jedno,“ shrnuje Palička problém podstatně méně pobaveně. Z internetového trollingu se totiž v tu chvíli stává otázka bezpečnosti chráněné osoby a také toho, jak snadno lze jednoho z nejvýše postavených politiků v zemi vylákat na schůzku.
Macinka později tvrdil, že podvod prokoukl. Děleno nulou má k této verzi několik drobných výhrad. Především fakt, že záznam rozhovoru podle moderátorů působí spíš jako běžná konverzace člověka přesvědčeného, že opravdu mluví s Pauknerem, než jako připravená past na podvodníka. Pokud tedy šlo o geniální protitrolling, jeho genialita zůstala pečlivě ukrytá.
Děleno nulou ale nenechává Motoristy příliš dlouho odpočívat. Následuje Filip Turek. Ten upozornil na ekologickou zátěž na Šumavě a oznámil, že se v lokalitě nachází yperit. Později už nešlo o yperit, ale o fosgen. A nakonec o látky, ze kterých by za určitých podmínek mohl fosgen teprve vzniknout. Celá cesta od bojového plynu číslo jedna přes bojový plyn číslo dvě až k variantě „mohlo by z toho něco vzniknout“ trvala podle podcastu několik hodin.
„Nejdřív nám tady přišel s tím, že na Šumavě máme yperit. Pak přišel s tím, že to je vlastně fosgen. A zakončilo to tím, že jsou to látky, které kdyby tam začaly hořet, tak by se na fosgen mohly změnit,“ rekapitulují moderátoři. Samotná ekologická zátěž na Šumavě přitom samozřejmě není vtip. Právě proto je podle podcastu problém, když člověk, který ještě nedávno působil jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, není schopen správně pojmenovat ani látku, před kterou veřejnost varuje.
Do chemické pohádky vstoupil ministr Červený
Do celé věci se následně vložil ministr životního prostředí Igor Červený. A vznikla tisková konference, která chemickou situaci rozhodně nezjednodušila. Červený se pokusil přesně vyjmenovat látky, které se v oblasti skutečně nacházejí. Jenže složité chemické názvy četl z papíru a podle moderátorů působil spíš jako student zkoušený u tabule než jako člověk, který přišel veřejnost uklidnit.
Děleno nulou se přitom pozastavuje i nad komunikací samotného resortu. Jen několik dní předtím měl Macinka oznámit, že Turek se znovu zapojí do práce ministerstva. Po chemickém výstupu ale Červený argumentoval tím, že Turek už funkci zmocněnce několik měsíců nevykonává. Strategická komunikace možná není potřeba. Stačilo by začít komunikací mezi sebou.
Příběh získává ještě jednu vrstvu, když Motoristé začnou odpovědnost za ekologickou zátěž spojovat s předchozí vládou. Podle podcastu ale v lokalitě už od roku 2021 působila sanační firma Dekonta a dekontaminační práce probíhaly i během Fialovy vlády. Moderátoři zároveň upozorňují na propojení společnosti s motoristickou kandidátkou na pražskou primátorku Klárou Sovovou, byť sami výslovně dodávají, že v tom zatím nevidí důvod hledat nějakou hlubší konspiraci.
Na závěr se podcast krátce přesouvá ještě do pražské politiky. Klára Sovová, kandidátka Motoristů na primátorku, v debatě kritizovala plánovaný přechod pro chodce přes magistrálu před hlavním nádražím.
Adam Scheinherr jí ale připomněl, že projekt nepředstavuje výmysl současné magistrátní opozice, proti které Sovová útočí, ale souvisí také s ministerstvem dopravy, tedy resortem, v jehož vedení sedí její vlastní koaliční partneři. Její odpověď shrnulo nahrávací studio v zásadě do věty: „Tomu nevěřím.“
Děleno nulou tak během jednoho dílu zvládne cestu od ekonomicky vyčerpaného východního Německa přes triumf AfD k ministrovi, který se nechá vylákat na falešný rozhovor, a následně do chemické laboratoře. Pokud měl být hlavním tématem epizody stav evropské politiky, výsledek není úplně uklidňující. Na druhou stranu máme dobrou zprávu: na Šumavě alespoň zatím nebyl potvrzen motorgen.
Další epizody Děleno nulou a celou naší podcastovou nabídku najdete tady.
