Žádné zametání pod koberec. Veřejnost musí znát časovou osu
Od střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy uplynou v prosinci tři roky. Ačkoliv byl případ vyšetřen a došlo ke změnám v legislativě i bezpečnostních protokolech škol, podle senátora, advokáta a bývalého vysokoškolského pedagoga Zdeňka Hraby událost uzavřená není.
„Podle mě to uzavřená událost určitě není,“ zdůrazňuje v rámci série podcastových rozhovorů k minisérii VLN Vina: Případ fakulta.
Chybí mu především důkladná zpětná vazba k tomu, co tragédii z 21. prosince 2023 předcházelo, jak fungovaly bezpečnostní mechanismy a zda nemohly některé kroky policie vypadat jinak. Právě postup bezpečnostních složek je jedním z klíčových témat minisérie VINA: Případ fakulta.
„Není dobré skrývat pochybení, protože se z nich můžeme poučit pro příště,“ říká Hraba s tím, že veřejnost má právo na přesnou časovou osu událostí. Podle něj nejde o hony na čarodějnice, ale o detailní analýzu toho, kdo měl jaké informace a na základě čeho rozhodoval.
Bezpečnostní rámy jsou nesmysl. Školy musí cvičit
V otázce zabezpečení škol odmítá Hraba naivní řešení. Absolutní ochrana by znamenala bezpečnostní rámy a ozbrojené stráže po vzoru některých amerických institucí, což pro české prostředí nepovažuje za vhodné. Krokem vpřed jsou podle něj funkční krizové plány a okamžité varovné systémy uvnitř budov.
„Tohle se podle mě musí cvičit,“ zdůrazňuje senátor. Poukazuje na to, že papírový postup založený v šanonu životy nezachrání. Vychází přitom z vlastní zkušenosti z Říčan, kde se jako komunální politik účastnil nácviku simulovaného útoku.
Prevence se však netýká jen fyzického prostoru. Hraba apeluje na posílení péče o duševní zdraví. Zatímco na základních a středních školách už školní psychologové působí, univerzitní prostředí zasažené vysokým tlakem na výkon na systematickou podporu stále čeká.
Zákaz tlumičů je slepá ulička. Selhává péče o duševní zdraví
Výraznou část debaty tvoří téma zbraňové legislativy. Senátor kvituje lepší propojení zdravotních a policejních databází, díky němuž může praktický lékař reagovat ve chvíli, kdy u držitele zbraně nastanou závažné psychické problémy.
Naopak ke striktním zákazům konkrétního vybavení je skeptický. „Zákaz tlumičů problém neřeší. Člověk rozhodnutý spáchat trestný čin si vybavení obstará na černém trhu,“ upozorňuje. Klíč leží v důsledné kontrole legálních držitelů a nekompromisním potírání nelegálního obchodu.
Spor o minisérii VINA: Morální kompas před paragrafy
Rozhovor se dotkl i soudního sporu kolem samotné minisérie VINA, jejíž vysílání bylo dočasně pozastaveno na základě žaloby části pozůstalých. Hraba se v této věci jako advokát staví na stranu obětí.
„V téhle věci se musí postupovat maximálně citlivě,“ vysvětluje Hraba. Přestože uznává svobodu projevu a právo veřejnosti na informace o selhání státu, při střetu veřejného zájmu s pietou pozůstalých by dal přednost rodinám obětí. Nejde podle něj o paragrafy, ale o nastavení morálního kompasu.
Zároveň tvrdě kritizuje tvorbu, která z masových vrahů vytváří mediální hvězdy. Ve zpravodajství prosazuje přísnou anonymizaci pachatela. „Neměli bychom z vrahů dělat celebrity a dávat jim prostor, po kterém toužili,“ varuje před takzvaným efektem následovnictví. Dokumentární rekonstrukce událostí však má za smysluplnou – pokud slouží k pojmenování chyb a zabránění dalším tragédiím.
Vše podstatné k minisérii VINA: Případ fakulta najdete tady.
