Když se dnes mluví o dlouhověkosti, diskuse se rychle stočí k biomarkerům, doplňkům stravy, otužování nebo nejrůznějším způsobům, jak z lidského těla vymačkat pár let navíc. Chirurg Tomáš Šebek (49) přitom rozhodně není odpůrcem moderních vychytávek. V podcastu Institutu moderní výživy přiznává, že na sobě běžně nosí několik senzorů a rád sleduje spánkové i pohybové trendy.
Debatu o zdravém stárnutí by ale začal na úplně jiném konci. Místo anglického výrazu longevity dává přednost poctivému českému slovu prevence. Podstatnější než samotné prodlužování života je totiž podle něj otázka, kolik let člověk prožije v plné síle a bez závažných chorob.
Proč žijeme ve zdraví o čtrnáct let méně?
Šebek upozorňuje na zásadní rozdíl mezi celkovou délkou života a počtem let strávených bez zdravotního omezení. Nedává žádný smysl oslavovat prodlužování věku, pokud se zároveň prodlužuje období, kdy je člověk chronicky nemocný a plně odkázaný na péči doktorů.
Česko v rozhovoru srovnává se zeměmi severní Evropy, jejichž obyvatelé dokážou prožít ve zdraví o poznání déle. Český problém nevidí v tom, že bychom museli objevovat nové recepty na dlouhověkost. Stačí využít postupy, které jinde roky spolehlivě fungují.
„Proč nám stačí dvaašedesát let ve zdraví?“ ptá se známý chirurg. Pokud lidé vstupují do důchodového věku s chronickými potížemi, nezatěžuje to jen je samotné, ale devastuje to trh práce i rozpočet celého zdravotního systému.
Systém narazil do zdi
Právě financování českého zdravotnictví patří k tématům, u kterých je Šebek nejobvyklejší měrou kritický. Objem peněz směřujících do zdravotnictví v posledních letech prudce vzrostl, aniž by stejným tempem rostla efektivita nebo dostupnost péče. Současný model drahého léčení následků namísto předcházení příčinám je dlouhodobě neudržitelný.
Kritizuje i nebezpečnou představu veřejnosti, že tělo lze dlouhodobě zanedbávat a zdravotnictví ho pak jednoduše „opraví“. Jako chirurg připomíná, že ani úspěšně vyléčená nemoc neznamená návrat do původního stavu. Pacient po operaci nádoru tlustého střeva si trvalé následky nese celý zbytek života.
Jeho iniciativa Ministr zdraví se proto zaměřuje na tři hlavní pilíře: prevenci, digitalizaci a financování. Šebek by přitom lidi za nezdravý životní styl netrestal, ale naopak finančně odměňoval ty, kteří se o své zdraví aktivně starají a chodí na preventivní prohlídky.
Nejhustší síť zdravotníků a síla vztahů
Velký potenciál vidí v zapojení lékárníků a dalších zdravotnických profesí do prvotní péče, čímž by se výrazně uvolnily přetížené kapacity lékařů v ordinacích. Stejně tak vnímá nastupující umělou inteligenci, která už dnes mění medicínu pod rukama, především v diagnostice a zpracování obrazových dat. Skutečná digitalizace by mohla uvolnit až třetinu administrativní zátěže doktorů.
Přestože Šebek sám používá chytré hodinky, prsteny i hrudní pásy, pro většinu populace považuje za dostatečný nástroj obyčejný krokoměr. Klíčem je pravidelný pohyb, rozumná strava, dostatek spánku a mírné vystavování se chladu.
