Když už se české fotbalové reprezentaci podařilo se po letech kvalifikovat na mistrovství světa, mnoho fanoušků začalo řešit jediné – jak sehnat lístky. Komu se podařilo dostat se ke vstupenkám na náš úvodní zápas proti Jižní Koreji, ten zamíří do mexického města Guadalajara, kde na něj čeká nejen fotbalový zážitek, ale i možnost na vlastní oči vidět, jak to vypadá v místech, která ovládá jeden z nejbrutálnějších drogových kartelů současnosti.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa konané jednou za čtyři roky po právu tou největší událostí a opravdovým svátkem toho nejlepšího fotbalu. A protože fotbal je svého druhu tak trochu náboženství, opravdový fanoušek ví, že víra pomáhá překonávat překážky.
Víra v český nároďák v letošním roce možná skutečně pomohla tomu, že po dlouhé době si na nejprestižnějším turnaji opět zahrají i muži s českým lvem na prsou. Skalním fandům nezbylo než nehledět na fakt, že se letos hraje až „za velkou louží“, a všemi silami tak shánět nejen vstupenky na zápasy, ale i letenky do USA a Mexika, protože být při tom je prostě a jednoduše víc než fandit u televize.
Euforie z toho, že se leckomu možná splnil celoživotní sen a konečně uvidí hrát české fotbalisty na mistrovství světa, by ale neměla být silnější než skutečnost, že první zápas proti Jihokorejcům se neodehrává v úplně nejbezpečnější destinaci, ba naopak.
Jáma lvová
Mexická Guadalajara je sice město půvabné, ale zároveň také sužované brutální nadvládou obávaného kartelu CJNG, neboli Cartel de Jalisco Nueva Generación.
Ten patří k dominantním hráčům na trhu nejen s tvrdými drogami, ostatně jako jeden z největších dovozců fentanylu do USA je černou můrou amerických protidrogových složek, ale hraje též prim v obchodování se zbraněmi i lidmi, které neváhá zotročovat na prostituci a nucené práce, a tak nějak obecně se neštítí vůbec ničeho.
Kartel vznikl v roce 2009 rozdělením někdejšího kartelu Milenio a následně brutálně zdecimoval druhou z oddělených frakcí jménem La Resistencia. Trvalo jen tři roky a stal se nejrychleji rostoucí kriminální organizací v celém Mexiku, přičemž podle odhadů z roku 2018 každoročně na obchodu s kokainem a metamfetaminem vydělal kartel přes 12,5 miliardy dolarů.
Pro mexický stát Jalisco, jehož hlavním městem je právě Guadalajara hostící i česko-korejský zápas, to znamenalo enormní nárůst násilné kriminality, kde vražda nebyla ničím výjimečným v policejních statistikách, ale stala se denním chlebem života v dané oblasti. Masakrováni přitom nebyli jen členové konkurenčních drogových uskupení, ale i běžní civilisté, kteří jen byli v nesprávný čas na nesprávném místě.
Policie byla proti kartelu zcela bezbranná, nepomohla ani spolupráce s americkými kolegy, ani opakované pokusy o nasazení armády. Kartel se totiž otevřeně chlubil tím, že si na černém trhu dokázal obstarat zbraně a techniku lepší, než jakými disponuje mexická policie a armáda dohromady, stejně tak faktem, že výcvik pro vstup do paramilitárních jednotek CJNG byl přísnější a profesionálnější než výcvik armádní. Před osmi lety se kartelu dokonce podařilo sestřelit armádní helikoptéru.
Buldozer žebříčků
Prakticky neomezeným vládcem kartelu byl od jeho založení Nemesio Oseguera Cervantes přezdívaný El Mencho, který dlouhé roky držel příčku nejhledanějšího zločince v Mexiku a neopustil ani přední příčky amerického žebříčku, kde na jeho dopadení byla vypsána odměna 15 milionů dolarů.
Zvrat přišel v únoru letošního roku. El Mencho dlouhodobě žil opevněný v obtížně dostupné horské oblasti poblíž města Tapalpa, kde si jako správný narkobaron dopřával opulentního luxusu v sídle, které připomínalo nejluxusnější hotelové resorty.
Vzhledem k tomu, že podle dostupných zpráv trpěl onemocněním ledvin, nechal si vybudovat špičkovou nemocnici, o jaké si mohou obyčejní Mexičané jen nechat zdát. Krytí měl Cervantes tak dokonalé, že nejenže k němu nemohl nikdo proniknout, ale dokonce byl vídán tak zřídka, že se v posledních letech spekulovalo o tom, zda je vůbec naživu.
Vše se změnilo 22. února, kdy došlo k preciznímu a pečlivě předem utajovanému zásahu mexické armády, během něhož na následky zranění po přestřelce s vojáky obávaný devětapadesátiletý král zločinu skutečně umírá.
Smrt nejhledanějšího muže Mexika může sama o sobě vypadat jako pozitivní zpráva, nicméně její bezprostřední dopady byly vše, jen ne pozitivní. V ulicích nejen Guadalajary, ale i dalších měst ve státě Jalisco propukla naprostá anarchie. Kartel vyhazoval do povětří jak auta, tak i nemovitosti, brutální střety si vyžádaly mnoho životů a záběry z Jalisca připomínaly spíše záběry z akčního filmu o občanské válce.
Nešlo ale zdaleka jen o stát, kterému kartel CJNG dominoval, násilnosti zasáhly takřka celé Mexiko, armáda byla nucena do ulic nasadit deset tisíc vojáků, ministerstva zahraničí, včetně toho českého, vůbec nedoporučovala do země vycestovat, a skutečně to příliš nevypadalo, že zrovna tady za pár měsíců proběhne fotbalové mistrovství.
Situaci se nicméně podařilo stabilizovat. Ač mexické autority návštěvníky ubezpečují, že návštěvu fotbalových zápasů budou provázet ta nejpřísnější bezpečnostní opatření, jedním dechem se sluší dodat, že to opravdu neznamená, že fanoušci fotbalu míří do bezpečné destinace.
Kartel sice přišel o pomyslnou hlavu, Cervantesův syn je ve vězení v USA, takže organizace nemá jasného nástupce na post lídra, nicméně CJNG je natolik robustní, že zvládá fungovat i bez El Mencha, navíc v atmosféře, kde se každý z menších lokálních šéfů pokouší urvat si pro sebe co největší kus miliardového drogového koláče.
Čeští fotbaloví fanoušci se mohou uklidňovat, že přece jen přiletěli podívat se na zápas, tak nejspíš ani přítomnost jedné z nejhorších kriminálních organizací současnosti nijak nepocítí. Pravdou je, že na rozdíl od islámských uskupení drogové kartely neberou masové sportovní akce jako příležitost k teroristickému útoku.
Naopak, mnozí členové kartelu se netají tím, že fotbal je pro ně takřka svatý, což je na jednu stranu pro fanoušky dobrá zpráva, ale na stranu druhou je s jistotou hraničící s pravděpodobností jasné, že se s kartelovými bossy potkají. A to přímo na stadionu.
Vstupenky na zápasy jsou pro domácí fanoušky v Mexiku finančně takřka nedostupné a je veřejným tajemstvím, že většinu jich skoupili právě členové kartelu. Protože i když jste obávaný zločinec, tak prostě chcete s kamarády vidět mistrovství světa.
Mexičany nezalévat
Policie upozorňuje na to, že na stadionech i v jejich okolí se bude kartel návštěvníkům pokoušet prodávat drogy a důrazně varuje před jejich nákupem. Stejně tak kartel počítá s tím, že v oblasti bude zvýšená poptávka po sexuálních službách.
Zároveň je poměrně praktickou radou i to, že pokud nějaký fanoušek bude oslavovat gól svého týmu tak zuřivě, že u toho třeba polije kolem sedící Mexičany pivem, tak si nikdy nemůže být jistý tím, zda si tím právě nepodepsal ortel minimálně těžkého ublížení na zdraví.
O brutálních praktikách kartelu CJNG svědčí i to, že v dojezdové vzdálenosti od stadionu najdeme hned čtyři nedávno odhalené masové hroby, kam členové kartelu v plastových pytlích zakopávali zbytky těl svých obětí.
Je nicméně pravděpodobné, že pokud nedojde k excesům ze strany mexických nebo i amerických bezpečnostních složek, které by kupříkladu mohly pojmout geniální nápad, že by mohly zkusit zatknout některé špičky kartelu přímo během zápasu, což by mělo potenciál vyvolat masivní paniku, na niž hrubě co do zdravotnické infrastruktury poddimenzovaná Guadalajara není připravena (jedna sanitka zde vychází zhruba na deset tisíc obyvatel města), tak vše proběhne v klidu.
Paradoxně totiž i pro členy kartelu je mistrovství světa ve fotbalu svátkem a důvodem, proč se chvíli věnovat i něčemu jinému než brutálnímu zločinu.
