Cesta do postele začala na barcelonském letišti. Deset hodin ve vzduchu do Miami, pak pět hodin za volantem přes řetěz floridských ostrovů a nakonec hodina plavby od pobřeží Key Westu. Teprve tam na hosta čeká hotelový pokoj, který se houpe na vlnách a nemá souseda ani na obzoru. Nepočítáme-li žraloky, kterých tu je tolik, že pokud se vám nelíbily Česlisti, tohle není ůplně místo pro vás.
Ubytování se jmenuje Tiki Suites a technicky vzato to není hotel. Papírově jde o plavidlo, což s sebou nese papírování, jaké recepce běžně nevyžaduje. Holgado (23) musel před vyplutím podepsat řadu dokumentů a pořídit si základní oprávnění k vedení lodi.
Kapitán řekl, ať se moc nevzdaluje
Rozloučení s kapitánem mělo formu menší, ale dost zásadní instruktáže. Kolem foukal silný vítr a proud odnáší plavce rychleji, než si na souši kdokoliv představuje. Podle Španěla by prý nebyl první, koho by z okolních vod museli složitě tahat zpátky. Pokud by ho našli.
Druhé varování se týkalo toho, co pod hladinou plave samo. Žraloci se v těchto místech vyskytují běžně a nikdo je z okolí domku neodhání.
„Jsme teď blíž Kubě než Miami,“ popsal svou polohu ve videu, které na sítích v tuto chvíli vidělo šest milionů lidí.
Klimatizace, sprcha a Titanic v přehrávači
Uvnitř přitom o žádné trosečnictví nejde, to fakt ne. Ke kajutě vede krátký žebřík, postel míří okny přímo na hladinu a v maličké koupelně funguje voda i generátor. Klimatizace běží, televize také. Na sex nebo naopak odpočinek od stíhačky super.
Právě u ní se Španěl bavil nejvíc. Mezi připravenými disky totiž našel Titanic a pustil si ho na místě, kde do nejbližší pevniny nedohlédne ani za jasného počasí. Volba filmu se v takové kulise sama nabízí, i když by ji žádný hotelový manažer na pevnině neschválil.
Cenu za pobyt neprozradil. Podle vlastních slov ho stál „celou ledvinu“, což v překladu znamená částku, kterou běžný dovolenkář utratí za celý týden na plné penzi.
Noc s baterkou v černé vodě
Program si host určoval sám. Rybařil přímo z paluby, koupal se, sledoval, co se motá kolem trupu, a večer se rozhodl otestovat vlastní strach z hluboké vody. Vzal si baterku a vlezl do moře potmě. Doufal, že mu do světla připluje žralok.
Nejsilnějším dojmem ale nakonec nebyla adrenalinová koupel. Byl to západ slunce nad hladinou, která nikde nekončí a nemá jediný orientační bod. Chvíli poté se obloha zatáhla a, baba juk, dorazila tropická bouře.
V tu chvíli prý začal poprvé přemýšlet, jestli byl nápad zůstat sám uprostřed oceánu úplně nejlepší. Pro případ nouze měl sice na palubě vysílačku, kterou ale nakonec nepotřeboval.
Za výjimečný označuje ten pobyt právě kvůli téhle směsi. Naprostý klid střídá dobrodružství a obojí doplňuje tenká vrstva nejistoty, kterou na běžné dovolené nikdo nezažije. Doporučuje ho každému, kdo chce na pár dní zmizet civilizaci z dohledu. Pokud mu samozřejmě nevadí ti žraloci