Jižní a jihovýchodní Anglie čelí jedné z nejzávažnějších zatěžkávacích zkoušek za poslední roky. Sucho bylo oficiálně vyhlášeno již na polovině území Anglie a v celém Walesu.
Zákaz používání zahradních hadic a další omezení spotřeby vody se v současnosti týkají třiadvaceti milionů obyvatel. Údaje o srážkách za uplynulý měsíc jsou přitom alarmující: letošní červenec přinesl pouhých sedm procent obvyklého množství deště, na jihu Anglie dokonce pouhé jedno procento.
Smutným symbolem současné krize se stala přírodní rezervace Epsom Common v hrabství Surrey. Tamní historický rybník Stew Pond, který po generace sloužil jako klíčové útočiště pro ptactvo i obojživelníky, z velké části vyschl a odhalil hluboce rozpraskané dno.
Hrabství Surrey se přitom s takto extrémním nedostatkem vláhy nepotýká poprvé – vlna sucha ho zasáhla již potřetí během posledních pěti let, po obdobně kritických ročnících 2022 a 2025.
Následky se nedají skrýt do fotogenických záběrů. Hasiči zasahovali u stovek požárů od Pennin přes skotské Cairngorms až po Dunwich Heath v Suffolku. Zemědělci varují před brutální sklizní a nedostatkem krmiva pro dobytek a jen za květen a červen si nadprůměrná horka podle statistik vyžádala více než 2 800 nadměrných úmrtí.
Rýn: rekord z roku 1880 padl
Zatímco Britové řeší praskající půdu, v západní Evropě se z nízkých hladin stal ekonomický problém. Nejkritičtější situace panuje na Rýnu, „páteřní tepně“ nákladní dopravy z Rotterdamu do průmyslového srdce Německa a Švýcarska. Za poklesem stojí slabá zimní sněhová pokrývka v Alpách a série vln veder v celém povodí.
Klíčový mělký profil u městečka Kaub klesl pátého srpna na dvacet centimetrů, tedy o pět centimetrů pod dosavadní rekord z roku 2018. Jde o nejnižší hodnotu od zahájení měření v roce 1880. Pro plné naložení lodí je přitom potřeba hladina několikanásobně vyšší, orientační hranicí splavnosti je v Kaubu osmasedmdesát centimetrů.
Účet platí průmysl i řidiči
Důsledky přišly okamžitě. Při hladinách kolem čtyřiceti až padesáti centimetrů využívají nákladní čluny zhruba pětinu své kapacity, takže firmy musí stejný objem zboží rozdělit mezi mnohem víc plavidel. Sazba za přepravu tuny z Rotterdamu na jih od Kaubu vyskočila během dvou měsíců přibližně o čtyři sta procent a příplatky za nízkou vodu se šplhají k tisíci eurům za kontejner.
Chemičky, ocelárny i elektrárny hlásí komplikace v dodávkách surovin. Německý stavební svaz upozorňuje, že řeka je opakovaně tlačena na hranici svých možností. Podle prognóz by hladinu zvedly až týdny vydatného deště, takže krize může vydržet do října.
Na Dunaji už mluví trhaviny
Podobné potíže hlásí správci Dunaje, kde ovšem došlo na drastičtější řešení. Rumunsko poprvé odstavilo svůj jediný funkční jaderný reaktor chlazený říční vodou a nasadilo námořnictvo. To třetího srpna u obce Izvoarele provedlo podvodní odstřel dna, aby prohloubilo koryto a navedlo víc vody k chladicím systémům elektrárny.
Klesající hladina odhaluje i to, co má zůstat pod vodou. U srbského Prahova se znovu vynořily vraky německých válečných lodí z druhé světové války, tedy stejná scenérie, kterou Evropa viděla v roce 2022. Rozdíl je v tom, že letos přišla o několik týdnů dřív.
Česko není výjimkou
Vysychající krajina nekončí na hranicích. Mimořádné sucho zasáhlo přes polovinu území ve správě Povodí Labe, kde desátého srpna klesl průtok pod hranici sucha na osmapadesáti ze sto třiatřiceti sledovaných profilů. Zhruba devadesát procent mělkých zvodní a téměř všechny prameny vykazují mimořádně podnormální stav.
Historická minima hlásí Otava, Lužnice, Berounka i Sázava. V Sušici musela komise pro zvládání sucha povolit vyšší odběr z řeky, protože podzemní zdroje na zásobování pitnou vodou přestaly stačit, a šlo o povolení, jaké tam nikdy dřív nepadlo. Velké nákladní lodě navíc po dolním Labi z Ústí nad Labem kvůli suchu neplují už několik měsíců.
