„My jsme 51 % populace, ale často se s námi zachází jako s minoritou. A my to taky často dovolíme,“ říká Koenigsmark v podcastu Nebreč. Data jí dávají částečně za pravdu. Zastoupení žen v Poslanecké sněmovně sice v posledních letech roste a po posledních volbách dosáhlo historického maxima. V posledních volbách se do sněmovny dostalo 67 žen, tedy nárůst z 50 poslankyň z voleb v roce 2021. K reálnému poměru ve společnosti má pořád daleko.
Na komunální úrovni je jejich podíl vyšší, ale s rostoucí velikostí obcí a vlivem funkcí podíl žen klesá. Ve velkých městech a celostátní politice dominují muži výrazně víc.
Problém může být politické prostředí
Jedním z důvodů může být samotná podoba politiky. Ta je podle Jelínka i Koenigsmark často postavená na konfliktech, agresivitě a neustálém tlaku. „Jakmile přijde krizová situace, odhazujeme masky. A politika je dnes v situaci, kdy se to děje pořád,“ říká Jelínek.
Právě to může být důvod, proč část žen o vstup do politiky vůbec nestojí. Ne proto, že by na to neměly, ale protože o takové prostředí jednoduše nemají zájem. Debata ale míří i nepříjemným směrem, a to k samotným ženám. Koenigsmark otevřeně připouští, že problém není jen na straně systému.
„Musíme se zamyslet i my samy, jestli víc nesoudíme ty svoje potenciální rivalky,“ zaznívá v podcastu. Zkušenosti z posledních voleb přitom ukazují, že když voliči ženy aktivně podpoří, jejich zastoupení může růst rychleji (například díky preferenčním hlasům).
Česko se v evropském srovnání drží spíš v průměru až podprůměru. V Evropě dosahují podílu alespoň 40 % žen v dolních komorách parlamentu pouze skandinávské země, Velká Británie, Belgie a Španělsko.
Řešení podle Koenigsmark není v jednoduchých číslech ani rychlých zásazích. Klíčová je postupná změna vnímání. „Čím víc tam uvidím holek, tím víc si řeknu, že je to normální,“ vysvětluje. Zásadní roli podle ní hraje i autenticita. „Říkali mi, že mám být taková tetka od vedle. Ale já jsem chtěla být sama sebou,“ popisuje zkušenost z kampaně.
Jelínek: Jednoduchá řešení neexistují
Marian Jelínek se v debatě vymezuje hlavně proti zjednodušování celého problému a nesouhlasí například s argumentem, že o některých tématech by měli rozhodovat jen ti, kteří s nimi mají přímou zkušenost. Podle něj se taková logika dá snadno obrátit. „Správně jsi řekla, že jak může nějakej chlap mluvit o výchově, když nemá děti a o menstruaci, když nemenstruuje. Ale tohle ti řeknou vojáci stejně. Jak může nějaká ženská vést ministerstvo, když v životě nebyla na frontě,“ říká Jelínek
Stejně tak zpochybňuje tlak na striktní rovnost zastoupení. Podle něj není realistické očekávat přesné rozdělení, pokud už na začátku není stejný zájem žen a mužů o vstup do politiky. Zároveň ale připouští, že současné prostředí politiky je problém samo o sobě. Pokud se podle něj nezmění právě způsob komunikace, bude se ten problém dál točit v kruhu.
Pokud vás zajímá víc, poslechněte si celý díl podcastu Nebreč. Dále v něm zaznívá, proč politika odrazuje i schopné lidi obecně nebo jaký tlak v kampani vzniká na to zapadnout do neautentické očekávané role.
