Americká vojenská operace proti Íránu neskončila za tři dny, jak sliboval Trump. Hormuzský průliv, jedna z nejstrategičtějších námořních tepen světa, je nyní pro velké tankery prakticky neprůjezdný. A to, jak analytici upozorňují, nebylo nepředvídatelné. Analýzy Pentagonu varovaly před tímto scénářem dlouhá léta.
„Na to jsou několik let analýzy v Pentagonu, které na tohle přesně upozorňují, že v případě války s Íránem dojde k zablokování Hormuzského průlivu," říká Matěj Marek. Íránský postup přitom zapadá do logiky, kterou dobře zná i moderní historie. Blokáda strategické úžiny jako poslední mocenská karta slabšího hráče. Klicperová přidává paralelu se Suezskou krizí roku 1956, kdy egyptský prezident Násir zestátnil průplav a donutil Británii a Francii ke stažení, přestože vojensky zvítězily.
Nové íránské vedení nyní nespěchá. „Vy máte hodinky, my máme čas," připomíná Marek klasické blízkovýchodní přísloví. Írán požaduje bezpečnostní záruky a zrušení sankcí, Trump potřebuje úspěch před midterms. Výsledkem je prozatím patová situace.
Ekonomické dopady blokády přesahují ropu a plyn. Přes Perský záliv proudí také hélium nezbytné pro chlazení magnetických rezonancí, hliník pro automobilový průmysl nebo suroviny pro výrobu hnojiv.
Zatímco Evropa vyjde s modřinami, některé asijské země (například Indie, Bangladéš či Filipíny) mohou čelit skutečným humanitárním důsledkům. Lodní pojišťovny mezitím zdražují pojistné, čímž se veškeré zboží, na jehož nízkou cenu jsme zvyklí, dál prodražuje.
NATO bez USA
Debata o případném odchodu USA z NATO není jen teoretická. Marek i Klicperová se shodují, že problém nespočívá jen v absenci amerického jaderného deštníku nebo technologií, které NATO dosud pohání (satelitní průzkum, elektronický boj, přepravní a tankovací kapacity). Klíčová je i otázka, kdo by alianční struktury řídil.
„Kdo by asi tomu NATO bez Američanů velel? Já si myslím, že už by to tady skončilo na tom, že se zhádají Francouzi s Němci," říká Klicperová. Francie sice uzavřela sérii bilaterálních obranných smluv (s Německem, Řeckem, Itálií i Polskem), ale její ekonomická situace a vnitřní politická rozpolcenost vzbuzují pochybnosti o reálné bojové odhodlanosti.
Německo zbrojí, má finanční zdroje a politickou vůli, jenže jeho armáda teprve buduje kapacity. Marek odhaduje, že přechodné „přežití" bez USA potrvá pět až deset let.
Druhou největší armádou NATO jsou Turci, a právě turecká síla by při stažení Američanů nabyla zásadního vlivu – k velké nelibosti Řecka. Marek tureckou roli hodnotí pragmaticky. Ankara dodávala drony Bayraktar na Ukrajinu, zatímco „Němci sbírali shnilé přílby".
Cestou vpřed jsou podle obou diskutujících nikoliv velké alianční struktury náchylné k vetu jednoho člena, ale menší koalice odhodlaných států. Model vidí v severoevropském uskupení JEF (Britové, Dánové, Norové, Švédové, Finové, Estonci), kde panuje sdílená představa hrozby a reálná ochota bránit se.
Zda USA skutečně v blízké budoucnosti odejdou, není jasné, ale Trumpovy výhrůžky vůči NATO dosahují v posledních dnech hmatatelnou podobu. Pentagon oznámil stažení přibližně 5 000 vojáků z Německa, načež Trump prohlásil, že škrty budou „ještě mnohem hlubší."
Spor eskaloval poté, co německý kancléř Merz kritizoval americkou válku s Íránem, která byla zahájena bez předchozí konzultace se spojenci NATO. Výhrůžky redukce vojsk přišly také vůči Itálii a Španělsku – tedy zemím, které odmítly poskytnout americkým silám aktivní podporu v konfliktu.
Formální vystoupení USA z NATO je nicméně komplikovanější. Zákon přijatý Kongresem v roce 2023 prezidentovi zakazuje vystoupit z aliance bez souhlasu dvou třetin Senátu nebo zvláštního zákona. Analytici ale upozorňují na klíčovou mezeru. Zákon sice brání formálnímu vystoupení, ale nebrání tomu, aby se USA fakticky vyvázaly ze společných struktur, stáhly vojáky, omezily zpravodajskou spolupráci nebo přestaly dodávat náhradní díly k americké technice, na níž aliance stojí.
Celý rozhovor, včetně analýzy Estonska jako modelu odolnosti či současného stavu fronty na Ukrajině, si poslechněte v nejnovějším díle Deníku reportérek na vlny.cz.
