Blesková akce: 11 minut, které vstoupily do dějin RAF
V britském Liverpoolu probíhal 8. října 1940 celkem všední, válkou poznamenaný podzimní den. Nikdo z místních obyvatel v té chvíli netušil, že se nad jejich hlavami během několika okamžiků odehraje jeden z nejpozoruhodnějších vzdušných soubojů Bitvy o Británii. Jen o pár hodin později se v jedné z liverpoolských nemocnic narodil chlapec, který měl o několik desetiletí později změnit svět hudby – John Lennon.
Když se k Liverpoolu v odpoledních hodinách blížil německý dvoumotorový bombardér Junkers Ju 88 naložený čtyřmi 250kg pumami, jeho cílem byly pravděpodobně výrobní linky letecké továrny na okraji letiště Speke. Na témže letišti měla shodou okolností domov i čerstvě zformovaná 312. československá stíhací peruť.
Proti nepříteli okamžitě vystartovala hotovostní trojice stíhaček Hawker Hurricane. V jejich kokpitech seděli zkušení stíhači: britský velitel B-letky Denys Gillam a dva českoslovenští piloti, kapitán Alois Vašátko a rotmistr Josef Stehlík.
To, co následovalo, byla blesková vojenská operace. Vzdušné drama sledovaly tisíce lidí přímo z ulic města. Trvalo od vyhlášení poplachu přes start stíhaček, samotný souboj až po přistání pouhých 11 minut. Šlo o vůbec nejrychlejší doložený sestřel v historii Velitelství stíhacího letectva (Fighter Command) a zároveň o první vítězství 312. československé stíhací perutě nad britským územím. Prostřílený Junkers s hořícím motorem se zřítil k zemi a v 16:15 nouzově přistál na břehu řeky Mersey.
Příběh kordíku: Tajemství skotského ostrova Mull
Z vraku sestřeleného bombardéru byla bezprostředně po havárii získána neobvyklá trofej – slavnostní německý kordík pro důstojníky letectva, který nosil navigátor a člen posádky. Důstojníci Luftwaffe jej nepoužívali v boji, sloužil jako symbol jejich stavu. Vraku se zúčastnil i technik 312. perutě Romuald Kiršner, který kordík získal, a letci si tuto památku na svůj první úspěch dlouho pečlivě opatrovali.
Dramatické osudy artefaktu tím však zdaleka neskončily. Po nástupu komunistického režimu v Československu se veteráni z Anglie stali terčem krutých perzekucí a v ohrožení se ocitla i samotná válečná trofej.
Aby kordík nepadl do rukou Státní bezpečnosti, věnoval jej Kiršner v 70. letech člověku, kterému bezmezně důvěřoval – Donaldu Cameronovi, tehdejšímu vojenskému atašé britského velvyslanectví v Praze, jenž pronásledovaným československým hrdinům obětavě pomáhal.
Britský diplomat odvezl vzácný předmět do bezpečí na skotský ostrov Mull. Tam v rodinném domě rodiny Cameronových zůstal kordík bezpečně uschován skoro 50 let.
Návrat hrdinské relikvie do Prahy
Příběh se uzavřel až dnes, po více než půl století. U příležitosti Dne Vzdušných sil Armády ČR v Armádním muzeu Žižkov se potomci britského diplomata rozhodli historickou relikvii vrátit tam, kam patří.
Robert a Laurence Cameronovi, vnuci Donalda Camerona, předali tento důstojnický kordík i další památeční předměty do rukou ředitele Vojenského historického ústavu v Praze, brigádního generála Aleše Knížka.
Unikátní trofej z Bitvy o Británii tak bude po desítkách let v exilu poprvé vystavena pro českou veřejnost.
