Co spojuje nacistického pohlavára, který bez Hitlerova vědomí odletěl vyjednávat mír do Skotska, a miliardáře ze Silicon Valley, který varuje před globálním systémem kontroly, zatímco jeho vlastní firma pracuje s daty pro tajné služby? Na první pohled prakticky nic.
Pak ale přijde Placatá země.
Nový díl podcastu se tentokrát pohybuje mezi Třetí říší, tajnými schůzkami miliardářů, Antikristem, Palantirem a konspirační teorií, podle níž Rudolf Hess vlastně nebyl Rudolf Hess.
A než se k tomu dostane, musí samozřejmě otevřít brány „Area 69“.
Slepice jako investice a ivermektin se vrací
První část epizody tradičně patří tomu nejlepšímu, co dokáže český a slovenský internet vyprodukovat.
Dozvídáme se například, že slepice není zvíře, ale investiční produkt. Jeden z internetových ekonomů spočítal, že pokud slepice stojí přibližně tři stovky a ročně snese dvě stovky vajec, může svému majiteli vydělat stovky korun. Placatá země tak objevuje drůbeží pasivní příjem.
Pak už se vrací staré známé evergreeny. Evropská unie údajně přinese válku a bídu, před jejím vznikem byl naopak mír. Moderátoři připomínají drobnou historickou komplikaci v podobě dvou světových válek a několika dalších evropských konfliktů.
A protože některé internetové legendy odmítají zemřít, vrací se i ivermektin. Tentokrát s tvrzením, že dokáže napravovat poškození způsobené mRNA vakcínami a blokovat spike protein.
Než začne být člověku líto, že internet vůbec vznikl, přichází hlavní hvězda první poloviny. Rudolf Hess.
Muž číslo dvě, který chtěl zachránit svět
Hess patřil k nejstarším Hitlerovým stoupencům. Do NSDAP vstoupil už v jejích počátcích a po neúspěšném pivním puči skončil společně s Hitlerem ve vězení v Landsbergu. Právě tam mu pomáhal sepisovat text, z něhož vznikl Mein Kampf.
Po nástupu nacistů k moci se stal Hitlerovým zástupcem a formálně jedním z nejvýše postavených mužů režimu. Jenže skutečná moc mu postupně protékala mezi prsty.
A Hess přišel s řešením.
- května 1941 nasedl do Messerschmittu Bf 110 a vyrazil sám do Velké Británie. Cílem nebylo bombardování, špionáž ani útěk před režimem. Chtěl sjednat mír.
Hess věřil, že Němci a Britové by spolu vlastně neměli bojovat a místo toho by se mohli dohodnout. Za člověka, který mu k tomu otevře dveře, si vybral vévodu z Hamiltonu.
Plán měl jen několik drobných nedostatků. Například ten, že o něm nevěděl Hitler. Nevěděla o něm britská vláda. A vévoda z Hamiltonu už vůbec ne.
Hess nakonec nad Skotskem vyskočil z letadla, při přistání si poranil kotník a našel ho místní farmář. Představil se jako kapitán Alfred Horn a žádal setkání s vévodou.
Místo mírové konference dostal čaj, ošetření a následně britské zajetí.
Na tom není něco divného. Divné je na tom prakticky všechno.
Rudolf Hess nebyl Rudolf Hess
Hessův příběh se po válce stal ideální živnou půdou pro konspirace.
Jedna z nejvytrvalejších tvrdila, že muž uvězněný po válce ve Spandau nebyl skutečný Hess, ale jeho dvojník. Podezřelé měly být údajně chybějící jizvy i fakt, že Hess dlouhé roky odmítal návštěvy rodiny.
Teorie přežila desítky let a dostala poměrně definitivní ránu až díky analýze DNA z dochovaného vzorku krve vězně číslo sedm. Výsledek ukázal, že muž ve Spandau skutečně byl Hess.
Ani jeho smrt ale konspirační kariéru neukončila. V roce 1987 byl třiadevadesátiletý Hess nalezen oběšený v zahradním altánu věznice. Jeho syn Wolf Rüdiger Hess následně tvrdil, že byl zavražděn Brity, protože věděl příliš mnoho. Oficiálně šlo o sebevraždu.
Placatá země tak nabízí podstatně méně dramatické vysvětlení Hessových záhad: možná za nimi nebyl tajný britský plán, dvojník ani obří zpravodajská operace.
Možná byl Rudolf Hess zkrátka Rudolf Hess.
Z Třetí říše rovnou do Silicon Valley
Druhý portrét už patří současnosti.
Peter Thiel (58) je spoluzakladatel PayPalu, jeden z prvních velkých investorů Facebooku a spoluzakladatel Palantir Technologies, společnosti pracující s rozsáhlými datovými systémy využívanými mimo jiné americkými bezpečnostními a zpravodajskými institucemi.
A právě tady začíná být příběh pro Placatou zemi zajímavý.
Thiel totiž zároveň dlouhodobě přemýšlí o budoucnosti demokracie, technologické moci a podobě světového řádu. V podcastu se jeho názory dostávají až k představě Antikrista. Ne však démona s rohy.
V interpretaci probírané hochy má být nebezpečím globální systém slibující lidem mír, bezpečí a rovnost výměnou za individualitu a svobodu. Antikrist se tak nemá objevit s vidlemi a pekelným ohněm. Může přijít jako dokonale fungující systém.
Což vytváří jistý problém. Člověk varující před globální kontrolou je zároveň spoluzakladatelem jedné z nejslavnějších datových společností světa.
„Ta ironie by se dala krájet motorovou pilou,“ shrnuje epizoda téma. .
Antikrist, miliardáři a tajné schůzky
Placatá země se následně pouští do Thielova světa uzavřených setkání, technologických elit a úvah o tom, co přijde po současném politickém uspořádání.
Probírá i koncept technologických enkláv a takzvaných network states – komunit, které by mohly fungovat částečně mimo tradiční státní struktury.
A pak přichází „Dialog“.
Podcast popisuje uzavřená setkání vlivných lidí, jejichž program dokáže znít jako výsledek situace, kdy někdo nechal generátor konspiračních teorií pracovat přesčas. Mezi probíranými tématy mají být válka, technologie na bojišti, budování politické strany, demokracie pod dohledem nebo dokonce otázka, jak vybudovat kult.
Nechybí ale ani odlehčenější témata. Například zda si lze za peníze koupit štěstí. Protože když už se na jednom místě sejdou miliardáři, byla by škoda to nezjistit.
Kdo je tady vlastně konspirátor
A právě u Thiela se celý díl dostává k nejzábavnějšímu paradoxu.
Placatá země se obvykle zabývá lidmi, kteří za každým miliardářem vidí tajný plán, za každou technologickou firmou sledování a za každým mezinárodním setkáním nový světový řád.
Tentokrát ale narazila na miliardáře, který sám mluví o globálním systému, civilizačním kolapsu, technologických enklávách a Antikristovi. Internetová konspirace tak na chvíli nemusí skoro nic vymýšlet. Stačí jí poslouchat.
„Poslední největší konspirace je to, že Thiel přesvědčil lidi, že zrovna on je na straně dobra,“ zaznívá v závěru.
Od Rudolfa Hesse k Peteru Thielovi je přitom na první pohled dlouhá cesta. Jeden chtěl bez pověření ukončit světovou válku a skončil na desítky let ve vězení. Druhý přemýšlí o tom, co přijde po světě, jak ho známe, a má miliardy na to, aby některé své představy skutečně zkoušel uskutečňovat.
Placatá země ale nakonec nachází společného jmenovatele. Za každou podivností nemusí být tajná služba, nový světový řád ani několikapatrové spiknutí.
Jak ostatně zaznívá úplně na konci epizody:
„Občas stačí být jenom magor.“
Všechny epizody Placaté země a naši komplet podcastovou nabídku máte zdarma k dispozici zde
