Neobydlený ostrov Sazan býval vojenskou základnou z dob komunismu. Leží na rozhraní Jaderského a Jónského moře, kousek od laguny Narta, kde hnízdí stovky ptačích druhů včetně plameňáků a na plážích kladou vejce kriticky ohrožené karety obecné.
Do těchto míst se v roce 2021 připlavila jachta manželů Kushnerových. „Doplavali jsme k ostrovu, vyšli bosí až na vrchol a byli jsme uchváceni,“ popisovala Ivanka Trumpová.
Z okouzlení se rychle stal tvrdý byznys. Albánská vláda projektu udělila status strategické investice a v lednu 2025 schválila předběžnou dohodu, která zahrnuje jak ostrov Sazan, tak chráněné pobřeží Vjosa-Narta.
Veřejnost i poslanci se o tomto kroku dozvěděli z tisku až dlouho po uzavření smluv. Celková hodnota záměru se podle agentury Bloomberg pohybuje kolem čtyř miliard eur, přičemž na financování se mají podílet katarští investoři. Pro srovnání: hrubý domácí produkt celé Albánie činí zhruba 27 miliard eur.
Ekologové okamžitě začali bít na poplach. Přípravné práce v oblasti Vjosa-Narta odstartovaly loni v dubnu bez potřebných povolení a bez posouzení vlivu na životní prostředí, což podle organizace BirdLife už napáchalo vážné a nevratné škody. Sporná je i samotná legislativa. Novelu zákona o chráněných územích z roku 2024 sice vláda hájí jako nutné upřesnění pravidel, podle Evropské unie však ochranu tamní přírody fatálně oslabila. Vlastnictví pozemků určených k výstavbě navíc v současnosti prověřují prokurátoři.
Plameňák místo orla
Masové protesty vypukly 23. května ve vesnici Zvërnec přímo u laguny Narta. Zlom nastal o týden později, když soukromá ochranka na místě zadržela jednoho z demonstrantů, brutálně ho zmlátila a odvlekla. Video s mužem ležícím v bezvědomí se okamžitě stalo virálním. Protestní hnutí se následně přelilo do Tirany, dalších velkých měst, sousedního Kosova i mezi albánskou diasporu po celé Evropě.
Největší demonstrace se odehrála 20. června, kdy podle odhadů albánských médií vyšlo do ulic přes 250 tisíc lidí. Dav tehdy zcela zaplnil hlavní tiranský bulvár až k náměstí Matky Terezy.
Novým symbolem odporu se stal plameňák – obyvatel ohrožených mokřadů. Demonstranti nosí na protesty nafukovací růžové ptáky a na protestních vlajkách nahrazují tradičního albánského dvouhlavého orla na červeném pozadí právě plameňákem na modrém podkladu, který odkazuje na moře a lagunu.
Hnutí nemá žádné stranické vedení, táhnou ho hlavně mladí lidé narození až po pádu totalitního režimu. Jejich heslo zní přímočaře: „Albánie není na prodej“.
Aktivisté požadují demisi vlády, jmenování přechodného úřednického kabinetu, definitivní zrušení projektu ve Zvërnecu, odvolání sporných novel zákonů a přípravu svobodných voleb. V ulicích se demonstruje každý večer už déle než měsíc.
Na začátku července, přímo v den 62. narozenin premiéra Ediho Ramy, protestující vztyčili a následně strhli jeho bustu – šlo o symbolické gesto odkazující na svržení sochy komunistického diktátora Envera Hodži v roce 1991.
Premiér neustoupí
Edi Rama vede Albánii od roku 2013 a loni obhájil čtvrtý mandát v řadě, což se před ním žádnému tamnímu premiérovi nepovedlo. Jakoukoliv kritiku chystaného resortu odmítá jako dezinformační kampaň. Výhrady ekologů označil v rozhovoru pro americkou televizi MSNBC za „ideologické kecy“ a rezignovat odmítá.
„Nikdy nebylo otázkou, jestli se projekt uskuteční. Je to požehnání pro celou zemi,“ prohlásil Rama s tím, že cestovní ruch považuje za klíč k budoucnosti státu.
Tlak na albánskou vládu přitom sílí i z Bruselu. Albánie si vytyčila cíl vstoupit do Evropské unie do roku 2030, jenže Evropská komise varovala, že masivní výstavba v chráněných zónách přímo ohrožuje schopnost země splnit environmentální a klimatické podmínky pro přijetí. Rama však trvá na svém.
Tvrdí, že žádná konečná smlouva o prodeji ostrova Sazan zatím neexistuje a jednání stále probíhají. Přípravné práce byly sice pod tlakem veřejnosti dočasně pozastaveny, projekt ale podle něj nakonec půjde dál.
Kritici v protestech vidí mnohem víc než jen spor o jeden ostrovní resort. Hnutí míří na dlouhodobé propojení politických špiček, dravých developerů a špinavých peněz, které už roky agresivně přetváří albánské pobřeží i centrum metropole Tirany.
Premiér je navíc zároveň šéfem národní rady územního plánování – tedy orgánu, který stavební povolení sám podepisuje. Organizace Freedom House dlouhodobě řadí Albánii mezi pouze částečně svobodné země a korupci v zemi označuje za přetrvávající systémový problém.
Čtyři miliony pro rappera, který chválil Hitlera
Do už tak vřící atmosféry přilil premiér další olej. Vláda mimořádným opatřením uvolnila čtyři miliony eur na podporu koncertu Kanyeho Westa, který se uskutečnil 11. července v provizorním Eagle Stadium pro 60 tisíc diváků u dálnice mezi Tiranou a Dračem.
Rapper, který dnes vystupuje pod jménem Ye, má za sebou bouřlivé období plné skandálů kvůli svým výrokům o Adolfu Hitlerovi. Kvůli nim mu byla zrušena vystoupení v řadě evropských zemí.
Podobně dopadl i plánovaný koncert v pražské Velké Chuchli, kde tamní areál po protestech veřejnosti a kritice pražských radních raději vypověděl pořadateli smlouvu. Rapper se sice později za své antisemitské výroky omluvil celostránkovým inzerátem v deníku Wall Street Journal, jeho reputace však zůstává silně pošramocená.
Premiér Rama obří vládní výdaj na kontroverzního umělce ostře hájí. „Vyčlenili jsme čtyři miliony eur na poslední chvíli, abychom neztrapnili Albánii v očích téměř 25 tisíc zahraničních návštěvníků z 80 zemí, kteří si už koupili vstupenky,“ napsal na svém Facebooku. Peníze podle něj nejsou jednorázovým výdajem za jeden večer, nýbrž investicí, která se zemi mnohonásobně vrátí díky turistům plnícím místní hotely, restaurace a taxíky.
Vláda nicméně podporu přiznala až ve chvíli, kdy tamní média začala otevřeně psát o velmi slabém prodeji lístků. Protesty albánské umělecké scény přímo před budovou ministerstva kultury už na rozhodnutí kabinetu nic nezměnily.
