Je létání fyzikálně možné? Pokud ano, proč nás práškují chemtrails, a pokud ne, jak nás mohou práškovat?
Další díl Placaté země začíná tradiční exkurzí do míst sociálních sítí, kde podobné otázky nepředstavují problém, ale spíš příležitost. Moderátoři probírají příspěvky o demokracii v Rusku, starých kovových náraznících nebo chemtrails.
Dostane se i na muže přesvědčeného, že letadla ve skutečnosti nemohou létat. Cestující mají být během údajného letu uspáni a připojeni k přístroji. Cesta i zážitky v cizí zemi se jim pouze promítají do hlavy.
Když se ho někdo zeptal, jak nás tedy mohou práškovat chemtrails, pokud letadla nelétají, přišla stručná odpověď: „Tak tebe už dostali.“ „Neprůstřelná logika,“ hodnotí Placatá země. A pak už se může přejít k Ježíšově předkožce.
Co zbylo po Ježíšovi
Základ příběhu je podle podcastu poměrně prostý. Relikvie jsou ostatky světců nebo předměty, které s nimi souvisejí, a čím významnější světec, tím atraktivnější relikvie. Nad všemi stojí samotný Ježíš Kristus.
Jenže tady nastává problém. Podle křesťanské víry vstal z mrtvých a vystoupil na nebesa, takže tělesných ostatků mnoho nezanechal. Jedna možnost se ale přece jen nabízela.
Ježíš byl Žid a osmý den po narození byl obřezán. Zmínku o obřízce podle podcastu najdeme i v Lukášově evangeliu. Co se stalo s odstraněnou předkožkou, už biblický text neřeší.
Pozdější legendy si s tím poradily. Podle jednoho apokryfního příběhu ji měla uchovat alabastrová nádoba s olejem a měla se dostat až k Marii Magdaléně. O několik století později se v příběhu objevuje Karel Veliký, který měl relikvii předat papeži Lvu III.
Odkud ji vzal? Podle jedné verze mu ji během modlitby předal anděl. Placatá země však upozorňuje na komplikaci: místo, kde se to mělo stát, Karel Veliký podle podcastu nikdy nenavštívil.
Jedna relikvie, 31 originálů
Ani to ale nebyl největší problém. Ježíšova předkožka se totiž začala množit.
Kostely a kláštery po Evropě tvrdily, že právě ony mají tu jedinou pravou. Podcast postupně zmiňuje Francii, Antverpy, Itálii i další místa a dostává se až k údaji, že jich mohlo v jednu chvíli existovat 31.
Pro středověký kostel přitom nešlo jen o prestiž. Významná relikvie přitahovala poutníky a s poutníky přicházely peníze. Čím významnější část významnějšího světce jste měli, tím lépe.
„Takže takhle to bylo s Ježíšovými předkožkami. Třicet jedna předkožek,“ shrnují moderátoři situaci, která začínala jedním osm dní starým dítětem.
Otázka pravosti začala být palčivá. Podle příběhu z podcastu se jí zabýval i papež Inocenc III., kterého mniši žádali o rozhodnutí, zda je jejich relikvie skutečná. Papež měl doporučit, aby takovou otázku raději nechali Bohu.
Českou stopu představuje Jan Hus. Ten podle Placaté země existenci údajné předkožky odmítal a kult podobných relikvií kritizoval.
Saturn? Předkožka
Kdo čeká, že příběh právě tady dosáhne vrcholu, podceňuje několik století teologických spekulací. Podcast vytahuje teorii připisovanou vatikánskému knihovníkovi Leovi Allatiovi. Pokud Ježíš vstoupil na nebesa celý, jak mohla jedna jeho část zůstat na Zemi?
Odpověď měla ležet ve vesmíru. Podle teorie vystoupila na nebesa i předkožka a prstence kolem Saturnu měly být právě ona. Placatá země tak během několika minut propojí rané křesťanství s astronomií způsobem, který se v hodinách náboženství pravděpodobně často neobjevuje.
Relikvie mezitím žily vlastním životem na Zemi. Podcast popisuje poutní místa, procesí i odpustky spojené s jejich uctíváním. Jedna z posledních údajných předkožek se měla nacházet v italské Calcatě, kde se na Nový rok pořádala slavnost připomínající Kristovu obřízku.
Jenže nakonec zmizela i ona. Podle podcastu se v roce 1983 zjistilo, že relikvie uložená v krabici od bot je pryč. Dokumentaristé i další zvědavci ji od té doby marně hledají.
Televizní hvězda s vedlejším byznysem
Khalifa je v podcastu představena jako egyptská influencerka a televizní moderátorka s miliony sledujících. Vedle práce v médiích měla podnikat v plastické chirurgii a provozovat produkční agenturu. Proslavil ji také pořad o bezpečnosti a odhalování kriminality.
Podle případu rozebíraného v podcastu ale měla současně stát za sítí vyrábějící syntetické drogy. „Pod svícnem je největší tma,“ konstatují moderátoři.
Nešlo o žádný drobný přivýdělek. Khalifa měla být jednou z hlavních organizátorek a starat se o finance, množství objednávaných surovin i jednání s lidmi v zahraničí. Chemikálie se měly pašovat do Egypta a drogy vyrábět v tajných laboratořích ve dvou bytech v Káhiře.
Do operace měl být zapojený i její bratr, který podle podcastu dohlížel na míchání a balení. „Kompletně soběstačný kartel s jasnou korporátní strukturou,“ popisují moderátoři systém, v němž jedna skupina obstarávala suroviny, druhá pašování, další výrobu a poslední distribuci.
Policie měla při zásahu zabavit více než 750 kilogramů drog a surovin i nelegálně držené zbraně. „To není laboratoř, to je regulérní průmyslová zóna,“ glosuje Placatá země.
Drogy viděla až u policie
Khalifa podle podcastu všechna obvinění odmítla. S drogami prý neměla nic společného a poprvé je viděla ve chvíli, kdy ji vedle nich policisté vyfotografovali.
Placatá země připomíná, že během hlavního procesu dostala pětiletý trest v jiné kauze, související s únosem a napadením mladého muže. Drogový případ přinesl výrazně tvrdší verdikt: káhirský soud ji na začátku září odsoudil k trestu smrti oběšením spolu s dalšími jedenácti obžalovanými. Rozsudek lze napadnout odvoláním ke kasačnímu soudu.
Po předchozím díle o teroristických útocích z 11. září chtěli moderátoři podle vlastních slov trochu odlehčit. Výsledkem je epizoda, která začne chemtrails, podstatnou část stopáže stráví hledáním Ježíšovy předkožky a skončí u egyptské televizní hvězdy čekající na další vývoj případu.
Placatá země zkrátka odlehčuje po svém.
