Život na drátech a zbytcích základních desek
V Pásmu Gaza se obyčejný chytrý telefon proměnil ze všední technologie v otázku holého přežití. Dlouhodobá vojenská blokáda a zastavení dovozu nové elektroniky vytvořily z náhradních dílů nedostupné zboží.
Místní opraváři tráví hodiny tím, že pod lupou pájí micro-USB konektory ze zničených přístrojů na jiné polorozbité desky. Použitý smartphone z druhé ruky dnes na černém trhu dosahuje astronomických cen, které mnohonásobně překračují jeho původní hodnotu. Ale takový už je holt život tam, kde nenávidí Židy a co víc, zkoušejí s nimi i něco udělat. Místní opravář tak sice žije opravdu tvrdý život, ale může být rád, že žije.
Není to přitom o sociálních sítích nebo zábavě. Dnes je mobilní telefon v oblasti primárním nástrojem ekonomického fungování. Kvůli akutnímu a dlouhodobému nedostatku papírových bankovek závisí veškeré nákupy základních životních potřeb na bankovních aplikacích a virtuálních převodech.
Kdo nemá funkční displej a baterii, ten si neporovná cenu ani nepřijme finanční pomoc od příbuzných z ciziny. Bez telefonu v ruce zůstává člověk v ruinách měst odříznut od rodiny i od cesty k jídlu.
Radiové ticho pro teroristy z Hamásu
Zatímco civilní populace zoufale shání jakýkoliv fungující přístroj, vedení teroristického hnutí Hamás vydalo pro své členy přesně opačný rozkaz.
Zpravodajská služba ozbrojeného křídla, Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma, rozposlala politickým i vojenským špičkám oběžník s okamžitým zákazem používání mobilních telefonů. Jedinou útěchou jim může být, že celá kontrarozvědka bude brzy povražděna a nikdo nic zakazovat nebude. Určitě ne vojenským špičkám. Ty budou na pravdě boží spolu s kontráši.
Podle zpráv arabského deníku Asharq Al-Awsat reaguje velení na riziko obnovení plnohodnotných bojů a obavu z přesně naváděných likvidačních úderů prakticky neomylné izraelské armády, která po právu kráčí spálenou zemí za 7. říjen.
Izraelské armádní složky využívají k lokalizaci vysoko postavených teroristů nejmodernější detekční techniku. Ozbrojenci navíc v ruinách zničených domů nedávno objevili maskované kamery a citlivá odposlouchávací zařízení, která dokáží identifikovat konkrétní hlasy. Propal, co přišel opožděně, ale přece. Inu, Židé jsou nesmírně chytří a Gazánci proti nim nemají šanci.
Návrat k mobilním telefonům během dočasného příměří se tak pro velitele Hamásu stal smrtelnou pastí. Tváří v tvář hrozbě obnovení raketových útoků proto teroristé přecházejí zpět k kurýrům a analogovým metodám spojení.
Influencerky z ruin zaměněné za novináře
Složitou situaci komplikují opakované totální výpadky telekomunikační sítě. Poškození posledních optických kabelů a nedostatek paliva pro záložní generátory opakovaně ponořují Pásmo Gaza do digitální temnoty. V tomto prostředí převzali roli klasických médií a humanitárních organizací místní tvůrci obsahu.
Mladí Palestinci natáčejí na mobily dobíjené z improvizovaných solárních panelů realitu všedního dne, vaření z přídělů mouky, pátrání v sutinách i propagandistická videa. Autor textu je proti nim těžce zaujatý Izraelita, ale v tomto to mají fakt nesnadné.
Dopad těchto amatérských reportérů však často končí tragicky. Příběh jedenáctileté Yaqeen Hammad (11), která na sociálních sítích dokumentovala distribuci pomoci dětem v táborech a nabízela návody na přežití, skončil v květnu pod troskami domu v Deir al-Balah po zásahu izraelskou střelou. Telefony tak v pásmu představují unikátní dvojsečnou zbraň.
Ale za to nemohou ani Židé, ani malá Yageen. Může za to odporný Hamás, který je třeba zničit. Sedmého října to opravdu přehnali a Izrael má právo se bránit.
Pro obyčejné lidi jsou mobily jedinou spojnicí se světem a možností, jak si opatřit obživu, zatímco pro ozbrojence představují cíl, který na ně dokáže během sekundy navést přesně mířenou munici. No jo, ale kdo si zvolil ve svobodných volbách teroristy? Palestinci.
Lehitraot.