Odchod moderátora Václava Moravce z pořadu Otázky Václava Moravce po více než dvaceti letech znovu otvírá debatu o stavu České televize.
Situaci komentoval v podcastu PALIČKA! poslanec Matěj Hlavatý (STAN), který je zároveň členem sněmovního výboru pro mediální záležitosti. Podle něj se problémy veřejnoprávní televize začaly výrazněji projevovat obzvláště v posledních letech.
Moravec oznámil svůj odchod během posledního nedělního vysílání pořadu. Uvedl, že za současných podmínek už nemůže garantovat nezávislou a kritickou novinářskou práci tak, jak ji považuje za nezbytnou pro veřejnoprávní médium. Pořad by měl nyní dočasně nahradit speciál Událostí, komentářů, než televize rozhodne o jeho další podobě.
Moravec zároveň uvedl, že po odchodu z televize dostal nabídky od několika mediálních domů a zvažuje také možnost vlastního podcastu.
Samotné vedení České televize reagovalo kriticky na způsob, jakým Moravec svůj odchod oznámil. Podle představitelů televize nebylo vhodné řešit podobnou záležitost přímo ve vysílání a bez předchozí dohody s vedením. Televize uvedla, že respektuje Moravcovo rozhodnutí, ale odmítá některé interpretace situace v redakci.
Hlavatý: Problémy začaly už při volbě vedení
Podle Hlavatého je současná situace výsledkem dlouhodobějšího vývoje. Jako důležitý moment označil období, kdy byl generálním ředitelem České televize zvolen Jan Souček.
„V ten moment, kdy se stal Souček ředitelem, tak televize začala nějakým způsobem protlačovat názory některých radních, kteří jsou nakloněni daleko víc politickým stranám, než si myslím, že jim přísluší v té roli,“ uvedl Hlavatý v podcastu.
Podle něj se to postupně promítlo i do dramaturgie některých pořadů. Kritické politické diskuse, mezi které patřily právě Otázky Václava Moravce, podle něj dlouhodobě vadily některým politickým stranám.
Debata o pořadu se znovu otevřela poté, co se v posledním vysílání po devíti letech objevil předseda SPD Tomio Okamura. Hlavatý ale zdůrazňuje, že problém podle něj není v tom, kdo do pořadu přijde. Ve veřejnoprávním prostoru by podle něj měli dostávat prostor všichni politici zastoupení v parlamentu.
Zásadní podle něj je, aby nikdo nezasahoval do způsobu vedení rozhovoru. Moderátor by podle něj měl mít možnost hosty konfrontovat a zastavit je ve chvíli, kdy uhýbají od otázky nebo šíří nepravdivé informace.
Budoucnost koncesionářských poplatků
Celá kauza se navíc odehrává v době politického sporu o jejich financování. Vládní koalice plánuje zrušit koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas a nahradit je financováním ze státního rozpočtu.
Podle vlády by změna měla zjednodušit systém a ulevit domácnostem. Kritici ale upozorňují, že přímé financování ze státního rozpočtu může zvýšit závislost veřejnoprávních médií na politických rozhodnutích.
Hlavatý v podcastu upozornil, že právě diskuse o poplatcích může vytvářet politický tlak na veřejnoprávní média. Podle něj je ale existence silného veřejnoprávního média důležitá právě proto, aby existoval prostor pro kritické rozhovory s politiky.
Důvěra veřejnosti v Českou televizi
Navzdory sporům si podle Hlavatého Česká televize stále udržuje relativně vysokou důvěru veřejnosti. Podle něj se to ukazuje například během krizových událostí nebo mezinárodních konfliktů, kdy lidé často sahají právě po jejím zpravodajství.
Avšak je nutno podotknout, že dle průzkumu agentury STEM z ledna České televizi nedůvěřuje většina obyvatel Česka. Celkem 52 procent respondentů uvedlo, že televizi spíše nebo určitě nedůvěřuje. Ze stejného výzkumu přitom vychází lépe Český rozhlas, kterému podle tohoto průzkumu důvěřuje 56 procent respondentů.
Náhledové foto: Martin Jedlička / Gemini
