Jde o jeden z nejdéle používaných a nejlépe ověřených nástrojů moderní medicíny, přesto se dnes otevírá debata, která byla ještě před několika lety považována za uzavřenou. Pandemie covidu-19 změnila vztah části veřejnosti k očkování. Spolu s ní se rozšířily dezinformace, což se dnes promítá i do nižší proočkovanosti u běžných vakcín.
„Jako ministr zdravotnictví nemohu jinak než podporovat a doporučovat očkování,“ říká Vojtěch v podcastu PALIČKA! Jeho postoj je v tomto směru jednoznačný – stát má povinnost aktivně chránit veřejné zdraví, a to i za cenu politických střetů.
Právě ty se teď stávají součástí celé debaty. Očkování už není jen odborné téma, ale i politická otázka, na kterou mají jednotlivé strany výrazně odlišné odpovědi. A to od podpory očkovacích kampaní po jejich otevřenou kritiku, jak ji formuluje například SPD. A právě to podle Vojtěcha představuje jedno z největších rizik.
Spor uvnitř vlády
Napětí kolem očkování se tak projevuje uvnitř vládní koalice. SPD dlouhodobě vystupuje kriticky vůči některým vakcínám i vůči státním kampaním na jejich podporu. Tento postoj se promítá i do konkrétních politických sporů, například kolem financování osvětových kampaní.
Situaci navíc komplikuje i vývoj uvnitř hnutí ANO. Premiér Andrej Babiš v posledních týdnech částečně podpořil postoj SPD, čímž celý spor ještě vyostřil. Očkování se tak dostává do pozice, kdy už nejde jen o odborný konsenzus, ale o politické vyjednávání.
Vojtěch ale naznačuje, že v této oblasti existuje jasná hranice. Diskuse je podle něj možná, ale musí stát na datech. „Já bych byl rád, abychom to drželi na té odborné úrovni,“ říká a dodává, že ministerstvo je připravené dodat konkrétní srovnání a analýzy. Zároveň odmítá, že by bylo možné dělat kompromisy na úkor veřejného zdraví.
Systém, který zatím drží
Na první pohled se může zdát, že je situace v Česku stabilní. Základní dětská proočkovanost se stále pohybuje kolem 90 procent, což je hodnota, kterou se řada zemí nemůže pochlubit. Jenže právě tahle čísla zakrývají důležitý detail – dlouhodobý trend jde dolů a bezpečný odstup od hranice kolektivní imunity se postupně zmenšuje.
Podobný vývoj je vidět i u dobrovolných očkování, kde jsou čísla ještě výrazně horší. Typickým příkladem je chřipka. Proti té se nechává očkovat jen asi sedm procent populace, u seniorů zhruba čtvrtina. „U rizikových skupin by ta čísla měla být úplně někde jinde,“ říká Vojtěch s tím, že právě tady má stát největší prostor pro zlepšení.
Specifickou kapitolou je očkování proti HPV (virus, jež vyvolává například rakovinu děložního hrdla). To má potenciál výrazně snížit výskyt některých typů rakoviny, a přesto se ho v Česku stále nedaří dostatečně rozšířit, i když se situace v posledních letech zlepšuje. U dívek se proočkovanost pohybuje kolem sedmdesáti procent, u chlapců jen kolem poloviny. To podle ministra patří mezi klíčové nástroje prevence. „Když se podíváme, jak nám klesá počet žen s rakovinou děložního hrdla, tak to souvisí i s vakcinací,“ říká Vojtěch.
Návrat nemocí, které měly zmizet
Varování před poklesem proočkovanosti přitom není jen abstraktní. V praxi se začínají vracet nemoci, které byly ještě donedávna považované za téměř vymýcené. Jde především o spalničky, černý kašel nebo záškrt – tedy infekce, proti nimž existuje účinné očkování. „My jsme díky očkování byli schopni tyto dříve smrtelné choroby vymýtit,“ připomíná Vojtěch.
V Česku se to projevilo například výrazným nárůstem případů černého kašle nebo výskytem záškrtu u neočkovaných pacientů. Právě pokles proočkovanosti je jedním z hlavních faktorů, který tento vývoj umožňuje.
Podobný trend sleduje i Evropa. Jak upozorňuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky, počet případů spalniček v některých zemích roste, i když v Česku zůstává situace zatím relativně pod kontrolou. Právě to ale může být falešný pocit bezpečí.
Očkování není otázka názoru
Celá debata se podle Vojtěcha často posouvá do roviny emocí a politických postojů. „Když se podíváme na tu risk-benefit analýzu, tak ty benefity jednoznačně převažují,“ říká.
Právě poměr mezi rizikem a přínosem je podle něj klíčový. U vakcín to podle dostupných dat znamená, že zatímco závažné nežádoucí účinky se objevují jen ve velmi vzácných případech, očkování dlouhodobě snižuje počet hospitalizací, komplikací i úmrtí u celých populačních skupin. Jde tak i o omezení šíření infekcí a celkovou ochranu společnosti.
Zajímá vás, proč se ve zdravotnictví řeší přerozdělení miliard mezi pojišťovnami, proč lékaři spíše zůstávají v Česku nebo jestli má vzniknout nová supernemocnice v Praze? Pusťte si celý rozhovor na Vlnách.
